Spolu s přibývajícím počtem elektromobilů v ulicích měst a obcí v České republice se zároveň otevírá otázka, jak a kde je nabíjet. Města se v menší či větší míře shodně pouštějí do budování veřejných nabíjecích míst a úkosem nahlížejí na „domácí nabíjení“, kdy si lidé svůj elektromobil napájejí elektřinou takzvaně „z okna“. Zatímco Kladno letos v červnu takový typ nabíjení zakázalo přímo vyhláškou, jiná města už tak striktní ale nejsou.
Kladno zákazem „nabíjení elektromobilů či elektroskútrů na veřejných prostranstvích, která k této činnosti nejsou přímo určená nebo vymezená“ reaguje podle dřívějších informací města na první případy, kdy majitelé elektromobilů nabíjeli své vozy pospojovanými prodlužovačkami přes pozemní komunikace z oken bytových domů. Na podrobnější dotazy ohledně problémů, které město s „domácím“ nabíjením mělo, ale bohužel i přes opakované připomenutí primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) neodpověděl.
K nabíjení elektromobilů přes prodlužovačku z okna se příliš pozitivně nekloní ani hlavní město Praha. Podle tiskového mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana takové nabíjení není vhodné. „Praha proto postupně buduje síť nabíjecích stanic v rámci veřejného osvětlení. Díky tomu budou moci řidiči nabíjet svá vozidla přímo na ulici. Do roku 2030 plánujeme mít 4500 takových stanic,“ sdělil Ekonomickému deníku.
Praha má v plánu také vybudovat až 1500 pomalých dobíjecích stanic pro elektromobily. Dalších 30 dobíjecích stanic by pak mělo být umístěno v rámci veřejných parkovacích domů a ploch, které má na starosti Technická správa komunikací hlavního města Prahy (TSK). Jak Ekonomický deník informoval, rozvoj elektromobility chce hlavní město financovat prostřednictvím dvou projektových záměrů. Předpokládá, že v případě úspěchu svých žádostí může dosáhnout na finance z evropských fondů, které by mohly pokrýt až 80 procent nákladů. Projekty by se měly uskutečnit v letech 2025 až 2027.
Do rozvoje dobíjecí infrastruktury Praha podle informací magistrátu v posledních třech letech investovala přibližně 220 milionů korun včetně DPH, šlo zejména o zmiňovanou přípravu sítě dobíjecích stanic na lampách pouličního osvětlení. Nasmlouvané má také investiční akce za dalších přibližně 90 milionů korun včetně DPH.
Město poseté kabely
Když nabíječka, tak veřejná, tak by se dal shrnout postoj k nabíjení elektromobilů v Plzni. „Nechceme mít veřejný prostor ve městě posetý domácími nabíječkami jednotlivých vlastníků elektromobilů,“ uvedl městský radní pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs (Piráti). Plzeň aktuálně podle radního zpracovává koncepci dobíjecí infrastruktury pro elektromobilitu. Předložená do zastupitelstva by měla být 7. listopadu. V současné době probíhá podle Kůse interní oponentura materiálu v rámci města.
Už nyní je ale možné podle Kůse konstatovat, že bude platit podpora vzniku veřejné dobíjecí infrastruktury, ale město se přesto nechystá zakazovat vznik domácích nabíječek tam, kde se nebude jednat o veřejný prostor, tedy v rámci uzavřených areálů anebo v podmínkách rezidenčního bydlení.
„V koncepci je stanoveno následující pravidlo, které bychom chtěli v rámci celého města držet. Veřejná nabíjecí infrastruktura bude z přibližně z osmdesáti procent pokryta komerčními provozovateli a přibližně dvacet procent bude mít charakter městem zajišťované veřejné služby na městem vlastněné infrastruktuře,“ přiblížil Kůs. Je podle něj pravděpodobné, že zmíněných dvacet procent infrastruktury nebude ekonomicky tak zajímavé, jako u komerční části, nicméně je to podle něj služba veřejné správy občanům Plzně, aby byly potřeby elektromobility pokryty rovnoměrně a úměrně oprávněným požadavkům.
V okruhu do 50 kilometrů od Plzně v současné době podle radního funguje 147 nabíjecích stanic, z toho 60 přímo v Plzni. „Naprostá většina z nich je obsluhována soukromými provozovateli. Tento trend předpokládáme, že bude zachován,“ sdělil Ekonomickému deníku radní. Podle Kůse se nepředpokládá masivní budování dobíjecí infrastruktury městem, ale počítá se s tím, že dobíjecí infrastruktura bude budována jejími komerčními provozovateli a město ji bude vhodně doplňovat tam, kde si bude myslet, že je to ve veřejném zájmu, například u městských sportovišť anebo městských volnočasových areálů.
Ekonomický deník oslovil také Brno. Ve městě se stará o budování dobíjecích stanic mimo jiné městská společnost Teplárny Brno. Podle mluvčí firmy Radky Mistrové „domácí nabíjení“ nedoporučuje, je podle ní neefektivní a jsou s ním spojena různá bezpečnostní rizika a potencionální problémy. Pro domácí dobíjení elektromobilů podle ní existuje ale i možnost, že si majitelé rodinných domů mohou nechat nainstalovat speciální dobíjecí stanici, která je navržena a profesionálně instalována právě pro tento účel a zajišťuje vyšší bezpečnost a spolehlivost.
V městě podle Mistrové vzniká v rámci spolupráce Tepláren Brno s Magistrátem města Brna a dalšími městskými firmami podle schválené Koncepce elektromobility dobíjecí síť, kde by ve výsledku měl každý obyvatel města Brna dobíjecí stanici v docházkové vzdálenosti pět až deset minut od bydliště či pracoviště. Upřesnila, že v tuto chvíli už je to možné například v Bystrci, Líšni, Novém Lískovci a Kohoutovicích.
„Cílem projektu je snižování emisí a ekologizace dopravy v Brně. První pilotní nabíjecí stanice Tepláren byla spuštěna přibližně v půlce roku 2020. Od té doby se nám podařilo zprovoznit více než 80 nabíjecích stanic. V roce 2030 plánujeme mít v provozu na 500 nabíjecích stanic,“ informovala Mistrová.
Převážná většina dobíjecích stanic je podle Mistrové typu AC, tedy běžných stanic s výkonem maximálně 22 kilowattů. Takzvané rychlodobíjecí (DC) stanice o výkonu až 160 kilowattů jsou čtyři.
Brňané využívají podle Mistrové oba typy dobíjení, AC když jsou aktuálně v práci, doma či někde, kde tráví delší čas. A DC stanice naopak, pokud potřebují rychle dobít, jde to v rámci desítek minut, tento typ dobíjení je podle mluvčí Tepláren Brno preferovaný i u tranzitní dopravy, tedy u řidičů, kteří Brnem jen projíždějí.
„Majitelům elektromobilů usnadní nabíjení také speciální aplikace E-mobilita TB, která je volně ke stažení na Google Play nebo na App Store. Jejím prostřednictvím lze zjistit obsazenost nejbližší stanice či se zarezervovat. U nabíječek tepláren lze také využít Zónu E, kde lze během nabíjení parkovat zdarma,“ popsala mluvčí Mistrová.
Hrozí požár i úrazy
Nabíjení „přes prodlužovačku“ by majitelům elektromobilů nedoporučoval také výzkumný pracovník Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. A vysvětlil proč. Nabíjení ze standardní zásuvky podle něj představuje nejdelší způsob dobíjení elektromobilů, navíc je také otázkou, v jakém stavu je instalace v konkrétních domech či bytech. Prodlužovací kabely podle Kaduly nejsou zpravidla navrženy pro dlouhodobé a vysoké zatížení, hrozí tak riziko přehřátí.
Pokud povede elektrický kabel přes okna nebo balkony, může dojít k jeho poškození a hrozí možný zkrat nebo úraz elektrickým proudem či požár. „Vedení elektrického kabelu přes komunikace, například chodník, zase může být rizikem pro účastníky silničního provozu,“ uvedl Kadula. V případě, že kabel vede po chodníku, mohou přes něj zakopnout chodci nebo zavadit cyklisté – a zranit se. „Zde už vzniká podle mého názoru objektivní odpovědnost a je otázka, zdali pojišťovny takové případy budou krýt,“ upozornil Kadula.
Pokud podle něj nemají majitelé elektromobilů místo s možností standardního dobíjení, ideálně s wallboxem určeným pro bezpečné dobíjení, který je v současnosti možné pořídit podle Kaduly za několik tisíc korun, je například možné se domluvit se zaměstnavatelem na dobíjení na pracovišti, popřípadě využít veřejnou dobíjecí infrastrukturu. „Dobíjení lze velmi snadno spojit například s nákupem, kinem či jinými aktivitami, kdy lze elektromobil dobít na podstatnou část kapacity baterie, mnohdy do sta procent a trvá to mnohem kratší dobu než doma ze zásuvky,“ myslí si Kadula.
Kadula také ale poznamenal, že není přesvědčený o tom, že by byl řešením „domácího nabíjení“ striktní zákaz například formou vyhlášky či jiným způsobem nařízení. Pro veřejné nabíjení hraje i to, že se veřejná dobíjecí infrastruktura neustále zahušťuje a zrychluje. „Máme jeden z nejnižších počtů bateriových elektrických vozidel na veřejný bod,“ konstatoval. Nejbližší dobíječku je podle něj snadné nalézt například prostřednictvím některé z aplikací – jde třeba o aplikaci pro řidiče elektromobilu webu Čistádoprava.cz, nebo využít i webovou aplikaci, která mimo jiné navrhuje, kde by nové stanice měly nebo mohly být umístěny.
Tereza Čapková
