Objem emisí skleníkových plynů ve světě loni vzrostl na nové historické maximum – 40,4 miliardy tun. Ekologicky uvědomělé země sice během posledních pěti let dokázaly emise snížit o 1,6 miliardy tun, avšak jiné, hlavně asijské státy v čele s Čínou a Indií vypustily do ovzduší o 3 miliardy tun oxidu uhličitého navíc. Vyplývá to z čísel, které uvedl koncern BP ve své poslední statistické ročence o globálním energetickém trhu.
Uvedený objem emisí zahrnuje nejen samotné emise oxidu uhličitého ze spotřebovaných fosilních paliv, ale také emise ze spalování přebytečného plynu a z průmyslových procesů. Do svého výpočtu BP zahrnuje také emise metanu, kterou jsou příslušným vzorcem přepočteny na ekvivalent emisí oxidu uhličitého. Výsledné hodnoty tak dobře zohledňují to, jak se různé státy podílejí na globální změně klimatu.
Lídrem ve snižování emisí jsou země Evropské unie, které mezi lety 2018 a 2023 srazily objem emisí skleníkových plynů o 538 milionů tun na 2,656 miliardy tun. Na globálních emisích se tak podílejí už jen drobným podílem ve výši 6,6 procenta. Trend poklesu lze sledovat ve všech zemích EU včetně České republiky, která vykázala za sledovaných pět let snížení o 22 milionů tun na necelých 88 milionů tun. Velmi výrazný pád emisí se odehrál v zemích EU loni, což souviselo s růstem výroby z obnovitelných zdrojů a omezováním provozu uhelných bloků.
Kdo nejvíc snižuje emise
| země | emise 2023 (mil. t) | pokles oproti r. 2018 |
| USA | 5130,1 | -448,9 |
| Japonsko | 1038,6 | -166,9 |
| Německo | 589,4 | -159,3 |
| Ukrajina | 131,4 | -98,3 |
| Jižní Korea | 594,2 | -89,7 |
| Británie | 338,5 | -71,2 |
| Francie | 262,9 | -54,7 |
| Polsko | 299,1 | -53,9 |
| Španělsko | 254,9 | -46,3 |
| Kanada | 599,4 | -44,5 |
| Nizozemsko | 156,5 | -42,1 |
Nesnaží se pouze Evropa. Poměrně výrazný pokles emisí skleníkových plynů se odehrává také ve Spojených státech amerických, které v energetice postupně přecházejí od uhlí k zemnímu plynu a solární a větné energii. Objem emisí klesá také v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchajwanu. Dopady válečného konfliktu s Ruskem stojí za výrazným poklesem emisí na Ukrajině. Na dlouhém seznamu zemí, které emise snižují, najdeme trochu překvapivě také Thajsko či Jihoafrickou republiku.
Žádným překvapením naopak není to, že růst globálních emisí skleníkových plynů táhne hlavně Čína. Ta jich loni do ovzduší vypustila přes 12,6 miliardy tun, což odpovídá více než 31 procentům celosvětových emisí. Zatímco ještě loni to vypadalo, že se čínské emise stabilizují na úrovni okolo 12 miliard tun, loni se odehrál další skok o téměř 6 procent. Některé rostoucí asijské ekonomiky přitom navyšují emise ještě rychleji – Indie meziročně o 9 procent, Filipíny o 8 a Vietnam o téměř 13 procent.
Kde emise CO2 nejvíc rostou
| země | emise 2023 (mil. t) | růst oproti r. 2018 |
| Čína | 12 603,5 | 1747,0 |
| Indie | 3 121,5 | 504,3 |
| Indonésie | 864,5 | 195,9 |
| Írán | 937,0 | 77,0 |
| Vietnam | 372,4 | 68,8 |
| Malajsie | 321,9 | 45,5 |
| Rusko | 2 176,1 | 39,9 |
| Spojené arabské emiráty | 340,8 | 39,6 |
| Brazílie | 525,0 | 27,0 |
| Kazachstán | 308,7 | 25,1 |
Trend rostoucích emisí lze pozorovat hlavně v asijských zemích, ale také v celé Latinské Americe a ve většině Afriky. Seznam ekologicky nezodpovědných zemí doplňuje Rusko, které se celkově chová podle rčení „po nás potopa“. Rusové loni vypustili do ovzduší 2,176 miliardy tun skleníkových plynů, tedy skoro stejně jako třikrát lidnatější Evropská unie. Objem ruských emisí setrvale roste od ekonomické krize v roce 1998. Výrazný skok lze pozorovat také u postsovětských zemí ve Střední Asii.
David Tramba
