INZERCE

Jihočeský hejtman Martin Kuba. Foto: ODS

Už je spočítáno. Vládní koalici od drtivé porážky zachránili hejtmani Kuba, Grolich a Půta

Velké vítězství hnutí ANO, mírný úspěch protestních stran a koalic a také naprostý volební debakl Pirátů a Přísahy. Tak lze shrnout hlavní výsledky krajských voleb, které se konaly v pátek a sobotu. Když dáme stranou drtivou výhru hejtmana Martina Kuby v Jihočeském kraji a vítězství lidovce Jana Grolicha v Jihomoravském kraji, tak můžeme o zklamání hovořit i v případě stran hlavní vládní koalice Spolu, tvořené ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

Spolu s krajskými zastupitelstvy Češi vybírali také jednu třetinu senátorů. Tady pojďme zmínit aspoň dva neúspěchy známých a opětovně kandidujících zákonodárců. Protikorupční aktivista Lukáš Wagenknecht z Pirátské strany získal na Praze 8 jen 23 procent hlasů a těsně nepostoupil do druhého kola. Ještě hůř dopadl zkušený politický matador a dlouholetý primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS), který obdržel jen 14,7 procenta hlasů a v horní komoře končí.

Zachránci koalice Spolu

Hnutí ANO vyhrálo v deseti krajích, strany vládní koalice jen ve třech. Vládní koalici od úplného volebního debaklu zachránily jen dvě výrazné, charismatické osobnosti. ODS pod vedením Martina Kuby ovládla Jihočeský kraj se ziskem více než 47 procent hlasů, což byl dvojnásobek výsledku hnutí ANO. Rozdíl oproti některým jiným krajům, kde ODS samostatně nebo společně s TOP 09 s bídou získala 10 procent, je nepřehlédnutelný.

Druhou politickou superstar vládní koalice je lidovec Jan Grolich, který v Jihomoravském kraji získal pro koalici Spolu bezmála 40 procent hlasů a 31 z 65 mandátů v krajském zastupitelstvu. Těsnější vítězství uhrál současný hejtman Martin Půta v Libereckém kraji, který kandidoval pod hlavičkou Starostů pro Liberecký kraj. Tím dobré zprávy pro pětikoalici v podstatě končí.

Těsný výsledek ve Středočeském kraji

Středočeský kraj těží z blízkosti Prahy, vyniká vysokou životní úrovní a skvělou nabídkou pracovních míst. Přesto zde vyhrálo hnutí ANO, které historicky vzniklo pod názvem Akce nespokojených občanů. Stalo se tak navzdory mizernému výkonu krajského lídra ANO Tomáše Helebranta v debatě na televizní stanici ČT24. Podle slov Andreje Babiše zde vítězství „odmakal“ hlavně místopředseda strany ANO Karel Havlíček se svou kontaktní kampaní.

Otázkou zůstává, kdo v nejlidnatějším českém kraji nakonec koalici sestaví. Těsně zde vychází možnost koalice Starostů a nezávislých (STAN) se Spolu, která by měla 33 z 65 mandátů. ANO má 25 mandátů, SPD s Trikolorou a PRO má 4 a komunisty vedená koalice Stačilo! získalo tři křesla v zastupitelstvu.

Kde bude možné obejít ANO?

Výše nastíněný postup byl módní před čtyřmi lety. Tedy uzavřít širší koalici politických stran a obejít vítězné hnutí ANO. To sice vyhrálo i v roce 2020 v deseti krajích, avšak pouze ve třech získalo pozici hejtmana.

Tentokrát už bude možnost obejít vítězné hnutí ANO o dost těžší. V Karlovarském a Moravskoslezském kraji získalo absolutní většinu v zastupitelstvu. V Královéhradeckém, Olomouckém, Plzeňském, Ústeckém, Zlínském kraji a na Vysočině je jeho pozice natolik silná, že sestavit koalici bez ANO bude prakticky nemožné.

Vedle již zmíněného Libereckého a Středočeského kraje je teoreticky možné vyšachovat ANO z vedení kraje na Pardubicku, kde rozhodujícím hráčem bude koalice vedená současným hejtmanem Martinem Netolickým (SocDem).

Volební loseři: Piráti a Přísaha

Otázka, kdo je hlavním poraženým současných voleb, není tentokrát těžká. Česká pirátská strana, která před čtyřmi lety obdržela 12 procent hlasů a získala solidní zastoupení ve všech třinácti krajích (v devíti se podílela na krajské koalici a v Plzeňském kraji měla hejtmana), má tentokrát jen ubohých 3,6 procenta hlasů. Pouze v Plzeňském kraji získala přes pět procent hlasů, což vychází na tři mandáty v 55členém zastupitelstvu.

Za druhého poraženého lze označit hnutí Přísaha vedené Róbertem Šlachtou. To výrazně zaostalo za očekáváním, když v celostátním průměru získalo necelá dvě procenta hlasů. Úspěch Přísahy v koalici s Motoristy ve volbách do Evropského parlamentu se tedy zopakovat nepodařilo. Zřejmě se nepodařilo nalézt třináct dalších Filipů Turků, kteří by na sebe strhli pozornost.

Kde vládní strany poztrácely voliče?

Voliči pravicových a liberálních stran obvykle mívají silnou volební účast, ale tentokrát to tak nevypadá. Před čtyřmi lety hodilo svůj hlas do volební urny 38 procent registrovaných voličů, letos se krajských voleb účastnilo necelých 33 procent. Vypadá to, že část tradičních voličů stran vládní koalice tentokrát nepřišla.

Nabízí se otázka: proč nedorazili? Příčin bude celá řada, jednu z nich si pojďme připomenout. Mnohé voliče koaličních stran rozzuřila (soudě dle emotivních reakcí na sociálních sítích) mimořádná daň ze zisku energetických společností neboli windfall tax, která v praxi finančně poškozuje hlavně menšinové akcionáře společnosti ČEZ. A těch je opravdu hodně.

Jak Ekonomický deník uvedl v březnu, podle údaje Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP) je akcionářů ČEZ okolo 158 tisíc, z toho 96 procent jsou české fyzické osoby. Reálný počet bude ještě o dost vyšší (mnohé brokerské firmy používají tzv. sběrné účty a vlastnictví akcií konkrétní osobou se tudíž „nepropíše“ do databáze CDCP). Jen zde máme stovky tisíc lidí, kteří ztratili motivaci volit strany pětikoalice.

David Tramba