Vlastník českých rafinerií Orlen Unipetrol už ví, čím od příštího roku nahradí ruskou ropu. Změna dodavatele se týká větší z dvojice rafinerií, která se nachází mezi Mostem a Litvínovem. „Na základě provedených testů se jako nejvhodnější jeví směsi z Guyany, Iráku, Saúdské Arábie a Severního moře,“ odpověděl mluvčí Orlen Unipetrolu Pavel Kaidl.
Nenápadný jihoamerický stát s 800 tisíci obyvateli se nejspíš stane významným dodavatelem ropy do České republiky. Guyana přitom začala vyvážet ropu teprve v prosinci roku 2019. Od začátku letošního roku již vyváží 645 tisíc barelů denně, což je v přepočtu 32 milionů tun ropy za rok (asi čtyřnásobek spotřeby v Česku). V roce 2025 se má objem těžby, kterou má pod kontrolou americký koncern ExxonMobil, dále zvýšit na zhruba 860 tisíc barelů denně.
Ropu z Guyany a Iráku testoval Orlen Unipetrol v litvínovské rafinerii již na podzim loňského roku. Letos o prázdninách proběhlo další testování. Jak lze vyčíst z nedávno zveřejněných údajů Českého statistického úřadu, vedle tradičních dodávek ropy z Ruska, Ázerbájdžánu a Kazachstánu přiteklo do Česka také 70 tisíc tun suroviny z Norska a 40 tisíc z Guyany.
Dovoz ropy do ČR podle zemí – červenec 2024
Letošní léto bylo v litvínovské rafinerii poněkud divoké. V červenci zde museli omezit výrobu kvůli nedostatku páry. Na konci srpna došlo k zastavení provozu rafinerie a petrochemického závodu kvůli nálezu letecké pumy z druhé světové války. „Orlen Unipetrol již obnovil výrobu v litvínovském chemickém areálu. Během víkendu jsme úspěšně dokončili obnovení provozu celého závodu. Předpokládáme, že standardní úrovně využití všech našich výrobních jednotek dosáhneme v průběhu tohoto týdne,“ doplnil k tomu mluvčí Pavel Kaidl.
Dovoz ruské ropy do Česka, který v letech 2022 a 2023 v důsledku cenové výhodnosti rostl, se v letošním prvním pololetí opět snížil. Podle údajů ČSÚ to bylo o 50 procent na 1,16 milionu tun (v peněžním vyjádření o 18 procent na 16,45 miliardy korun). Souvislost to má s mimo jiné s dvouměsíční odstávkou rafinerie v Litvínově, kde se právě ruská ropa tradičně zpracovává.
Náhrada ruské ropy? Někdy po Novém roce 2025
Od prosince roku 2022 platí v zemích Evropské unie embargo na dovoz ruské ropy. Země závislé na potrubním dovozu však získaly několikaletý odklad. Zatímco Slováci a Maďaři se v tomto ohledu nijak zvlášť nesnaží, Česká republika dělá vše proto, aby dovoz ruské ropy od začátku příštího roku ukončila. Zatímco státem vlastněný provozovatel tranzitních ropovodů MERO ČR investoval do posílení kapacity ropovodu TAL, Orlen Unipetrol provádí úpravy litvínovské rafinerie s cílem zpracovávat ropu z jiných zemí.
Díky zkapacitnění ropovodu TAL, který vede z italského Terstu přes Alpy do Bavorska, bude do Česka proudit o čtyři miliony tun ropy ročně navíc. Celkem se bude jednat o osm milionů tun, což vystačí na pokrytí spotřeby obou českých rafinerií. Náklady na projekt TAL+ se budou pohybovat v rozmezí od 1,3 do 1,6 miliardy korun a hradit je bude MERO ČR. Původní záměr vlády získat na tento projekt dotaci z Národního plánu obnovy totiž u Evropské komise neprošel.
Menší rafinerie v Kralupech nad Vltavou s kapacitou 3,3 milionu ropy ročně zpracovává výhradně neruskou ropu, která do České republiky proudí od roku 1996 z italského Terstu ropovody TAL a IKL. V praxi se jedná hlavně o dodávky z Ázerbájdžánu a Kazachstánu, menší množství ropy pocházelo v minulých letech také ze Spojených států amerických, Saúdské Arábie i dalších zemí.
David Tramba
