Vedle dodávek ruského zemního plynu vypneme od ledna 2025 také ropovod Družba, řekl v pátek dopoledne poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak. Bez dodávek ruské ropy by tak skončily rafinerie v České republice, Maďarsku a na Slovensku. Jenže ve večerních hodinách svá slova vzal zpět a uvedl, že Ukrajina dodrží smlouvu o přepravě ropy, která platí do konce roku 2029.
(zpráva doplněna o dementování výroku Podoljaka v 18:20)
Tuto informaci, která způsobí šok hlavně v Maďarsku a na Slovensku, zveřejnil Mychajlo Podoljak v pořadu NovostiLIVE. „Dále připomínám, že kromě plynu přestane k 1. lednu 2025 fungovat i ropovod Družba. Slovensko, Česká republika a naše ´milované´ Maďarsko dostávaly ropu tímto ropovodem. Podle rezoluce EU měly najít možnosti diverzifikace dodávek ropy a zastavit tranzit ruské ropy přes Ukrajinu,“ uvedl Podoljak.
Po zhruba osmi hodinách vzal Podoljak svá slova zpět. Podle webu ukranews.com se zastavení přepravy týká ruského plynu, v jehož případě smlouva opravdu končí v prosinci letošního roku, nikoliv ruské ropy. Tady chce Ukrajina dodržet platnou smlouvu do roku 2029. „Ukrajina plnila a bude plnit své smluvní závazky v plném rozsahu až do plánovaného data ukončení platnosti takových smluv, protože se to týká našich bilaterálních vztahů s evropskými zeměmi,“ zdůraznil Podoljak.
Přes ukrajinské území vede jižní větev ropovodu Družba, která již od 60. let zásobuje ruskou ropou rafinerie na českém, slovenském a maďarském území. Ukrajinská média naznačují, že zastavení toku ropy by mohlo sloužit jako trest pro Slovensko a Maďarsko – za jejich proruské postoje. Již na konci července přestali Ukrajinci přepravovat ropu od ruského Lukoilu, surovinu od dalších těžařů však posílali do střední Evropy bez omezení.
Dramatické a později dementované oznámení ukrajinského poradce nezpůsobilo v České republice žádné protesty či odpor. „Oznámení, že Ukrajina přestane tranzitovat ruskou ropu a zemni plyn, jsme od ukrajinských představitelů slyšeli za poslední tři roky opakovaně. Ať to tentokrát dopadne jakkoli, pro Českou republiku to nebude problém,“ uvedl vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška na sociální síti X.
„Opět se prokazuje důležitost rozhodnutí vlády zahájit projekt TAL+, díky kterému se Česko od příštího roku nebude muset spoléhat na dodávky ruské ropy. Díky němu se totiž kapacita ropovodu TAL navýší tak, abychom každý rok mohli dovézt přibližně o 4 miliony tun neruské ropy více. Případný výpadek dodávek ruské ropy přes Družbu tak od příštího roku pro Česko nebude představovat problém,“ uvedl později odpoledne ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Společnost MERO ČR uvedla, že práce na projektu TAL+, který zajistí Česku dodávky až čtyř milionů tun ropy ročně navíc, postupují podle nastaveného harmonogramu. „Aktuálně se pracuje na výměně čerpadel, motorů a dalších komponentů v Itálii, Rakousku a Německu. Na navýšení přepravní kapacity bude MERO ČR připraveno na konci letošního roku. Následně budou probíhat další nutné kroky, jako je instalace záložních čerpadel, provozní zkoušky a certifikace. Od ruské ropy by se mohlo Česko díky projektu TAL+ odstřihnout v první polovině roku 2025,“ uvedla mluvčí MERO ČR Barbora Putzová.
Obě české rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou vlastní společnost Orlen Unipetrol. Průměrná roční spotřeba v Česku byla v letech 2010 až 2023 zhruba 7,1 milionu run ropy ročně. Ropovod Družba se na zásobování českých rafinerií podílel z 50 až 58 procent, zbývající množství ropy (původem hlavně z Ázerbájdžánu a Kazachstánu) proteklo přístavem Terst, ropovodem TAL a na něj navazujícím potrubím IKL.
Litvínovská rafinérie společnosti Orlen Unipetrol od loňského října testuje zpracování jiné než ruské ropy. Pro zajímavost: při prvním loňském testu se jednalo o ropu původem z Iráku a Guyany. Změna typu zpracovávané ropy si vyžádá investice v řádu miliard korun. Menší rafinerie v Kralupech nad Vltavou s kapacitou 3,3 milionu ropy ročně zpracovává jinou než ruskou ropu již od roku 1996.
David Tramba
