Mírná zima, vysoké ceny energií, slabý růst ekonomiky. To jsou hlavní důvody, proč v Česku dál klesá spotřeba elektrické energie a zemního plynu. Podle aktuálních statistik, které zpracoval Energetický regulační úřad (ERÚ), klesla spotřeba elektřiny meziročně o 2,3 procenta na 28,9 TWh a zemního plynu o 7,9 procenta na 3,51 miliardy m3 (38,3 TWh).
V České republice se v letošním prvním pololetí vyrobilo 36,1 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně se jedná o pokles o 5,6 procenta. Jedná se o brutto výrobu, která zahrnuje vlastní spotřebu elektráren. Výroba v uhelných elektrárnách meziročně klesla o 10,8 procenta a v paroplynových o 17 procent. Vzhledem k vyššímu počtu odstávek klesla také výroba v jaderných elektrárnách – meziročně o 4,6 procenta.
Vzrostla naopak produkce elektřiny ve větrných (o 9,1 %) a zejména ve fotovoltaických elektrárnách (o 28,4 %). „Z našich statistik je patrný především boom nejmenších fotovoltaických elektráren s výkonem do 10 kilowatt, tedy typicky střešních instalací na rodinných domech. Ty v prvním pololetí vyrobily ze všech kategorií fotovoltaik nejvíce elektřiny, přes 584 gigawatthodin,“ zmínil předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Hlavní podíl na tomto růstu měly nově postavené zdroje. Celkový výkon fotovoltaických elektráren meziročně narostl o 23,6 procenta 3554 megawattů (MW). Hlavní podíl na tom měly malé fotovoltaiky do 10 kW, jejichž celkový výkon již dosahuje 1209 MW (ke konci letošního června). Projevilo se zde také doplnění dříve děravé statistiky; ERÚ od letošního roku začalo evidovat výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu.
Největší podíl na netto výrobě elektřiny letos mají jaderné elektrárny (zhruba 41 procent), které z první pozice sesadily uhelné zdroje (39 procent). Pomyslné třetí místo patří fotovoltaickým elektrárnám, které měly v 1. pololetí podíl na vyrobené elektřině 5,4 procenta. Těsně za nimi jsou menší spalovací zdroje na zemní plyn a bioplyn s podílem 5,36 procenta. Vodní elektrárny se podílely na celkové výrobě z 4,1 procenta.
Netto spotřeba elektřiny podle zprávy ERÚ letos meziročně klesala ve všech měsících s výjimkou ledna. Spotřeba domácností klesla o 0,2 procenta. Podnikatelé na hladině nízkého napětí odebrali o 1,3 procenta méně elektřiny a velkoodběratelé připojení na vysoké napětí o 1 procento méně. Největší propad se odehrál v kategorii „lokální spotřeba“ (meziročně o 14 procent).
Spotřeba plynu klesla, nejvíc v domácnostech
Výrazný pokles spotřeby zemního plynu – meziročně o 7,9 procenta – dává ERÚ do souvislosti hlavně s vyšší průměrnou teplotou. Po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál by pokles spotřeby činil „jen“ 0,7 procenta. „Zároveň se ovšem ukazuje, že jsme se naučili energie využívat efektivněji, svou spotřebu snižujeme od počátku roku 2022 prakticky neustále, a to i poté, co cena elektřiny a plynu začala klesat,“ dodává k tomu Stanislav Trávníček.
Největší propad spotřeby plynu nastal v prvním letošním pololetí u domácností, a to o 12,6 procenta. Následují kategorie zákazníků se středním odběrem (-11,1 %), ostatního maloodběru (-10,8 %) a velkoodběratelů (-4,9 %).
Do tuzemské plynárenské soustavy v prvním pololetí přiteklo 3,134 miliardy m3 (34,2 TWh) plynu, meziročně o 27 procent méně. Dodávky před české území do jiných zemí se propadly o 94 procenta na 38,7 milionu m3 (421 GWh). Zásobníky plynu byly na konci června naplněny ze 77,4 procenta, stav provozních zásob činil 2,705 miliardy m3 (29,5 TWh).
(dtr)
