Nad územím pražského hlavního nádraží se chystá rozsáhlá výstavba. Záměr, za kterým stojí společnost CR-City, společný podnik Českých drah, Sudop Group a Penty Real Estate, míří ke svému dalšímu milníku, zadání pro budoucí urbanistickou soutěž. Podle ředitele rozvoje Penta Real Estate Rudolfa Vacka lze jeho znění čekat zhruba v horizontu půl roku. Předcházet tomu má vznik společné pracovní skupiny.
Zastoupení v ní budou mít podle Vacka pražský magistrát, městské části, Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha), Správa železnic, České dráhy a díky právům k výstavbě v lokalitě také Penta Real Estate. Termín, kdy by se měla pracovní skupina poprvé sejít, ještě není stanoven, podle mluvčího Penty Martina Lánského by k tomu mohlo dojít během podzimu.
Pro území už podala městská část Prahy 2 návrh na změnu územního plánu, podnět následně prošel jak městskou radou, tak i zastupitelstvem, které o něm rozhodlo 20. června. Pražský magistrát se tak začne změnou zabývat. „Městská část Praha 2 přistupuje k celé věci od začátku aktivně. Stala se spolužadatelem iniciované změny územního plánu a otevřela tak debatu nad dalším rozvojem území,“ sdělila mluvčí městské části Andrea Zoulová.
Území a jeho využití musí být podle ní podrobeno hluboké diskusi o jeho podobě i funkci. Doplnila, že Praha 2 ve svých stanoviscích deklaruje požadavek na uspořádání mezinárodní urbanistické soutěže a dílčích architektonických soutěží, jejichž zadání se chce aktivně zúčastnit. „Požaduje také zajištění prostupnosti území a je připravena prosazovat rovněž budoucí výstavbu školských zařízení a bytů,“ uvedla mluvčí.
Město si udržuje kontrolu
Podnět na prověřování změny území bude dělat podle náměstka pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) město, které je připraveno chránit veřejný zájem. „Během podzimu se připraví postup, například mezinárodní architektonický workshop, na kterém se bude zjišťovat, co je na tomto území možné vůbec postavit,“ sdělil Ekonomickému deníku Hlaváček. Předešlé vizualizace, které představila společnost Penta, podle něj nemusí odpovídat výsledné realitě.
„Město prověří, co je zde technicky možné a co je potřeba a Penta se tím bude muset řídit. Prioritou veřejného zájmu na hlavním nádraží je stavba Železničního uzlu Praha čili nové linky metra a vysokorychlostních tratí,“ konstatoval Hlaváček.
Jižní a severní zhlaví (část dopravny s kolejovým rozvětvením pozn.red.) hlavního nádraží jsou podle náměstka primátora jedny z nejsložitějších zhlaví v Evropě. Hlaváček podotkl, že se na velmi krátkém úseku sbíhá hodně kolejí a může se ukázat, že větší zástavba nad kolejištěm je technologicky náročná nebo nemožná, protože by to v budoucnu například znemožnilo hýbat s kolejemi.
„Rozvoj nádraží jako dopravního uzlu nesmí být ohrožen. Dalším neméně významnou podmínkou je, že případná zástavba musí sloužit Pražanům. Kromě kanceláří musí být nové budovy určeny i pro bydlení, obchody a služby,“ dodal Hlaváček. V místě by měly podle něj vzniknout i dvě veřejné budovy, které budou plnit kulturní či vzdělávací roli. Zachována musí být podle Hlaváčka také historická hodnota budovy a panorama s ocelovou konstrukcí příjezdových hal.
Vlastníkem většiny pozemků, na kterých kolejiště pražského hlavního nádraží leží, jsou České dráhy. Práva k budoucí výstavbě nad kolejištěm, ať už bude mít jakýkoliv rozsah a charakter, má podle ředitele rozvoje Penta Real Estate Rudolfa Vacka společnost CR-City.
Plány jsou na začátku
České dráhy se odkazují ohledně dotazů na plány s územím na společnost Penta. „Zároveň bych upozornil, že záměr využití pozemků nad kolejištěm pro rozvoj hlavního města Prahy je na samém začátku,“ uvedl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Dodal, že půjde o dlouhodobý proces, který se řídí jasně danou legislativou. Podle Rudolfa Vacka z Penty v posledních letech probíhají ohledně technických parametrů a rozvoje území s Českými dráhami i Správou železnic konzultace.
Mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová uvedla, že státní organizace o projektu ví a s výstavbou vybraných etap souhlasí, ovšem za podmínky dodržení stanovených technických a provozních opatření. „Bezpečnost a plynulost železničního provozu je pro nás prioritou. Proto je naši striktní podmínkou realizace zastřešení paralelně s naší stavbou, tedy modernizací dotčených nástupišť a přilehlého kolejiště, která proběhne za vyloučeného provozu,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí.
Ředitel rozvoje Penta Real Estate Rudolf Vacek konstatoval, že v odborných kruzích se o záměru mluvilo opakovaně, například v rámci připomínek k Metropolitnímu plánu, zůstával ale dlouho jen v rovině vize, protože územní plán města možnost výstavby nijak neřešil. „Nyní se tedy diskutuje možná změna územního plánu a připravuje se zadání urbanistické soutěže,“ uvedl. Dodal, že teprve z nich vyplyne jasnější představa, jak by mohla eventuální budoucí výstavba vypadat a jaké by měla mít parametry, tedy výšky a objemy budov či odstupy od souboru památkově chráněných budov železniční stanice.
Žádné ohrožení veřejných zájmů z těchto kroků podle Vacka neplyne, město si podle něj naopak udržuje absolutní kontrolu nad budoucností lokality. V rámci území Hlavního nádraží Praha se chystá několik zásadních projektů, jde o zmiňované plány Železničního uzlu Praha a varianty takzvaného „Metra S“, řešení odbavovací haly a prostoru před nádražím nebo zklidnění magistrály. „Budeme rádi, když se o rozvoji hlavního nádraží a jeho okolí povede široká veřejná debata, která pomůže dobře sladit všechny zájmy v tomto území,“ zmínil Vacek.
Zároveň podle něj platí, že pokud nad kolejemi vznikne standardní městská zástavba s intenzivní výsadbou zeleně a zapojením modrozelené infrastruktury, bude to nejlepší možná reakce na klimatické změny a vznik tepelných ostrovů, ke kterým v takovýchto lokalitách tradičně dochází.
„Úvahami o přestřešení nebo částečném zastavění kolejiště Hlavního nádraží se architekti a urbanisté zabývají už několik dekád, historicky k tomu vzniklo několik studií, například od Karla Pragera a naposledy od týmu, který vedl Jakub Cigler,“ poznamenal Vacek. Studie podle něj řešily území v okolí hlavního nádraží jako celek a snažily se najít způsob, jak rozsáhlé území kolejiště a magistrály lépe zprůchodnit a propojit Prahu 1, 2 a 3, aniž by to omezilo potřeby železniční dopravy.
Tereza Čapková
