Česká republika obvinila ústy ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) Německo, že si hromadí plyn určený pro ni. Berlín podle Prahy snižuje kapacitu exportního plynovodu právě v době, kdy se středoevropský region potýká s problémem nahrazení dodávek z Ruska. S odvoláním na dva dopisy ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) to napsala agentura Bloomberg.
Jozef Síkela ve dvou dopisech podle agentury Bloomberg napsal, že provozovatel přepravní soustavy Gascade Gastransport snižuje výstupní kapacitu přípojného bodu na severozápadní hranici.
Ta má být od 1. října zredukovaná na 14,5 gigawatthodiny proti současné kapacitě 69 gigawatthodin. Český ministr to napsal unijní komisařce pro energetiku Kadri Simsonové.
Podobný dopis zaslal také německému ministrovi hospodářství Robertu Habeckovi.
Dodávky plynu směřující ze západu na východ budou mít pro Českou republiku v brzké době zásadní význam, protože Evropská unie se snaží ještě více snížit svou závislost na fosilních palivech z Ruska, upozorňuje agentury Bloomberg.
„Německo patřilo k zemím nejvíce zasaženým energetickou krizí a bylo závislé na zvýšeném dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) a elektřiny od svých sousedů,“ napsal Bloomberg.
Rozhodnutí provozovatele přepravní soustavy snížit kapacitu by mohlo ale dle Bloombergu narušit ducha spolupráce na kontinentě a mohlo by ztížit východoevropským zemím snahu omezit závislost na Rusku.
„Tato situace vytváří pro některé členské státy pobídku k maximalizaci dovozu plynu z východu. V extrémním případě by taková nízká kapacita sotva stačila pro český trh s plynem, ale v žádném případě by nemohla významně přispět k zásobování ostatních zemí,“ napsal podle Bloombergu Síkela.
Úpravy na hraniční přípojce VIP Brandov odrážejí skutečnost, že v německé soustavě jsou nižší celkové objemy plynu kvůli eliminaci ruského dovozu, uvedl mluvčí německé společnosti Gascade Gastransport. Česká republika by si podle něj mohla v krátkodobém horizontu ještě rezervovat část nevyužité kapacity přípojky.
Podle americké investiční banky Goldman Sachs bude střední Evropa po vypršení tranzitní dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu v lednu více závislá na dodávkách plynu potrubím ze severozápadu.
Tyto dodávky z Německa se ale zároveň od loňského léta snížily, protože více zemí se místo nich spoléhá na LNG, uvedla tento týden analytička banky Samantha Dartová.
Česká republika už dříve obvinila Německo, že penalizuje své zákazníky zvýšením poplatku za skladování plynu z 1,86 eura (47 korun) na 2,50 eura (63 korun) za jednu megawatthodinu.
Německo poplatek zavedlo během evropské energetické krize v roce 2022. Středoevropské státy tehdy uvedly, že daň poškodila jejich snahu zbavit se závislosti na ruském plynu. Německo jim vyhovělo a uvedlo, že poplatek od ledna zruší.
(čtk, nik)
