Roční úspora z EPC projektů v loňském roce činila přes 400 milionů korun. Kumulovaná úspora dosáhla více než šesti miliard korun a celková úspora v Česku přepočtená na aktuální ceny a zahrnující i uzavřené projekty více než 10 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí, které vycházelo z údajů Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES).
Podle resortu životního prostředí by mohl zájem o projekty garantovaných úspor energie v České republice ještě vzrůst. „V souvislosti s klimatickými cíli Evropy a závazky Česka z nich plynoucích se očekává, že se poptávka po projektech energetických úspor ve všech oblastech ekonomiky znásobí, mělo by to být až trojnásobně nebo více. To by se mělo proporcionálně odrazit i v poptávce po EPC,“ uvedl k tomu předseda APES Miroslav Marada.
Ministerstvo životního prostředí EPC projekty podporuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky (SFŽP) a podle ministra životního prostředí Patra Hladíka (KDU-ČSL) v nich vidí v této metodě smysl zejména u velkých projektů, jako jsou energetické renovace nemocnic, škol nebo státních institucí. Úspory podle něj mohou být až třetinové oproti stavu před rekonstrukcí.
„Navíc je tam záruka na dosažení úspor a také na to, že se vložené peníze vrátí zpět. Nejde jen o dlouhodobé snížení spotřeby energie a vytápění, ale třeba i o snížení spotřeby vody. V současnosti máme vyhlášené čtyři výzvy na snížení energetické náročnosti veřejných či církevních budov nebo budov z neziskového sektoru v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) a v Modernizačním fondu, kde je na to 10 miliard,“ konstatoval Hladík.
Dodal, že další projekty mají podporu z Národního plánu obnovy (NPO). „A zvýhodňujeme ty projekty, které se rozhodnou využít metody EPC – získávají navíc pětiprocentní bonus, což například při stamilionových částkách není zanedbatelné,“ doplnil.
Celkem šla, anebo ještě půjde, podpora podle Hladíka z OPŽP, Modernizačního fondu a NPO na 87 EPC projektů. Jde o částku 3,3 miliardy korun. Většina z projektů je z oblasti zdravotnictví. Týkají se například Psychiatrické nemocnice Kosmonosy, Psychiatrické nemocnice Dobřany či Nemocnice na Homolce. „Kumulativní roční úspora je 46 milionů korun. Z Národního plánu obnovy jsme pak podpořili tři nemocnice s metodou EPC – FN Bulovka, FN u sv. Anny v Brně a FN Olomouc,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.
S podporou programů ministerstva životního prostředí byl dokončen i jeden z největších projektů EPC v Česku ve zdravotnickém zařízení v památkově chráněném areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. Náklady byly zhruba 600 milionů korun. Z toho činila dotace od SFŽP v rámci OPŽP a Nové zelené úsporám 533 milionů korun.
„Rozsáhlou rekonstrukci jsme dokončili v rekordně krátkém čase osmnácti měsíců. Obnovou prošla hlavní výměníková stanice včetně záložního zdroje, bylo položeno 9,5 km nových rozvodů, instalováno 54 objektových výměníkových stanic nebo nový systém měření a regulace. Vyměnili jsme přes tři tisíce historických oken a dveří a zateplili více než 20 tisíc metrů čtverečních konstrukcí,“ informoval Eduard Paulík, jednatel společnosti D-energy, která projekt realizovala společně s Veolia Energie Česká republika. Úspora nákladů za energie a vodu je v tomto případě garantována po dobu deseti let a má dosáhnout 167 milionů korun.
EPC projekty jsou nejčastěji v Česku využívány na budovách škol a kulturních aktuálně je ale jednoznačným lídrem oblast infrastruktury ve zdravotnictví. Vedle zdravotnických zařízení se o metodu EPC začínají podle ministerstva životního prostředí zajímat i další resorty. U nich ale podle resortu přetrvává jedna z posledních legislativních bariér, podle zákona o rozpočtových pravidlech není možné EPC projekty organizačních složek státu financovat dodavatelským úvěrem.
„Dle studie Deloitte ve třech čtvrtinách budov ústředních vládních institucí nedochází k efektivnímu nakládání s energií a stát tak přichází o zhruba 500 milionů korun ročně. Pracujeme s odhadem, že budov organizačních složek státu, které by potřebovaly modernizovat, je asi sedm set. Současným tempem by proces jejich modernizace mohl skončit až někdy kolem roku 2060, což ale neodpovídá závazkům plynoucím z evropské směrnice EED. Odstraněním bariéry pro dodavatelské financování by se modernizace značně zrychlila,“ zmínil předseda APES Miroslav Marada.
Smysl by to to dávalo podle ministra životního prostředí Petra Hladíka. „Dlouhodobě prosazuji, aby se tato překážka v renovacích organizačních složek státu, což jsou soudy, Muzeum Policie ČR nebo Akademie věd, odstranila. Je to ale zákon v gesci ministerstva financí,“ konstatoval Hladík.
(teč)
