Ministerstvo zdravotnictví chystá změny v systému zdravotních prohlídek řidičů tramvají, lanovek a lidí u dráhy. Úpravy přicházejí jen pár měsíců poté, co začala letos v lednu platit vyhláška, která vnesla do posuzování zdravotní způsobilosti nová pravidla. Aktuální novelizace už prošla připomínkovým řízením a podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba ji resort v současnosti vyhodnocuje. „Plánujeme vyhlášku předložit pracovním komisím v průběhu května tak, aby mohla být od 1.7. účinná,“ sdělil Ekonomickému deníku.
Ministerstvo zdravotnictví chystá novelu vyhlášky mimo „Plán přípravy vyhlášek na rok 2024“. Podle důvodové zprávy tak reaguje na „zásadní administrativní a personální komplikace a zvýšené finanční náklady, které vznikly zaměstnavatelům v souvislosti s poskytováním pracovnělékařských služeb svým zaměstnancům, se kterými se momentálně potýkají dopravní podniky napříč Českou republikou v souvislosti s podmínkami nastavenými novelizovanou vyhláškou“.
V důvodové zprávě k novelizaci vyhlášky se uvádí, že původní lednová vyhláška například sjednocuje obsah vstupních, pravidelných i mimořádných prohlídek. Lidé tak musí pravidelně absolvovat řadu odborných vyšetření. Zaměstnavatelům se zvýšily jak náklady na prohlídky zaměstnanců, tak i na náhrady jejich mzdy za dobu, kterou na prohlídkách stráví.
Podle Ondřeje Jakoba se vyhláška upravuje na základě podnětů z praxe ze strany dopravních podniků. „Racionalizuje se systém, rozsah a lhůty pro provádění vstupních, průběžných a mimořádných prohlídek řidičů tramvají tak, aby byly přehlednější a nevznikaly s nimi spojené vícenáklady a komplikace s jejich návazností,“ sdělil.
Novela vyhlášky se bude konkrétně týkat držitelů průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze místní, tramvajové, speciální nebo lanové anebo na vlečce a osob zabezpečující obsluhu dráhy, vstupující bez dozoru na provozovanou dopravní cestu, provádějící revize, prohlídky a zkoušky.
Od ledna musí v rámci vstupních, pravidelných i mimořádných lékařských prohlídek absolvovat například elektrokardiografické vyšetření, neurologické a ušní, nosní a krční vyšetření, oční vyšetření či posouzení kognitivních funkcí.
U některých z odborných vyšetření je ale podle důvodové zprávy významně dlouhá čekací lhůta a především v rámci pravidelných lékařských prohlídek tak dochází k situacím, kdy ještě není lékařský posudek vystaven a přitom už skončila platnost toho původního. K takovým situacím podle materiálu dochází i přesto, že zaměstnavatelé poslali své lidi na prohlídky 90 dní předem, tedy v nejbližší možné době, kdy je mohou na další vyšetření vyslat. Výsledkem pak je, že zaměstnanci nemohou vykonávat svou práci.
„Vzhledem k dlouhodobému problému s nedostatkem pracovních sil v tomto odvětví by tím v konečném důsledku mohl být ohrožen samotný provoz hromadné veřejné dopravy,“ zmiňuje materiál k novele vyhlášky.
Nově návrh vyhlášky počítá například s tím, že některá odborná vyšetření bude moci orientačně udělat přímo posuzující lékař, který si ale může v případě potřeby vyžádat i posudek specialisty. Tuto možnost připouští už současná úprava, došlo by tedy jen k úpravě textu. Změna by se dotkla nosních a krčních vyšetření, která by se dělala pouze při vstupních prohlídkách. V rámci pravidelných prohlídek by nebylo nutné také řešit neurologické vyšetření nebo oční vyšetření.
U držitelů průkazů způsobilosti dojde dále v rámci pravidelných lékařských prohlídek k zrušení povinnosti provádět orientační posouzení kognitivních funkcí. Naopak nutné bude pro více než čtyřicetileté absolvovat pokaždé elektrokardiografické vyšetření. „Jedná se o sjednocení aplikační praxe s držiteli licence strojvedoucího,“ uvádí se ke změnám v důvodové zprávě.
Tereza Čapková
