Ministerstvo obrany poslalo do oficiálního legislativního kolečka návrh zákonné úpravy, která by měla rozšířit stávající pravomoci vojenské policie. Ta funguje podobně jako ta státní, jen se zaměřením na příslušníky armády nebo třeba vojenské objekty. Do arzenálu jejích oprávnění by teď podle armádního resortu měla přibýt například možnost kontrolovat alkohol u řidičů ve vojenských objektech, sestřelování dronů nebo třeba zabavení věci. Návrh také poprvé definuje vojenskou policii jako jednotný policejní sbor v resortu obrany.
Taková úprava dosud v tuzemském právním řádu podle autorů návrhu chyběla. „V zákoně dlouhodobě chybí podrobnější definice pojmu Vojenská policie a jejího začlenění v rámci orgánů zabezpečujících ochranu veřejného zájmu definovaného právními předpisy. Jako potřebné se tak jeví uvést v zákoně definici Vojenské policie,” konstatuje armádní resort v důvodové zprávě.
Podlé té je základním cílem předkládaného návrhu zefektivnění činnosti vojenské policie a také zajištění adekvátních podmínek pro plnění jejích úkolů. Novinka má také lépe sladit úpravu fungování vojenské policie s „klasickou” policií, tedy Policií ČR.
Materiál tak mimo jiné nově definuje, doplňuje nebo zpřesňuje úkoly, které by vojenská policie měla plnit. „Jde například o úkoly k dohledu nad dodržováním zákazu fotografování vojenských objektů, likvidace nástražných výbušných systémů nebo dohled nad bezpečností provozu vozidel provozovaných ministerstvem obrany,” vyjmenovává resort v důvodové zprávě.
Nová úprava by měla také oficiálně umožnit nasazení vojenských policistů k plnění úkolů Policie České republiky, pokud ta bude v personální nebo materiální nouzi.
Materiál pak podrobně vyjmenovává nová oprávnění, která by měli vojenští policisté v případě jeho schválení dostat. Patří mezi ně například možnost zajistit, odstranit nebo zničit věci, kterou by vyhodnotila jako nutnou podmínku pro adekvátní reakci na ohrožení života, zdraví nebo majetku, stejně jako životního prostředí.
Podobně jako v uplynulé době republiková policie by pak i ta vojenská měla podle předkladatelů získat možnost reagovat také na bezpečnostní hrozby spojené se zneužíváním dálkově rádiově řízených zařízení – typicky například dálkové iniciace výbušných zařízení nebo ochrany proti odposlechům. V krajním případě by tak i policisté „v maskáčích” měli mít legální možnost takové zařízení odstranit, případně rušit.
„S uvedeným oprávněním úzce souvisí také možnost zamezení provozu bezpilotního letadla, které je, jak zřetelně ukazují zahraniční zkušenosti, způsobilé ohrozit životy a zdraví osob, bezpečnost chráněných objektů a působit značné materiální škody,” doplňuje pak ministerstvo také možnost “sundat” ze vzduchu bezpilotní drony.
Nově by měli příslušníci vojenské policie mít možnost také projednávat v terénu dopravní přestupky včetně toho, aby řidiči takzvaně „dali dýchnout”. „V rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel se projevuje nedostatečnost oprávnění Vojenské policie vyzvat v chráněném objektu řidiče vozidla k podrobení se vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Vzhledem k nutnosti posilování principu vymahatelnosti práva se jako potřebné jeví oprávnit Vojenskou policii k zadržení řidičského průkazu v případě naplnění okolností předpokládaných zákonem o silničním provozu a případně také zadržet osvědčení o technické způsobilosti vozidla ozbrojených sil,” vysvětlují to autoři návrhu.
Podobně by tak do budoucna mohla vojenská policie schvalovat technickou způsobilost vojenských vozidel. Materiál zmiňuje i určení nových pravidel nebo možností pro vyžadování citlivých dat z informačních databází. „Do zákona o Vojenské policii je nezbytné promítnout změny názvů některých informačních systémů a vznik, respektive možnosti využívání dalších evidencí informačních systémů veřejné správy, jako například oprávnění přistupovat do katastru nemovitostí,” uvádí zpráva.
Ministerstvo obrany chce kromě toho upravit i oblast práv a povinností vojenských policistů. Ti by tak nově měli mít jasně stanovené podmínky, za kterých mohou v odůvodněných případech nedokončit zadaný úkol. Týkat se to má případů, „kdy je zřejmé, že svěřený úkol nemůže vojenský policista z objektivních důvodů úspěšně dokončit a že je tedy pouze formální snahou nebo naopak vysokým, nepřiměřeným rizikem v zahájených činnostech pokračovat”.
Vojenští kriminalisté by pak měli mít v zákoně jasně uvedenou možnost svou příslušnost tajit stejně jako jí mají civilní detektivové. „S cílem zefektivnit plnění úkolů v oblasti kriminální služby, a to zejména při šetření závažné trestné činnosti, je také nutno doplnit právní úpravu o oprávnění vojenského policisty zastírat příslušnost k Vojenské policii, kdy důvodem je plnění úkolů při používání operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků,” popisuje to armádní resort.
Mezi nová oprávnění, která by pak měl vojenský policista nabýt, je například možnost požadovat vysvětlení, provést osobní prohlídku, odebrat zbraň, ale také vstoupit do obydlí. „Absence zákonné úpravy této oblasti je dlouhodobě pociťována jako překážka pro výkon nezbytných, zásadních a logicky předpokládaných činností Vojenské policie zejména v případě, že je takový úkon nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob,” konstatují autoři návrhu.
Ten také zpřesňuje nebo doplňuje celou řadu stávajících ustanovení tak, aby lépe odpovídala poslednímu vývoji nebo zkušenostem z praxe. To se týká třeba používaných technických prostředků nebo postupů. „Vyhodnocování plnění úkolů policejní ochrany jednotlivými odbornými službami Vojenské policie stavu vymezila oblasti provedení nutné normativní úpravy, resp. okruhy v praxi velmi pociťované absence jednoznačně předvídatelné úpravy okruhů právních vztahů, umožňujících výkon působnosti Vojenské policie komplexně, profesionálně a na srovnatelné úrovni s bezpečnostními sbory, jimž byly svěřeny srovnatelné úkoly prováděné za shodným účelem,” uvádí v této souvislosti důvodová zpráva.
Ministerstvo obrany počítá s tím, že v případě schválení návrhu by nová úprava začala platit od ledna 2025. Nyní se ke konkrétním změnám vyjádří v meziresortním připomínkovém řízení ostatní ministerstva nebo další instituce a organizace. Po vypořádání jejich stanovisek dostane návrh na stůl vláda a následně obě komory parlamentu.
Tomáš Svoboda
