Ze sedmi zbývají už jen tři. ČEZ zúžil okruh dodavatelů technologie modulárního reaktoru, který by měl vyrůst po roce 2030 v areálu Jaderné elektrárny Temelín. Podle dobře informovaného zdroje Ekonomického deníku by se mělo jednat o společnosti GE Hitachi, Westinghouse a Rolls-Royce.
Informaci o zmenšení skupiny možných dodavatelů jaderného bloku o výkonu 300 až 500 megawattů zmínil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na tiskové konferenci ve čtvrtek 21. března, neuvedl však konkrétní jména postupujících uchazečů. Šéf ČEZ následně dodal, že vítěze „malého jaderného tendru“ bychom mohli znát na konci letošního roku. Tedy později, než byl loni avizovaný termín „polovina roku 2024.“
Trojice GE Hitachi, Westinghouse a Rolls-Royce není až tak překvapivá. Jejich projekty jsou v pokročilejší fázi přípravy. Stejné společnosti patří podle informací, které „unikly“ do odborného časopisu Oxford Energy Forum, mezi favority obdobné soutěže ve Velké Británii. Jejich celkové náklady na vyrobenou elektřinu během 60letého provozu bloku údajně vycházejí na 47 až 53 dolarů/MWh (1090 až 1225 korun/MWh), což dává smysl i při současné tržní ceně na evropském trhu. Jedná se však o optimistický odhad, který nezahrnuje třeba náklady na financování.
Ekonomický deník později zjistil, že zúžení na tři uchazeče platí jen pro pilotní projekt v Temelíně. Jiní uchazeči mohou dostat šanci později, až bude ČEZ vybírat dodavatele modulárních reaktorů pro další lokality. Do této kategorie patří třeba koncern EDF, který má velké ambice se svým 170megawattovým reaktorem Nuward. ČEZ chce mít v oboru menších reaktorů víc než jednoho dodavatele (tento odstavec byl do textu doplněn 26.3.2024 v 17:20).
Společnost ČEZ má ambici postavit do roku 2045 malé modulární reaktory (SMR) o výkonu až 3000 megawattů. Termín „malé“ je tu poněkud zavádějící, ve hře je totiž pořízení zhruba deseti středně výkonných reaktorů s výkonem okolo 300 megawattů. Přesně tento výkon mají SMR od Westinghouse a GE Hitachi. Britský Rolls-Royce chystá větší reaktor o výkonu 470 megawattů. Pro srovnání: skoro stejný výkon mají staré bloky VVER-440 v Dukovanech.
Jaké mohou být jejich šance „malý jaderný tendr“ vyhrát? Některé zdroje favorizují britský Rolls-Royce, který má nadstandardní zájem o spolupráci s českými dodavateli. Velká část zařízení a dílů by se tak mohla vyrábět v Česku. Reaktor AP300 od Westinghouse má být natolik ekonomicky atraktivní, že jej první investoři chtějí stavět na komerčním základě bez státních dotací. GE Hitachi má zajím nejvíc zájemců, jeho slabinou může být použití jednodušší technologie varného reaktoru.
Dnes už je prakticky jisté, že první SMR v Česku vyroste v Temelíně. ČEZ již chystá dokumentaci pro řízení o posouzení dopadu na životní prostředí (EIA) a žádost o povolení umístění reaktoru. Předběžná studie proveditelnosti navíc ukázala, že pro umístění SMR mohou být vhodné lokality dnešních uhelných elektráren v severočeských Tušimicích a Dětmarovicích na Ostravsku.
V záloze má ČEZ ještě tři další lokality – Mělník, Prunéřov a Ledvice. Případné umístění jaderného bloku v místě, kde dnes stojí uhelné elektrárny, vyžaduje důkladné posouzení a řadu odborných studií. „Zabere to tři až pět let, než z nejaderné lokality uděláte jadernou,“ uvedla loni v říjnu ředitelka útvaru rozvoj SMR ve společnosti ČEZ Silvana Jirotková.
Výběr dodavatele SMR zůstává ve stínu větší hry – výběru dodavatele až čtyř velkých jaderných bloků o výkonu přes 1000 megawattů. Pozornost se nyní obrací k datu 15. dubna, kdy mají dva zbývající uchazeči, francouzské EDF a jihokorejské KHNP, podat závaznou nabídku. ČEZ má nabídky vyhodnotit do konce května, v červnu by měla výsledek potvrdit vláda. Podpis smlouvy s vybraným uchazečem má proběhnout v prvním čtvrtletí roku 2025.
David Tramba
