INZERCE

Česká a čínská vlajka. Foto: archiv redakce

Evropská unie neví, zda musí Číně přiřknout statut tržní ekonomiky. Hraje se o miliardy korun.

V prosinci tohoto roku přestanou platit některá ustanovení přístupového protokolu Čínské lidové republiky (ČLR) ke Světové obchodní organizaci (WTO). Nepanuje však shoda na právním výkladu otázky, zda z této změny vyplývá členům WTO mezinárodněprávní závazek změnit metodu výpočtu antidumpingových (AD) cel na dovozy z ČLR a fakticky tak ČLR přiznat status tržní ekonomiky (MES).

Nejlepší právníci na mezinárodní právo a obchod se připravují na vyjednávání okolo dalšího statut Číny v postavení k EU. Dle současné unijní legislativy ČLR neplní kritéria pro přiznání MES. V případě, že by Číně byl statut tržní ekonomiky přiznán, klesla by antidumpingová cla a tím i ceny čínských produktů na evropských trzích. Výpočet vyrovnávacích cel v případě nedovolených subvencí se nezmění ani při přiznání MES.

Evropská komise (EK) v tuto chvíli pracuje se třemi scénáři vývoje:

  1. EU nezmění svoji legislativu a nadále bude při antidumpingových šetřeních nakládat s ČLR jako s netržní ekonomikou,
  2. EK navrhne přiznat MES ČLR bez dalších kroků,
  3. EK navrhne změnit unijní legislativu směrem k faktickému přiznání MES ČLR a současně navrhne balíček zmírňující opatření.

„V případě, že by přece jen byl statut tržní ekonomiky Číně přiznán, domácího hospodářství by se nejvíce dotknul v hutním a ocelářském průmyslu. Ovlivněny by byl také keramický průmysl, výroba skleněných vláken a výroba jízdních kol a jejich součástek,“ uvádí zpráva pro ministry Sobotkova kabinetu, kterou má Ekonomický deník k dispozici s tím, že tyto sektory jsou v současnosti před dumpingovými dovozy z ČLR chráněny antidumpingovým cly.

Proti přiznání statutu tržní ekonomiky Číně hlasitě protestují zejména zástupci hutního a ocelářského průmyslu a keramického odvětví, jejichž podniky se i přes realizovaná opatření cítí čínským průmyslem nejvíce ohroženi. „Většina ostatních sektorů se přiklání též k nepřiznání MES ČLR ze strany EU – v některých odvětvích panují obavy z nepřímých dopadů, automobilový sektor se staví obecně za dodržování závazků ve WTO ze strany EU,“ uvádí se dále ve zprávě. Čína navíc nesplňuje parametry nastavené EU resp. EK pro to, aby tržní ekonomickou mohla být nazývána. Tento názor sdílejí také všechny tři největší hutní a ocelářské podniky v ČR, svaz Hutnictví železa a Odborový svaz KOVO i Českomoravská konfederace odborových svazů.

Nad rámec pravidel stanovených světovou obchodní organizací si totiž EU ve své legislativě stanovila postupy, které bude uplatňovat při AD řízeních týkajících se dovozů ze zemí bez tržního hospodářství. „Jedná se zejména o náhradní metodu určení běžné hodnoty výrobků prostřednictvím vhodné analogické země s tržním hospodářstvím a následný výpočet dumpingového rozpětí porovnáním této běžné hodnoty s dovozní cenou z netržní ekonomiky. Pro posouzení, zda má být ekonomika považována za tržní (mít tzv. Status tržního hospodářství – dále jen „MES“) jsou v legislativě EU pevně stanovena základní kritéria,“ upřesňuje zpráva pro ministry.

„Z hlediska převažujících zájmů české ekonomiky by optimálním řešením bylo zachování statu quo. V případě, že by EK navrhla změnu evropské legislativy s ohledem na mezinárodněprávní závazky EU, je z hlediska českého průmyslu zcela nezbytné, aby byl současně přijat i balíček smysluplných zmírňujících opatření,“ zní jednoznačné doporučení úředníků ministerstva průmyslu a obchodu.

 

Přiznání statutu tržní ekonomiky Číně by neznamenalo úplné pozastavení nástrojů na ochranu obchodu, ale změnu výpočtu cel, která by mohla vést k jejich nižším hodnotám.

Sice dosud nebyly předloženy návrhy EK, ale ČR už má jasno a bude po svých vyjednavačích vyžadovat, aby se řídili těmito základními pozicemi.

  1. I) nesouhlas s automatickým přiznáním MES ČLR ze strany ČR – je však třeba zachovat prostor pro to, aby se ČR mohla zapojit do debat o zmírňujících opatřeních a obsahu návrhu EK
  2. II) připuštění možnosti přiznat MES ČLR za podmínky souběžného přijetí opatření zmírňujících negativní dopady takového kroku –předpokládá debatu o návrhu EK a  hodnocení jeho obsahu a až poté stanovení pozice ČR

III) vláda ČR vezme na vědomí informaci o současném stavu a v případě předložení návrhu na legislativní změnu ze strany Evropské komise se k věci ještě vrátí.

 

Dvě možné interpretace dalšího vývoje

(i) Dle prvního výkladu po 11. prosinci 2016 již nebude ve vztahu k ČLR možné určovat antidumpingová opatření jinak, než přímým srovnáním cen výrobků a průmyslových nákladů v ČLR a zemi dovozu.

Fakticky by tak došlo k přiznání MES, které bude potřeba pouze formálně stvrdit dotčenými státy. Tuto interpretaci používá ČLR a tvrdí, že udělení MES je pouze formalitou. Zmíněný výklad nachází zastání i u některých autorů. Přijetí tohoto výkladu by pro EU znamenalo nutnost přehodnotit dosavadní praxi stanovování AD opatření proti ČLR a změnu ZADN. Otázka, zda v takovém případě EU bude povinna zahájit přezkum stávajících platných AD opatření, bude záviset na politických jednáních s ČLR a případných závěrech orgánů WTO pro řešení sporů.

(ii) Podle druhé možné interpretace sice přestane existovat výslovné povolení používat jinou metodu, než je přímé srovnání cen a nákladů, ale stále zůstane v platnosti ustanovení, které říká, že přímé srovnání cen a nákladů se použije jen v okamžiku, kdy dovozce prokáže, že v jeho odvětví převládají tržně-ekonomické podmínky.

Dle této interpretace platí, že pokud se dovozci nepodaří prokázat tržní podmínky, nemůže být v jeho případě výše AD opatření stanovena na základě přímého srovnání cen a nákladů. Přístupový protokol již ale nestanovuje, jakou jinou metodou lze výši AD opatření určit. Dle některých autorů to členům WTO poskytuje prostor, aby si samy určily metodu vhodnou pro výpočet AD opatření.

Jiří Reichl