Uhelná elektrárna Yunus Emre, obecně známá spíše pod názvem Adularya, patří mezi největší selhání českého strojírenského průmyslu. Doplatili jsme to my všichni – ztráta České exportní banky a státní pojišťovny EGAP z toho případu dosáhla zhruba 12 miliard korun. Nový turecký vlastník odstavenou elektrárnu znovu zprovoznil, avšak čelí opakovaným provozním potížím.
Dění okolo turecké elektrárny popsal Ekonomickému deníku bývalý manažer firmy Vítkovice Power Engineering (VPE) Miroslav Kelnar, který se kauze elektrárny Adularya dlouhodobě věnuje. Druhým zdrojem je slovenský inženýr Ján Števko, který se loni v červnu podílel na opětovném spuštění bloku A do provozu po sedmileté pauze.
Zdroje Ekonomického deníku dodávají, že to není žádná sláva. Provoz bloku A je možný jen díky tomu, že dochází ke „kanibalizaci“ bloku B, odkud Turci berou některé díly a zařízení. Jeho spuštění je tak v blízké době nereálné.
Dodavatelé to nezvládli, daňoví poplatníci zaplatili
Nejprve uvedení do děje: Podle smlouvy podepsané v dubnu roku 2010 získalo zakázku na stavbu hnědouhelné elektrárny Adularya (Yunus Emre) se dvěma 145megawattovými bloky konsorcium vedené společností VPE. Krátce poté se financování ujala Česká exportní banka (ČEB) a pojištění zajistil EGAP. Jenže v lednu roku 2016 přišlo vystřízlivění; ukázalo se, že kotel má konstrukční vadu a zanáší se zatuhlým popelem.
Podle svědectví řady inženýrů a techniků, kteří se na stavbě podíleli a s nimiž autor článku v minulých letech hovořil, je problém v kotlích, které dodal rakouský výrobce Andritz. Také druhý pokus spustit blok A skončil fiaskem. Skončilo to odjezdem pracovníků Vítkovic a dodavatelských firem a zanecháním elektrárny v neprovozuschopném stavu. Generální dodavatel VPE krátce poté zbankrotoval.
Aby těch problémů nebylo málo, proběhl v létě roku 2016 neúspěšný pokus o státní převrat v Turecku. Zapletli se do něj i majitelé holdingu Naksan, jehož dceřiná firma Adularya elektrárnu vlastnila. Po několika letech váhání se rozhodla ČEB nedobytnou pohledávku prodat, což se podařilo (se ztrátou cca 12 miliard korun) v únoru roku 2022. Turecký fond TMSF následně vydražil zabavenou firmu Adularya. Kupujícím byl v obou případech stejný investor – podnik Doruk Madencilik ze skupiny Yildizlar SSS Holding.
Nový vlastník měl logicky zájem uvést elektrárnu Adularya do provozu. Obrátil se proto na skupinu českých a slovenských firem, aby mu s tím pomohly. Od loňského června je blok A opět v provozu, ale jak zdroje upozorňují, tak jen v omezeném rozsahu. Jak uvádí web správce tureckého energetického trhu EPIAS, blok nefunguje na plný výkon, ale maximálně na 80 procent kapacity. Často mívá výpadky kvůli technickým potížím.
Ruské uhlí a jiné triky
Problém se zanášením kotle se novému majiteli podařilo omezit kreativním způsobem. Zdroje Ekonomického deníku uvádějí, že elektrárna omezila závislost na hnědém uhlí z nedalekého lomu, které bylo problematické kvůli vysokému obsahu sodíku a draslíku. Toto podřadné palivo se „vylepšuje“ mícháním s uhlím z jiných lokalit v Turecku (a spekuluje se též o dovozu uhlí z Ruska). Oficiálně to však nelze potvrdit, protože turecký vlastník elektrárny s médii nekomunikuje.
Turecká média se spuštění elektrárny Adularya prakticky nevěnují, zato často informují o jiném citlivém tématu. Tím jsou protesty horníků z uhelnému lomu, který koupila firma Doruk Madencilik spolu s elektrárnou. Horníci totiž nedostávali včas výplatu, další byli převedeni na neplacené volno. Výsledkem byla série stávek a demonstrací během loňského léta a podzimu.
Ekonomický deník se kauzy elektrárny Adularya dlouhodobě věnuje. Příkladem může být článek, který vyšel téměř přesně před dvěma lety. Zatímco „zfušovaná“ elektrárna postavená českými podniky v čele s Vítkovicemi a s problémovými kotli z Rakouska si nedokáže poradit s hnědým uhlím z ložisek v okolí Ankary, elektrárny postavené jinými dodavateli jej bez potíží spalují.
Kauza Adularya: časová osa
- 2009 – Počáteční přípravy projektu turecké elektrárny, nejprve v režii české společnosti Ferrit a slovenské BTG Energy. Ty později přizvou většího a silnějšího partnera: Vítkovice.
- Duben 2010 – Zakázka podepsána, hnědouhelnou elektrárnu Adularya (Yunus Emre) postaví konsorcium vedené společností Vítkovice Power Engineering (VPE).
- Srpen 2010 – Podle uzavřené smlouvy zajistí financování projektu Česká exportní banka. Turecká Adularya Enerji je příjemcem úvěru a investorem. O něco později dohodnuto pojištění od státní pojišťovny EGAP.
- Prosinec 2010 – Podpis smlouvy za 68 milionů eur, podle níž dva kotle dodá rakouský Andritz.
- Únor 2012 – Zahájení výstavby elektrárny Adularya včetně přilehlého lomu na uhlí.
- Květen 2014 – ČEB dočasně pozastavila čerpání půjčky na stavbu elektrárny kvůli sporu investora a dodavatelů o výši dodatečných nákladů.
- Leden 2016 – První spuštění bloku A elektrárna Adularya. Po několika týdnech musel být odstaven kvůli problémům s hromadícím se popelem v kotli.
- Duben 2016 – Vítkovice Power Engineering přestávají platit své závazky, první věřitel podává insolvenční návrh k soudu. Druhý neúspěšný pokus spustit blok A.
- Červen 2016 – Odjezd většiny českých zaměstnanců a kontraktorů z elektrárny Adularya.
- Červenec 2016 – Neúspěšný pokus o státní převrat v Turecku. Jednoho z majitelů holdingu Naksan zatkla turecká policie, dceřiné firmy včetně Adularye převzali státní správci.
- Srpen 2016 – Vítkovice Power Engineering skončily v úpadku, insolventní jsou i další dceřiné firmy holdingu Vítkovice.
- Říjen 2017 – Expertní zpráva zpracovaná pro ČEB a EGAP potvrdila, že problém je v konstrukci kotle, al také ve špatném namletí uhlí.
- Prosinec 2017 – Česká exportní banka nahlásila elektrárnu Adularya jako pojistný případ, uhradit jej má EGAP. Ten to však odmítl.
- Září 2019 – Premiér Andrej Babiš řešil s tureckým prezidentem Erdoğanem osud elektrárny. Turci znovu nabízejí Čechům, ať elektrárnu převezmou, ale těm se do toho nechce.
- Listopad 2020 – Česká exportní banka spustila prodej pohledávky za firmou Adularya Enerji (úvěr za 433 milionů eur plus příslušenství 120 milionů eur).
- Únor 2022 – Prodej pohledávky za cca 2 miliardy korun turecké podnikatelské skupině Yıldızlar SSS Holding.
- Prosinec 2022 – Turecký státní fond TMSF prodal zabavenou firmu Adularya Enerji společnosti Doruk Madencilik ze skupiny Yildizlar SSS Holding.
- Červen 2023 – Blok A byl po sedmileté pauze opětovně spuštěn do provozu.
David Tramba
