Poslanci v úterý večer odhlasovali návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu v podobě, kterou sami schválili loni v listopadu. Stalo se tak jasnou většinou 134 ze 141 přítomných poslanců. Změny, které v textu zákona navrhl senát, poslanci doslova smetli ze stolu.
Jak Ekonomický deník upozornil v prosinci, senátoři přijali pozměňovací návrh, který měl vrátit spolurozhodovací roli obou komorám parlamentu při verdiktu o umístění úložiště vyhořelého paliva. Pro bylo 46 senátorů, s výjimkou členů nejsilnějšího klubu ODS a TOP09 to byli skoro všichni přítomní. Takové opatření bylo už v původním vládním návrhu zákona, avšak poslanci jej z návrhu vyškrtli.
„Respektuji stanovisko Senátu, nicméně postoj Sněmovny ve třetím čtení byl natolik jednoznačný a zahrnoval podporu všech politických stran a hnutí a maximálně tehdy reflektoval širokou politickou podporu, která je jedním z klíčových předpokladů výstavby nových jaderných zdrojů nebo právě přípravy hlubinného úložiště. Proto považuji za efektivní, abychom postupovali dále na základě tohoto širokého politického konsenzu a zůstali u sněmovní verze,“ uvedl při projednávání zákona ve sněmovně ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN)
Předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec (ODS) připomněl často až zuřivý odpor obcí a různých aktivistů proti hlubinnému úložišti. „Víte, co mě fascinuje? Víc jak 70 procent občanů naší republiky je pro jadernou energetiku. Neslyšel jsem, že někomu vadí úložiště jaderného odpadu v elektrárnách, které je v halách, kdybych to přehnal, skoro plechových halách, kde se chladí a kde je spoustu let,“ řekl Adamec.
Senátem navrženou podobu ve sněmovně obhajovala senátorka Hana Žáková (STAN), která upozornila na arogantní postup Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v minulosti. „Myslím si, že navrátit důvěru lokalitám tím, že o tom budeme hlasovat, je velice důležité. Ta důvěra je dvacet let pošlapaná,“ apelovala na poslance Hana Žáková. Poslanci nicméně dali přednost své verzi zákona.
Spor o roli parlamentu
Poslanci v polovině listopadu odsouhlasili novelu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu v podobě, která dává vládě pravomoc rozhodnout o umístění dlouhodobého skladu vyhořelého paliva. Naopak obce i obě komory parlamentu budou mít jen omezené možnosti rozhodnutí ovlivnit.
Původní vládní návrh zákona z dílny ministerstva průmyslu a obchodu přitom vypadal jinak. „Vláda usnesením určí hlavní a záložní umístění hlubinného úložiště; vychází při tom z návrhu výběru umístění hlubinného úložiště. Právní účinky usnesení vlády podle věty první jsou podmíněny souhlasem obou komor Parlamentu,“ nacházelo se v původním vládním návrhu.
Současně neprošel žádný z poslaneckých návrhů, který by dal obcím právo veta k umístění úložiště. Poslanci schválili pouze kosmetické změny, které například dávají obcím více času na vyjádření k umístění úložiště. Konkrétně to bude 140 dní místo původně navržených 90 dní. Vláda při výběru finální lokality může dotčenými obcím přidělit finanční prostředky nad rámec těch, jež jsou stanoveny atomovým zákonem.
Co se týká posuzovaných lokalit pro umístění hlubinného úložiště, státní organizace SÚRAO v roce 2020 zúžila jejich počet na čtyři: Březový potok v Plzeňském kraji, Horku a Hrádek v Kraji Vysočina a Janoch v Jihočeském kraji poblíž Elektrárny Temelín. Finální lokalita by podle schváleného harmonogramu měla být známá do roku 2028.
(dtr)
