Ministerstvo dopravy připravuje novou Koncepci vodní dopravy pro roky 2026 až 2035, její součástí bude také řešení Plavebního stupně Děčín, který byl vyřazen z materiálu Dopravní sektorové strategie 3. fáze. „Aktuální práce na nové Koncepci vodní dopravy věcně vycházejí z dokumentu, který byl vydán pro období do roku 2023. Nicméně je nezbytné zohlednit vývoj z posledních let,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva dopravy Jan Jakovljevič.
Zohlednění se podle něj týká dopravní politiky České republiky pro období 2021 až 2027 s výhledem do roku 2050 a další „národní strategické dokumenty dotýkající se vodní dopravy jako dopravního módu šetrného k životnímu prostředí.“
Novou koncepci vodní dopravy je podle mluvčího ministerstva dopravy nutné provázat také s mezinárodními požadavky. „Kromě revidovaného nařízení Evropské komise o transevropské dopravní síti TEN-T se jedná i o zajištění cílových parametrů Labské vodní cesty ve smyslu Česko-německé dohody o Labské vodní cestě, u které by měl být brzy dokončen proces ratifikace Parlamentem České republiky,“ poznamenal Jan Jakovljevič.
A jak mluvčí dodává, v souvislosti s řešením zlepšení splavnosti úseku Labe mezi Ústím nad Labem a státní hranicí s Německem bude koncepce sledovat opatření, která se mají realizovat s dalšími resorty a to se týká i nezbytného stanovení příslušných kompenzačních opatření.
Česko-německá dohoda o Labi stanovuje cílové parametry a následnou údržbu Labské vodní cesty jak na území České republiky, tak Německa. Dokument, který má souhlas vlády a Senátu, ratifikovala ho i německá strana, přitom už více než dva roky čeká v Poslanecké sněmovně na ratifikaci. Jak uvedl koncem loňského roku pro Ekonomický deník poslanec, místopředseda TOP 09 a předseda poslaneckého zemědělského výboru Michal Kučera, k projednání smlouvy by mělo dojít letos v prvním pololetí.
Podle ministerstva dopravy se problematika Plavebního stupně Děčín stupně nechává k řešení v Koncepci vodní dopravy, kde bude komplexně provázána právě s tématy ratifikace česko-německé dohody, ale i dalšími faktory technologické povahy. „Jedině propojení všech těchto témat povede ke zvýšení celkové efektivity vnitrozemské vodní dopravy v České republice,“ konstatoval mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Dodal, že v případě, že se podaří najít řešení kompenzačních opatření, bude iniciována aktualizace Dopravních sektorových strategií, včetně screeningu procesu SEA.
Za Plavební stupeň Děčín totiž nejsou stále kompenzační opatření vyřešena, i z toho důvodu byla stavba vyňatá z prověřování vlivu na životní prostředí Dopravní sektorové strategie 3. fáze, koncepci by totiž nebylo možné schválit. Negativní vliv na životní prostředí u stavby zmiňuje i současná Koncepce vodní dopravy.
Projekt Plavební stupeň Děčín už je zmíněn také v Koncepci vodní dopravy v roce 2017. Studie ČVUT tehdy podle ministerstva dopravy identifikovala, že plavební stupně jsou jediným možným funkčním řešením a jeho poloha právě v Děčíně je dána tím, že nejhorší plavební problémy jsou v úžině Heger přímo ve městě Děčín.
Plavební stupeň má podle předešlého posuzování vlivu na životní prostředí SEA ke Koncepci vodní dopravy významný negativní vliv na bobra evropského a bahnité náplavy. „Následně byl do vlády na základě zákona o ochraně přírody a krajiny zaslán ke schválení dokument o převažujícím veřejném zájmu, který byl vládou schválen s tím, že veřejný zájem na vodní dopravě je významnější než na ochrana uvedených předmětů ochrany. Na základě téhož zákona bylo nutné stanovit kompenzační opatření v obdobném rozsahu a kvalitě, což se podařilo zajistit v případě bobra,“ uvedl Jemelka. V případě bahnitých náplav se podle něj kompenzační opatření zajistit dosud nepodařilo a proces stále probíhá.
„Ze zákona kompenzační opatření stanovuje orgán ochrany přírody, což je v tomto případě Národní park České Švýcarsko. Proto nebylo možné koncepci dosud schválit,“ poznamenal mluvčí.
Podle tiskového mluvčího Národního parku České Švýcarsko Tomáše Salova aktuálně není Správa NP České Švýcarsko zapojena do žádných jednání, která by se záměrem stavby Plavebního stupně Děčín souvisela. „V této souvislosti neběží ani žádný proces EIA nebo SEA, v rámci kterého by musela být případná kompenzační opatření řešena,“ sdělil Ekonomickému deníku.
V roce 2022 měla ohledně Plavebního stupně Děčín Technologická agentura České republiky (TAČR) za úkol analyzovat, zda bude mít případný zásah do území vliv na přírodní stanoviště zařazené do soustavy Natura 2000. Tým odborníků tehdy dospěl k závěru, že „potenciálně významný negativní vliv na přírodní stanoviště 3270 lze kompenzovat“.
Podle tehdejšího vyjádření ministerstva dopravy je cílem kompenzačních opatření „ adekvátním způsobem úspěšně a dlouhodobě rozšířit stávající plochy s rozvojem bylinných společenstev stanoviště 3270 v úseku od VD Střekov po Hřensko na řece Labe mimo úsek, který je vymezený jako hydrostatické vzdutí záměru Plavební stupeň Děčín jako integrální součásti Koncepce vodní dopravy ČR.“ Negativní vliv koncepce a záměru na stanoviště 3270 byl podle resortu v rámci studie s předběžnou opatrností stanoven v rozsahu plochy 9,2 hektaru.
„Z našeho pohledu je projekt Plavební stupeň Děčín, na rozdíl od kanálu Dunaj Odra Labe, realistickým, ekologicky obhajitelným projektem, jehož význam, spočívá nejen v možnosti přemístit část nákladní dopravy na vodu, ale i v otevření další dopravní cesty, po které budeme v budoucnu moci dopravovat do České republiky ropu a zkapalněný plyn,“ uvedl v roce 2022 ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Stavbu jezu v Děčíně a Přelouči, ale i stavbu jezu ve Velkém Březně, prosazuje například Sekce vodní dopravy Svazu dopravy. Podle jednatele společnosti Evropská vodní doprava a předsedy Sekce vodní dopravy Svazu dopravy Lukáše Hradského to souvisí se změnami na dopravních trzích ale i geopolitickou situací.
„Naše odborné uskupení tedy požaduje po ministerstvu dopravy v aktualizované Koncepci vodní dopravy zohlednit veškeré změny a potřeby české energetické bezpečnosti, hospodářství a dopravní bezpečnosti,“ uvedl. Jak Hradský dodal, z pohledu zajištění energetické bezpečnosti, plnění zelené agendy a dostupnosti obnovitelné energie je jednoznačné, že je třeba postavit další jezy na Labi.
Tereza Čapková
