V důsledku tragické události z konce roku 2023 lze očekávat, že se v letošním roce budeme intenzivněji zabývat ochranou škol, veřejných míst a obecně měkkých cílů, říká technický ředitel největší české bezpečnostní agentury SECURITAS ČR Daniel Turnovský. Kromě provozních opatření v budovách a zpřísněné evidence zbraní přijdou podle něj určitě na řadu i technologické prvky, jako jsou kamerové a zabezpečovací systémy, systémy včasného varování, úložné prostory na zavazadla a další technologie ve vrátnicích a recepcích. „Něco se však bohužel nezmění,“ míní CTO SECURITAS ČR Turnovský. A míří na léta absentující zákon o privátních bezpečnostních službách.
„Pokrok v technologiích je setrvalý a průběžný – a to platí i v bezpečnostním sektoru. Občas se vyskytnou roky, kdy jsou změny výraznější, nebo přímo revoluční. Myslím, že rok 2024 bude pro Českou republiku jedním z těch výrazných, a to hlavně kvůli průlomu umělé inteligence. Naopak jedné změny se letos nejspíš nedočkáme – a tou je příchod 30 let očekávaného zákona o bezpečnostních službách,“ říká technický ředitel největší české bezpečnostní agentury SECURITAS ČR Daniel Turnovský.
Inovace v zabezpečení měkkých cílů
V důsledku tragické události z konce roku 2023 lze podle Turnovského očekávat, že se v letošním roce budeme intenzivněji zabývat ochranou škol, veřejných míst a obecně měkkých cílů.
Kromě provozních opatření v budovách a zpřísněné evidence zbraní přijdou určitě na řadu i technologické prvky, jako jsou kamerové a zabezpečovací systémy, systémy včasného varování, úložné prostory na zavazadla a další technologie ve vrátnicích a recepcích.
„Zvýšenou poptávku očekávám například u zvukových detektorů křiku a střelby, což jsou zcela nová zařízení na trhu, která fungují na bázi umělé inteligence (AI). Vzhledem k trvalému zlevňování a zpřesňování AI videoanalýzy se možná už reálně nasadí systémy, které automaticky detekují zbraně v záběru kamer. V každém případě posílí snaha o integraci takových technologií, které pomůžou řešit incidenty s předstihem nebo v reálném čase, nikoli jej pouze zpětně vyšetřovat v záznamu.
Boom automatických prodejen v České republice díky umělé inteligenci
Asi největší revoluci v Česku uvidíme podle Turnovského v roce 2024 v oblasti automatických prodejen, které jsou provozované a zabezpečené s pomocí AI kamerových systémů.
„Například společnost COOP plánuje, že otevře několik desítek těchto prodejen, a další řetězce budou následovat. Opět díky cenové dostupnosti softwaru, který sám monitoruje nestandardní chování zákazníků a v případě potřeby informuje vzdáleného operátora, který na dálku poskytne asistenci, bude možné tyto AI prodejny s rozumnými náklady provozovat i v malých obcích,“ míní Turnovský.
Nástroje proti deepfake a impersonaci
Zatímco na jedné straně umělá inteligence zažívá průlom ve službách boje proti kriminalitě, Daniel Turnovský se obávám, že pokroky letos uvidíme i na druhé straně fronty.
„AI dnes dokáže vytvořit vysoce realistické deepfakes, falešná videa nebo zvukové nahrávky, které vypadají jako skutečné. S pomocí tzv. impersonace se můžou zločinci ve videích nebo hlasových zprávách vydávat za někoho jiného, získat neoprávněný přístup, přimět lidi k vyzrazení citlivých informací nebo manipulovat s veřejným míněním,“ varuje Turnovský.
Připomněl, že v České republice se navíc minulý rok objevily případy pokročilé manipulace s videem z kamerových systémů s cílem vytvořit před soudem alternativní verzi reality.
„Lze tedy očekávat, že tato rizika bude třeba ošetřit už při návrzích řešení, a to nejen v oblasti kyberbezpečnosti, ale i v bezpečnosti fyzické,“ podotýká technický šéf největší české bezpečnostní agentury.
Implementace NIS2 ovlivní dodavatelské řetězce
Daniel Turnovský připomíná, že letos vstoupí v platnost implementace evropské kyberbezpečnostní normy zvané NIS2 do českého právního prostředí.
Koncem minulého roku byl nový zákon o kybernetické bezpečnosti předán legislativní radě vlády, v platnost má vstoupit už od října 2024 – což je lhůta, kterou sama NIS2 stanovuje.
„Proč jde o revoluci? Několik tisíc českých podniků bude muset už letos udělat velké změny, aby byly s novým zákonem v souladu. NIS2 definuje zvýšené požadavky na zabezpečení a odolnost sítí a informačních systémů, a to u všech subjektů v dodavatelském řetězci. Zvláště podniky kritické infrastruktury tak budou muset lépe prověřovat své dodavatele technologií, včetně těch bezpečnostních, a možná je i změnit, pokud neposkytnou záruku ochrany před kyberhrozbami,“ připomíná dále Turnovský.
Nedostatek personálu vyváží technologie a lepší HR
Rostoucí mzdové náklady a nedostatek kvalifikovaného personálu v bezpečnostním sektoru povede i letos podle Turnovského v České republice ke stále větší integraci pokročilých technologií, jako jsou vzdálený monitoring a videoanalýza, s cílem zachovat účinná bezpečnostní opatření a zároveň řídit provozní náklady.
„Bezpečnostní společnosti se navíc musejí zaměřit na strategie, jak lépe udržet zaměstnance, včetně zlepšování jejich digitálních dovedností a nabídky flexibilních pracovních podmínek. Odvětví tak bude muset vybalancovat efektivní využívání technologií se strategickým řízením lidských zdrojů, aby si udrželo dobrou kvalitu služeb,“ zamýšlí se Turnovský.
Ještě důkladnější sbírání dat a použitelné výsledky
Snad každá technologická společnost v České republice dnes shromažďuje data – a tento trend letos dle Turnovského výrazně postoupí i v bezpečnostním sektoru. Například SECURITAS ČR chystá plošné nasazení mnohem přesnější reportingové platformy, která pracovníkům ostrahy umožní digitálně zaznamenávat všechny úkoly a incidenty na zakázkách.
„Společně s klienty pak bude možné s pomocí získaných dat optimalizovat rozdělení kapacit a zaměřit pozornost na oblasti s vyšším počtem incidentů. Samostatnou kapitolou jsou kamerové systémy, kde datová analýza neustále zpřesňuje detekci nestandardního chování a tomu odpovídající reakce, což se letos ukáže například ve zmiňovaných automatických prodejnách,“ uvádí dále technický šéf SECURITAS ČR.
Kde změna nepřijde? Nevznikne efektivní zákon o bezpečnostních službách
Co Daniela Turnovského rmoutí je podle všeho skutečnost, že ani v letošním roce nejde k zásadním legislativním změnám v oboru. Podle databáze eKLEP zamrzla předloha zákona o bezpečnostní činnosti podnikajících osob, předložená v roce 2022, v připomínkovém řízení.
Ekonomický deník už před dvěma lety informoval o tom, že ministerstvo vnitra chystá v české legislativě dlouho absentující normu, která má upravit působení privátních bezpečnostních služeb. Česká republika je poslední zemí v Evropě, kde doposud soukromá bezpečnostní činnost není upravena samostatným zákonem. Navíc nikdo přesně neví, kolik subjektů se poskytováním privátních bezpečnostních služeb živí. Podle ministerstva průmyslu a obchodu existuje cca 14 000 ekonomických subjektů, které mají jednu nebo více koncesí v oboru komerční bezpečnosti, zatímco podle Českého statistického úřadu podniká v oboru komerční bezpečnosti pouze 6 500 subjektů.
„Čekání na zákon o bezpečnostních službách, jehož první návrh předložila vláda Václava Klause v roce 1994, se celkem jistě ani po třiceti letech slibů různých vlád letos ke schválení nedostane. Přitom právě rozvoj nových bezpečnostních technologií a autonomních systémů, jakou jsou drony a roboty, je jednou z kapitol, v níž by zákon mohl pomoci tím, že stanoví kritéria pro důvěryhodné provozovatele. Zatím však nadále platí, že přes všechen technologický pokrok nemá práce strážného v České republice takový společenský kredit, jaký by si zasloužila – a jaký vidíme třeba ve skandinávských zemích,“ uzavírá Daniel Turnovský.
(hrb)
