Byl to cílený útok ze strany ruského diktátora Vladimira Putina, záměrem bylo potrestat Němce za podporu Ukrajiny nečekaným přerušením dodávek zemního plynu. Nakonec tento zákeřný plán nevyšel i díky statečnosti dvou ruských manažerů dceřiné firmy Gazprom Germania, kteří plán vyzradili německým úřadům. Tyto i další dosud neznámé informace ze zákulisí loňské plynové krize přinesl německý deník Handelsblatt.
Příběh, který popsal Handelsblatt a následně i další německá média (mj. Focus online), začíná v březnu 2022. Tehdy se dříve srdečné vztahy mezi Berlínem a Moskvou otočily do napětí a nedůvěry. Rusové totiž neodpustili Němcům politickou (a později i vojenskou) podporu napadené Ukrajině. Vymysleli plán, že nechají zkolabovat německou dceřinou firmu Gazpromu a odstřihnou tím Německo od dodávek ruského plynu.
Dne 30. března 2022 se lehce šokování top manažeři podniku Gazprom Germania dozvěděli od zástupců petrohradské centrály, že novým majitelem jejich firmy se stává nastrčená firma Palmary a že bude následovat ukončení dodávek ruského plynu do Německa. Cílem bylo „způsobit co největší ekonomické škody, vyvolat nepokoje a především zlomit německou podporu Ukrajině“. Roli „bílého koně“, tedy formálního vlastníka firmy Palmary a likvidátora Gazpromu Germania, měl sehrát moskevský DJ Dmitrij Zepljajev.
Provalili to dva manažeři Gazpromu Germania
Hned poté odhalili dva manažeři společnosti Gazprom Germania plány Kremlu úředníkům ministerstva hospodářství a ochrany klimatu, ti obratem informovali rezortního ministra Roberta Habecka a kancléře Olafa Scholze. Naštěstí jim věřili, že nejde o apríl – první setkání se totiž uskutečnilo 1. dubna. Oba ruští „whistlebloweři“ za svou odvahu dostali úřední ochranu a německé občanství.
Německá vláda v přísném utajení hledá řešení krizové situace. Po negativní zkušenosti z podzimu 2021, kdy Rusové svévolně omezili dodávky plynu do střední Evropy a slibované navýšení exportu „po naplnění domácích zásobníků“ nesplnili, převládl názor, že po dobrém to s Putinovým režimem nepůjde.
Rusové doplatili na to, že ignorovali německou legislativu. Gazprom byl povinen nahlásit spolkové vládě změnu vlastnictví dceřiné firmy, protože se jednalo o provozovatele kritické infrastruktury. Ale neučinil tak, čímž se převod stal neúčinným. Spolková vláda proto mohla použít zákon o zahraničním obchodu a uvalit na firmu nucenou správu. Právě tuto variantu schválili Habeck se Scholzem; 4. dubna loňského roku přešel Gazprom Germania pod správu Spolkové síťové agentury.
Rozzuření Rusové zareagovali 12. května, kdy Gazprom přerušil dodávky plynu své bývalé dceřiné společnosti. Odstřihl tím Německo od 20 procent celkových dodávek plynu. Později Rusové objem dodávek dále omezovali, až je v srpnu 2022 přerušili úplně. Stalo se tak v době vrcholu energetické krize, kdy cena plynu na německé burze EEX převýšila 300 eur/MWh a cena elektřiny atakovala 1000 eur/MWh. Podmořský plynovod Nord Stream byl v září přerušen i fyzicky – záhadnými explozemi, jejichž viník nebyl dodnes vypátrán.
Podnik Gazprom Germania byl v červnu 2022 přejmenován na Securing Energy for Europe (SEFE) a získal od německé vlády půjčku ve výši deseti miliard eur na řešení tíživé situace. Loni v listopadu přistoupila Scholzova vláda k dosud bezprecedentnímu kroku – ke znárodnění SEFE. Tato firma má vztah i k českému trhu jakožto vlastník společnosti Vemex. Ta sice nevyvíjí žádnou viditelnou činnost, avšak její dceřiná firma Vemex Energie dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům v Česku.
Němci dokázali sehnat plyn odjinud
Očekávaný kolaps dodávek plynu do střední Evropy nenastal i díky mimořádnému nasazení německé vlády. Ta již na začátku května 2022 vyčlenila v rozpočtu částku 2,94 miliardy eur (72 miliard korun) na částečné financování čtyř plovoucích terminálů. Krátce poté spolkový ministr hospodářství Robert Habeck prosadil zjednodušení povolovacích řízení včetně možnosti přeskočit posouzení dopadů na životní prostředí – kdo by to byl čekal od politika ze strany Zelených!
Mimořádně se činily také německé energetické společnosti, které – kromě navýšení dodávek z Norska a využití LNG terminálů v Nizozemsku a Belgii – dokázaly velmi rychle odstartovat investice do pořízení terminálů pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) v domácích přístavech. První tři taková zařízení ve Wilhelmshavenu, Lubminu a Brunsbüttelu zahájila provoz na přelomu let 2022 a 2023. Od loňského září je Německo zcela nezávislé na dodávkách plynu z Ruska.
V následujících letech mají mají být plovoucí LNG terminály nahrazeny pozemními terminály. Prospěch z toho bude mít i Česká republika. Společnost ČEZ si v listopadu zajistila část kapacity v budoucím terminálu Stade, díky kterému bude do Česka od roku 2027 dovážet až 2 miliardy metrů krychlových plynu ročně.
(dtr)
