Šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann opět varoval před negativními dopady ultra-uvolněné měnové politiky.
Nedávno se sice zastal ECB před ostrou kritikou německého ministra financí Schaubleho, který z ECB udělal hlavního viníka rostoucího politického napětí v Německu. Dlouho na jedné palubě s prezidentem Draghim nepobyl. Weidmann má mimo jiné strach, že delší období záporných sazeb a přímého tisku peněz tlačí investory do nepřiměřeného rizika. Exit z měnové expanze pak nemusí být vůbec jednoduchý. Pohled na trhy mu dává svým způsobem za pravdu.
V poslední době se totiž doslova roztrhl pytel s emisemi super-dlouhých dluhopisů. Padesátileté dluhopisy již kromě Francie prodalo tento týden i Španělsko a Belgie s Irskem dokonce na trzích umístily dluhopisy stoleté. Je svým způsobem paradoxní, že země, které byly ještě nedávno v problémech, dokáží dnes prodat na trzích bez větších problémů tak dlouhé splatnosti.Je to ovšem přímý důsledek politiky Evropské centrální banky. Podle Bank of America zavedení záporných sazeb ECB (v kombinaci s QE) vedlo k tomu, že postupně narostl objem dluhopisů se záporným výnosem na dnešních 9,4 bilionu dolaru (necelá čtvrtina globálního dluhopisového trhu). V takovém prostředí jednoduše řada hráčů s fixními dlouhodobými závazky jako jsou penzijní fondy nebo pojišťovny nemá jinou možnost než hledat alternativy. A jednou z prvních je vylepšit si výnos sázkou na delší splatnosti. I proto šly dlouhodobé výnosy za poslední rok výrazně dolů. Francouzská vláda prodala padesátileté dluhopisy pouze s výnosem okolo 1,70 %.
Problém je, že pokud se situace změní a na trh se někdy vrátí inflace a možnost růstu sazeb, ztráty investorů do super-dlouhých papírů budou nesrovnatelně vyšší.
Jan Bureš, Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
