Vláda sice sídlí v Praze, ale místy se zdá, že hlavní slovo má Brno. Ukázalo se to i během připomínkování návrhu Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP). Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem se tázalo, zda bude zajištěno zásobování města Brna teplem z jaderné elektrárny Dukovany. Upozornilo, že jsou k tomu zapotřebí aspoň dva nové bloky. Ministerstvo průmyslu a obchodu slíbilo, že bloky opravdu budou dva. Ekonomický deník to zjistil z vypořádání připomínek k návrhu NKEP.
Původní návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) počítal s výstavbou jaderných reaktorů o celkovém výkonu až 4000 megawattů. Jednat se má o tři velké a jeden menší blok se spuštěním v letech 2035 až 2041. Dva velké bloky měly vyrůst v Temelíně a jeden v Dukovanech. Ministerstvo spravedlnosti považovalo jeden blok za nedostatečný. „Požadujeme vysvětlit, jak s ohledem na výsledky modelování a závěrů NKEP bude zajištěn bezpečný provoz horkovodu a naplněno usnesení vlády č. 1059 ze 14. prosince 2022,“ uvedlo v připomínkovém řízení.
Starost o budoucí zásobování jihomoravské metropole „jaderným“ teplem projevil i další účastník připomínkového řízení, a sice Úřad vlády vedený Janou Kotalíkovou. Ministerstvo průmyslu tudíž do návrhu NKEP přidalo čtvrtý velký jaderný blok, aby podpořilo „bezpečný a spolehlivý“ provoz horkovodu z Dukovan do Brna. Zmíněný druhý blok má zahájit provoz nejpozději v roce 2047, kdy má být odstaven poslední blok stávající jaderné elektrárny z 80. let minulého století.
Samotné vypořádání připomínek má podobu obrovské tabulky o délce 143 stran. Ekonomický deník z této záplavy vybral několik zajímavostí a relevantních připomínek.
Kde sehnat tuny zeleného vodíku
Jako obvykle šly nejvíc do detailu a kritikou nešetřily podnikatelské svazy, tedy Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora. Průmyslníci mají dojem, že jejich náměty nebrali na ministerstvu dost vážně. „Připomínky nebyly průběžně vypořádávány, proto nelze tvrdit, že byl dokument řádně prodiskutován s občanskou společností a zástupci průmyslu. Toto je nicméně podmínka podle příslušného nařízení EU,“ tvrdí ve svém vyjádření Svaz průmyslu a dopravy.
Průmyslníci upozornili třeba na fakt, že NKEP nepočítá s dekarbonizací hutního a chemického průmyslu, která si vyžádá velké množství zeleného vodíku. A ten se bude muset někde vyrobit. „Jen pro sektor hutnictví by zachování stávajícího objemu výroby při přechodu na redukci vodíkem znamenalo roční spotřebu bezemisní, cenově dostupné elektřiny v objemu 15 až 20 TWh. Podobná čísla platí pro chemický průmysl,“ zní jedna z připomínek.
Stejně tak Svaz průmyslu upozornil, že návrh MPO nijak neřeší možný dovoz vodíku. „Nejpozději od roku 2030 budou k dispozici dva vodíkové plynovody, které se vybudují konverzí stávajících plynovodů přepravní soustavy. Každý z těchto plynovodů bude mít počáteční importní kapacitu kolem 1,5 mil. t vodíku/rok (50 TWh/rok). Tato kapacita je více než dostatečná pro pokrytí očekávané spotřeby v ČR a lze ji v případě potřeby dále navyšovat,“ upozornil Svaz průmyslu a dopravy.
Svaz průmyslu dále požadoval doplnit, že plánovaný přírůstek výkonu 10 100 MW fotovoltaických elektráren a 1500 MW větrných elektráren do roku 2030 není maximálním stropem, ale minimální potřebnou hodnotou. Stejnou připomínku měl také úřad ministra pro legislativu Michala Šalomouna. K tomu MPO dodalo, že „výsledný podíl OZE je nutné vnímat jako minimální závazek a bude snaha dosáhnout vyššího podílu.“
Ministr Šalomoun uspěl také s návrhem nahradit větu, že stát má usilovat o „soběstačnost v dodávkách elektřiny trvale na úrovni nejméně 90 %“ jinou formulací. Ta zní, že Česko má mít „dostatek zdrojů v elektroenergetice odpovídající očekávané dostupnosti dovozu elektřiny.“
Překlep roku: uhlí skončí v roce 2023
Další účastníci připomínkového řízení upozorňovali spíše na četné chyby a překlepy v textu. Ministerstvo pro místní rozvoj jemně upozornilo na pikantní chybu v úvodním shrnutí ve větě: „Scénář také potvrzuje předpoklad úplného odstoupení od využití uhlí pro výrobu tepla a elektřiny do roku 2023 s významným poklesem už mezi lety 2025 až 2030.“ Správně má být „do roku 2033“. Ukončení provozu uhelných elektráren a tepláren již letos by si nedovolil navrhnout snad ani ten nejradikálnější ekologický aktivista.
Když jsme u ekologů – četné připomínky k návrhu NKEP poslalo i jejich sdružení Zelený kruh. To mimo jiné chce změnit odhadované investiční náklady u velkých jaderných bloků z 5400 eur/kW na 8800 eur/kW a u středních reaktorů z 5400 na 9600 eur/kW a podle toho upravit výsledky modelování. Za nereálné považuje i spuštění prvního nového bloku v roce 2036. Tyto i jiné připomínky Zeleného kruhu MPO neakceptovalo.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR měla zásadní připomínku k tomu, že „materiál je jednostranně ideologicky zaměřen proti uhlí a snaží se ospravedlnit politicky motivovaný cíl vlády ČR ukončit využívání uhlí v roce 2033.“ K tomu MPO napsalo jen tolik, že „výrok, že materiál je ideologicky zaměřen proti uhlí, není podložen.“
Více o podobě návrhu Národního klimaticko-energetického plánu se dočtete ve zprávě Vládní plán pro energetiku a klima je hotový. Sází na nové jaderné bloky a záplavu solárních panelů, kterou Ekonomický deník vydal v září.
David Tramba
