Polovičatý. Tímto slovem hodnotí výslednou podobu nového stavebního zákona Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Nadějně vypadají změny týkající se rychlosti povolovacího řízení, zklamáním naopak je, že neprošel institut povinného dozoru projektanta u všech typů staveb. Novela stavebního zákona vyšla ve Sbírce zákonů právě dnes.
ČKAIT zatím v hodnocení dopadů nové podoby stavebního zákona zůstává zdrženlivá. Skutečný přínos nebo rizika rekodifikace stavebního práva určí až stavebně-technické prováděcí předpisy, které budou projednávány teprve v následujících měsících. Navíc platí, že stavební řízení zahájená do poloviny roku 2024 budou dokončena podle stávajícího stavebního zákona. Až po tomto datu se ukáže, jestli bude nová legislativa přínosná a zda povede ke zrychlení povolovacího řízení.
Klíčové stavby si ohlídají ministerstva dopravy a průmyslu
Sdružení ČKAIT upozorňuje, že kompetenčním nejasnostem se podařilo zabránit jen částečně. Výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu začne metodicky sjednocovat Ministerstvo pro místní rozvoj, což je správně. Na druhou stranu získalo nové kompetence ministerstvo dopravy a ministerstvo průmyslu a obchodu, které budou koordinovat povolování klíčových dopravních a energetických staveb. Je tedy otázkou, jak a zda se tato tři ministerstva domluví.
Jaké další výhrady má odborná veřejnost k novele? „Neprošel institut povinného dozoru projektanta u všech typů staveb, přitom právě autorizované osoby nesou podle novely větší odpovědnost za možný střet stavebníka s veřejným zájmem,“ konstatuje předseda ČKAIT Robert Špalek. Novela dokonce zužuje okruh staveb financovaných z veřejných zdrojů, kde je povinný dozor projektanta. Ten nově není nutný u staveb sítí technické infrastruktury.
Negativně Komora hodnotí také to, že Praha, Brno a Ostrava mohou mít stavebně-technické požadavky odlišné od zbytku republiky. Současné Pražské stavební předpisy se novelou ruší a Praha bude muset přijmout a také notifikovat nová pravidla u Evropské komise. Na finalizaci celostátní vyhlášky o požadavcích na výstavbu nyní intenzivně pracuje ministerstvo pro místní rozvoj, ještě v červnu má být zahájeno meziresortní připomínkové řízení k návrhu.
„Diskutabilní je i zrychlení povolování staveb. Vytratil se princip jeden úřad, jeden povolovací proces, jedno razítko. Hasiči a památkáři se budou projednávat mimo. Povolení k nakládání s vodami také. Jednotné environmentální stanovisko je sice přínos, ale k naplnění původní myšlenky to má daleko,“ poznamenal Pavel Štěpán, předseda profesního aktivu Pozemní stavby ČKAIT.
Digitalizace jako problém pro venkovské úřady
Novela sice plošně nezrušila řadu „venkovských“ stavebních úřadů, nelze ovšem vyloučit, že některé obecní stavební úřady budou nuceny svou činnost ukončit. Důvodem se stane nedostatečné technické vybavení pro digitalizaci stavebního řízení. Právě tu Komora vnímá jako stěžejní podmínku pro urychlení povolovacího procesu. Pro úspěšnou digitalizaci je však nezbytný fungující portál stavebníka, jehož zhotovitel se stále ještě soutěží.
Sněmovna novelu stavebního zákona odhlasovala ve vzácné shodě v březnu. Pro byli i zástupci ANO a SPD. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zdůraznil, že zákon má ambici vydržet více volebních období a zásadním způsobem se dál neměnit, protože došlo k zapojení všech aktérů a podařilo se tím získat podporu celé sněmovny. V květnu novelu podepsal prezident Petr Pavel.
Stavebníci by se také díky novele mohli také snáze a rychleji dostat ke stavebnímu povolení. Umožnit jim to má postup, kdy stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a získá jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Toto stanovisko bude nově zahrnovat i takzvané jednotné environmentální stanovisko (JES) podle zcela nového zákona.
(red)
