Vysokorychlostní železnice má tvořit páteř rychlého cestování z domu do domu po celé EU. Studie, kterou připravila společnost EY a zadal Evropský železniční společný podnik (EU-RAIL) spolu s dalšími aliancemi ukazuje, že dosažení toho vyžaduje rozšíření a modernizaci stávající sítě, zejména přeshraniční. A tomu má pomoci takzvaná novela liniového zákona, která má usnadnit a zrychlit výstavbu dopravní a energetické infrastruktury. Zásadní stavby mají úřady povolovat do čtyř let, jak vláda v polovině března schválila. Teď o novele budou brzy rozhodovat i poslanci.
Ministerstvo dopravy návrh předložilo jako novelu zákona č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (tzv. liniový zákon). Novela je reakcí především na nové evropské předpisy, hlavně na evropskou směrnici o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T). Její vytvoření má přispět k vzniku jednotného evropského prostoru dopravy a mobility, a posílit tak vnitřní trh a sociální, hospodářskou a územní soudržnost Evropské unie. Ta předpokládá, že hlavní síť má být dokončena do roku 2030 a globální do roku 2050.
Zmíněná směrnice například tak ukládá členským státům Evropské unie povinnost zajistit, aby délka povolovacích řízení u dopravních staveb nepřekročila 4 roky od zahájení s jednou výjimkou, když nedodržení lhůty vzniklo na straně předkladatele projektu.
Evropská směrnice má oproti stávajícímu stavu zajistit hladký průběh povolování významných staveb na mezinárodní úrovni. Důvodová zpráva, kromě výčtu toho, co se rozumí vybranou transevropskou dopravní infrastrukturou, se věnuje i posuzování vlivů na životní prostředí nebo dále třeba tomu, co ministerstvo pro místní rozvoj zveřejní na svých internetových stránkách. Stěžejní má přitom být zejména sjednocení celého řízení. Do budoucna by se tak už nemělo stávat například to, že klíčové dálniční spojení v jedné zemi dostane všechna povolení bez problémů, ale v sousedním státu se „zadrhne“. Na konkrétní stavbu má navíc v každé zemi dohlížet jeden stavební úřad.
Zákon také definuje v rámci přílohy prioritní projekty:
- úsek dálnice Brno – státní hranice s Rakouskou republikou
- úsek dálnice a silnice I. třídy Zlín – státní hranice se Slovenskou republikou
- úsek železniční tratě Brno – Ostrava – státní hranice s Polskou republikou
- úsek železniční tratě Praha – Brno
- úsek železniční tratě Praha – státní hranice se Spolkovou republikou Německo
- úsek železniční tratě Plzeň – státní hranice se Spolkovou republikou Německo
- úsek železniční tratě Hranice – státní hranice se Slovenskou republikou
- vodní dopravní cesta v úseku Pardubice – státní hranice se Spolkovou republikou Německo.
Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, během připomínkového řízení se vyrojila celá řada námitek a kritiky. Mezirezortní připomínkové řízení probíhalo loni od října do listopadu 2022. Se všemi připomínkami se nakonec ministerstvo dopravy vypořádalo jejich akceptací nebo vysvětlením. Návrh zákona tudíž vláda odsouhlasila 15. března.
(mig)
