Doprava se dlouhodobě potýká s velkým problémem emisí a její podíl na celkových emisích navíc roste. Zatímco dnes se osobní a nákladní doprava podílí 25 procenty, v roce 2050 se tento podíl zvýší na 30 procent. Vyplývá to z analýzy zprávy renomované klasifikační společnosti DNV, která pracuje pro námořní průmysl. Důvodem je skutečnost, že velká část dopravního systému bude i nadále závislá na fosilních palivech. Energetický mix námořní dopravy bude v roce 2050 tvořen přibližně 50 procenty nízkouhlíkových nebo bezuhlíkových paliv.
Společnost, která rovněž poskytuje služby v oblasti testování, certifikace a technického poradenství pro energetický hodnotový řetězec, včetně obnovitelných zdrojů energie, ropy a plynu a energetického managementu, očekává, že ropa bude mít v letecké a námořní dopravě stálou sílu. K zajištění nezbytné dekarbonizace směrem k vodíku a udržitelným biopalivům jsou zapotřebí silné politiky.
Podle nejnovější zprávy zveřejněné společností DNV pod názvem Transport in Transition (Doprava v přechodu – pozn. red.) se tak podíl elektřiny v dopravě zvýší z dnešního jednoho procenta jen na přibližně 23 procent v roce 2050.
Zároveň ale v odvětvích, jako je těžká nákladní doprava a letectví, která byla dříve považována za obtížně elektrifikovatelná, nabývá elektrifikace na významu.
Cílem zprávy DNV Transport in Transition je poskytnout hluboký vhled do energetické transformace v dopravě – která je údajně nejdynamičtějším odvětvím poptávky po energii do roku 2050. Zpráva vychází z modelu DNV Energy Transition Outlook, který je založen na systémové dynamice, a zkoumá obrovské změny v oblasti paliv, elektřiny a infrastruktury, které budou nutné pro přepravu stále většího počtu lidí a objemu nákladu při současné dekarbonizaci tohoto odvětví.
Navzdory předpokládanému snížení poptávky po ropě v odvětví dopravy na polovinu do roku 2050 je současné tempo přechodu stále daleko za cíli Pařížské dohody. Je třeba co nejdříve využít příležitostí k urychlení změn prostřednictvím pilotních projektů a zavádění alternativních energií.
Silnice jsou v čele, spotřeba ropy v leteckém průmyslu se nezmění
Silniční doprava je v čele snižování závislosti na fosilních palivech a její podíl klesne ze současných 38 milionů barelů denně (bpd) na 19 milionů bpd v roce 2050, což představuje pokles z 91 procent na 57 procent.
Naopak spotřeba ropy v letecké dopravě se do roku 2050 prakticky nezmění, přičemž podíl uhlovodíků v tomto odvětví bude ve stejném roce činit 60 procent.
V průběhu dekarbonizace se v příštích desetiletích výrazně změní i skladba paliv v námořním sektoru. Do roku 2050 se pravděpodobně změní z téměř výhradně ropného energetického mixu na mix, který bude z 50 procent tvořen nízkouhlíkovými a bezuhlíkovými palivy, z 19 procent zemním plynem a z 18 procent biomasou. Elektřina bude tvořit pouze čtyři procenta, a to pro námořní dopravu na krátké vzdálenosti a přístavy pro větší plavidla.
Regiony jako Evropa, Severní Amerika a Velká Čína jsou průkopníky v zavádění bateriových elektromobilů (BEV). Souběžně s tím tyto regiony investují do vodíku a paliv na jeho bázi jako do perspektivní možnosti přepravy těžkých nákladů na dlouhé vzdálenosti.
Na druhém konci spektra jsou regiony, jako je subsaharská Afrika a severovýchodní Eurasie, které jsou stále ještě daleko od vybudování infrastruktury a výroby takového množství elektřiny z obnovitelných zdrojů, které je nezbytné pro dekarbonizaci silniční dopravy.
„Naše zpráva Doprava v přechodu upozorňuje na výzvy, kterým toto odvětví čelí, a na to, kde jsou naléhavě zapotřebí další politická opatření a investice, aby se urychlila dekarbonizace odvětví dopravy. Naléhavě potřebujeme spolehlivá nefosilní paliva, která by podpořila snižování emisí, zejména v námořním a leteckém sektoru. Je velmi důležité, aby tvůrci politik urychlili úsilí o podporu výzkumu a vývoje, pilotních projektů a komerčního nasazení uhlíkově neutrálních a bezuhlíkových paliv v celém odvětví dopravy s cílem podpořit cíle nulové čisté emise v polovině století,“ uvedl k analýze prezident a generální ředitel skupiny DNV Remi Eriksen.
Zpráva rovněž akcentuje, že vzhledem k řadě omezení spojených se zaváděním biopaliv, elektřiny z obnovitelných zdrojů a emisí CO2 je zřejmým problémem najít jediné řešení pro dekarbonizaci dopravy.
Neexistuje žádné univerzální řešení, ale je třeba různých zdrojů energie, které by řešily problémy v jednotlivých odvětvích, například BEV pro osobní a nákladní automobily, elektromobily s palivovými články pro nejtěžší nákladní automobily na dlouhé vzdálenosti a syntetická nízkouhlíková nebo nulová paliva na bázi bio nebo vodíku pro námořní a leteckou dopravu.
Vzhledem k tomu, že se odvětví letectví snaží podpořit úsilí o dekarbonizaci, je povzbudivé, že podle zjištění by do roku 2050 měla být čtvrtina poptávky v letectví pokryta biopalivy.
Zpráva však zdůrazňuje, že je důležité, aby vlády a průmysl podporovaly nárůst pokročilých biopaliv pro leteckou a námořní dopravu, protože se očekává, že udržitelná paliva budou dražší než jejich protějšky z fosilních paliv. V těch odvětvích, která lze přímo elektrifikovat, budou budoucí uživatelé těžit z vynikající účinnosti elektrického pohonu a zažijí nákladově efektivnější dopravu.
(nik)
