Evropský statistický úřad zveřejnil srovnání cen elektřiny a plynu – a skandál byl na světě. Česko ze srovnání vychází jako jedna z nejdražších zemí mezi 27 členskými státy Evropské unie. Zveřejněná čísla kritizovali hlavní dodavatelé energií, ale také premiér Petr Fiala. Níže naleznete analýzu, která přináší odpovědi na otázku, proč Česko dopadlo ve srovnání tak mizerně.
Na první pohled to nejsou hezká čísla. České domácnosti se spotřebou 2,5 až 5 megawatthodin elektřiny za rok v loňském druhém pololetí platily dle Eurostatu 384 eur/MWh (9420 korun/MWh). To byla čtvrtá nejvyšší cena mezi státy Evropské unie, dražší už bylo jen Irsko, Belgie a Dánsko. Co se týká srovnatelných zemí, Slováci v té době platili 188 eur/MWh a Poláci 160 eur/MWh. Jedná se o celkovou cenu, která v sobě zahrnuje platby za sítě a také DPH či jiné daně.
Čtvrté nejdražší skončilo Česko také ve srovnání cen zemního plynu, tady Eurostat uvádí 190 eur (4670 korun) za megawatthodinu. Vyšší sazby platili už jen lidé v Nizozemsku, Dánsku a Švédsku. Aby těch problémů nebylo málo, tak Česká republika loni vykazovala v rámci Evropy nejvyšší meziroční skok v cenách zemního plynu – o 231 procent. Nárůst o 104 procent v případě elektřiny byl druhý nejvyšší v EU.
Dodavatelé to zpochybňují
Na zveřejněná čísla odmítavě reagoval největší dodavatel elektřiny ČEZ Prodej. Podle jeho vyjádření platilo tak vysokou cenu, jakou uvádí Eurostat, jen 2,5 procenta zákazníků této společnosti. „Po zohlednění úsporného tarifu platili zákazníci ČEZ Prodej ve druhé polovině loňského roku v průměru jen 4847 Kč/MWh včetně regulovaných poplatků a daní, což byla mimochodem devátá nejnižší cena v EU,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík a dodal, že průměrná cena plynu placená zákazníky ČEZ byla 2519 korun/MWh včetně regulované složky a daní. Meziroční nárůst zde dosáhl 87 procent, nikoliv uváděných 231 procent.
„Zákazníci E.ONu v průměru platili za elektrickou energii ve druhé polovině roku 2022 o 43 procent nižší částku za odebranou MWh elektrické energie oproti hodnotám, které uvádí ve své studii Eurostat. Nevíme, podle jakých dat jsou výsledná čísla v přehledu tvořena, nicméně z pohledu zákazníků E.ONu je nepovažujeme za reprezentativní. Na hodnoty, které uvádí Eurostat, se dostaly jen nižší jednotky procent našich klientů,“ doplnil mluvčí společnosti E.ON Energie Roman Šperňák.
Statistiky, podle kterých ceny energií v Česku ve druhém pololetí loňského roku vzrostly nejvíce z celé Evropské unie, označil premiér Petr Fiala za „matení veřejnosti“. V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří. Premiér to podle ČTK řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.
Eurostat vzal drahé ceníky pro nové smlouvy
Jak to tedy je? Pravdu mají svým způsobem všichni, což je dáno složitostí situace na energetickém trhu v loňském roce. Ekonomický deník opakovaně upozornil na dvojkolejnost trhu. Většina dodavatelů měla loni dvě řady ceníků – výhodnější pro stávající zákazníky a dražší pro nově příchozí. Hodnoty, které uvádí Eurostat, odpovídají právě těmto dražším cenám u nově uzavíraných smluv.
Svůj podíl na neslavném srovnání nicméně mají i dodavatelé energií na českém trhu, kteří v loňském roce skokově zdražili – mnozí již během léta nebo v září. Dodavatelé v jiných zemích zdražili až o pár měsíců později, jejich nové ceníky se tak do srovnání Eurostatu ještě „nepropsaly.“ Data Eurostatu tak pravděpodobně zachycují situaci v srpnu či září loňského roku – tedy ve chvíli, kdy bylo Česko oproti jiným zemím v nejhorší pozici.
To je zřejmé i z faktu, že se do srovnání Eurostatu nepromítl úsporný tarif, tedy dotace na každé odběrné místo. Tento příspěvek ze státního rozpočtu výrazně snížil náklady domácností na elektřinu v posledním loňském čtvrtletí. Další úlevu přinesl konec plateb za vícenáklady obnovitelných zdrojů energie, které od loňského října plně hradí stát z rozpočtu. Po těchto změnách se cena elektřiny dostala na hodnotu, o které ve své reakci hovoří ČEZ a E.ON.
Navíc je to už z dnešního pohledu „pláč nad rozlitým mlékem.“ Jedná se o data stará přes půl roku, která už dnes neplatí. Současná pozice České republiky v cenovém srovnání zřejmě nebude tak špatná. Hlavně s ohledem na zastropování cen elektřiny a plynu, které platí od počátku letošního roku. Ale i díky prvním dodavatelům, kteří šli s cenou plošně dolů pod úroveň cenového stropu.
David Tramba