Dolar nakonec díky silným americkým číslům zastavil svůj volný pád.
Jeho páteční výkon ale i tak nebyl moc přesvědčivý a dnes ráno se obchoduje zhruba na úrovních, kde se pohyboval v pátek před sérií úspěšných amerických statistik (ISM, Payrolls). Pokud by měl propad dolaru pokračovat dál k osmiměsíčním minimům (1,18 EUR/USD), může volněji dýchat nejen americký Fed, ale slavit mohou všechny ekonomiky, které mají primárně navázány svůj kurz na dolar. Tedy řada asijských ekonomik (včetně Koreje a Číny) a řada komoditních exportérů především na blízkém východě.
Vrásky na čele ale rychle přibývají vedení japonské a evropské centrální banky. Přes nedávné rozšíření měnové expanze, yen i euro za poslední měsíc výrazně posílily. V eurozóně na rozdíl od Japonska (kde průmysl padá o více než 6 %) alespoň nevypadají nijak špatně čísla z reálné ekonomiky. Spotřeba domácností především v Německu pěkně roste a dobré výsledky přes určité zhoršení nálady dál zaznamenává i průmysl. Na druhou stranu evropští centrální bankéři jsou nervózní z velice nízké inflace.
Ta sice v březnu lehce vzrostla (na -0,1 % y/y), v dalších měsících ale pravděpodobně ještě poklesne dolů a udrží velice nízko i dlouhodobá inflační očekávání. ECB na tom nic moc nezmění, je ale pokaždé nervózní ze sílícího eura, které by mohlo teoreticky inflační dynamiku ještě snížit. Uvidíme, s čím tento týden přijde jedna z největších holubic v ECB – hlavní ekonom Peter Praet…
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
