Novela energetického zákona, která zavádí pravidla pro komunitní energetiku, nabírá další zpoždění. Posoudit ji chce pět komisí Legislativní rady vlády (LRV), což je neobvykle vysoký počet. Dokládá to důležitost, ale také citlivost problematiky sdílení elektřiny. Na program jednání ministrů se tak balík změn známý pod zkratkou Lex OZE II dostane nejdříve v polovině dubna.
Podle tří na sobě nezávislých zdrojů Ekonomického deníku z prostředí LRV a zelené energetiky neskončilo ani po vypořádání připomínek z mezirezortního řízení lobbování za další úpravy. Tlak na změnu podoby novely vyvíjejí hlavně distributoři elektřiny, Teplárenské sdružení ČR, Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora ČR.
Co jim konkrétně vadí? Třeba nejasná definice termínu sdílení elektřiny a pozice aktivního zákazníka (tj. samovýrobce elektřiny) či nejasnosti ohledně odpovědnosti za odchylku mezi výrobou a spotřebou. Kritici upozorňují také na riziko daňových úniků, protože není zřejmé, zda a v jakém rozsahu budou energetická společenství či aktivní zákazníci platit daň z přijmu, daň z elektřiny a DPH.
Teplárny v roli hlavních odpůrců
Mezi odpůrci nové legislativy se podle zdrojů z trhu objevuje Teplárenské sdružení ČR. Teplárny totiž hrají o udržení svého byznysu. Energetická společenství na úrovni bytového domu nebo čtvrti mohou investovat (s využitím veřejných dotací) do tepelných čerpadel v kombinaci s fotovoltaikou či kotelny na biomasu. Následně se odpojí od centralizovaného zdroje tepla a poškodí tím ekonomiku provozu teplárny.
Ekonomický potenciál do roku 2030
| druh OZE | bytové domy | obce | celkem |
| fotovoltaika | 636 MW | 1317 MW | 1953 MW |
| větrné elektrárny | x | 1074 MW | 1074 MW |
| solárně termické panely | 2951 MWt | 5470 MWt | 8421 MWt |
| kotle na biomasu | 1066 MWt | 845 MWt | 1909 MWt |
Odpor je o to silnější, že po schválení novely Lex OZE II vládou a sněmovnou má následovat další novela energetického zákona, která bude řešit otázku akumulace energie (například ve velkých bateriích) a flexibility. Ministerstvo průmyslu a obchodu již tuto novelu připravuje – a nemá na výběr. Jinak totiž České republice hrozí sankční řízení (infringement) ze strany Evropské komise kvůli nepřijetí závazné unijní legislativy. Z pohledu majitelů uhelných tepláren však bateriová úložiště představují nevítanou konkurenci na trhu služeb systémové rovnováhy.
Důsledkem výše řečeného je v posledních týdnech zvýšená aktivita lobbistů tradiční energetiky u poslanců a členů LRV. Nezahálí však ani opačný tábor, který naopak lobbuje za co nejrychlejší přijetí legislativy ke komunitní energetice. Vedle firem z oboru zelené a moderní energetiky do tohoto tábora patří také mnozí starostové a primátoři. Ostatně velké plány v oblasti sdílení elektřiny na neziskovém principu mají Praha, Brno i další města.
Schvalování novely se protahuje
Novelu Lex OZE II představilo ministerstvo průmyslu a obchodu loni v listopadu. Jejím cílem je otevřít cestu ke vzniku energetických společenství a následnému sdílení elektřiny na neziskovém principu na úrovni bytového domu, sídliště, vesnice, města nebo většího územního celku. Nejčastějším zdrojem energie budou nejspíš fotovoltaické panely na střechách budov, avšak v úvahu připadá také využití větrné energie či biomasy.
Následovalo poměrně dlouhé a bouřlivé připomínkové řízení. Početné připomínky se ministerstvu průmyslu podařilo zcela vypořádat až na konci února. Řada účastníků mezirezortního připomínkového řízení kritizovala ustanovení, které dávalo obchodníkovi právo jednostranně změnit podmínky smlouvy o dodávce elektřiny každému, kdo se zapojí do sdílení elektřiny (tedy typicky navýšit cenu za dodávky elektřiny). Sporné ustanovení z nové verze novely energetického zákona zmizelo.
Na druhou stranu však není reálné, že by členové energetických společenství získali slevu na poplatcích za použití rozvodné sítě. Takové slevy fungují například v Rakousku, avšak v Česku neprošly kvůli odporu provozovatelů rozvodných sítí i dalších zájmových skupin.
Původně plánovaná účinnost novely Lex OZE II od července letošního roku už kvůli značným průtahům není reálná. Nyní se počítá s účinností novely od počátku roku 2024. Vzhledem k délce schvalování zákonů v poslanecké sněmovně to dnes vypadá jako ambiciózní cíl.
Více o tématu komunitní energetiky naleznete v článcích:
Stát otevírá cestu ke komunitní energetice. Slabým místem je riziko zdražení elektřiny ze sítě
Nový hráč v energetice. Komunitní projekty se budou počítat v tisících megawattů
Nadílka z ModFondu: 12,5 miliardy na fotovoltaiku a komunitní energetiku
David Tramba
