Antifosilní zákon, který má připravit ministerstvo životního prostředí (MŽP), by neměl být namířený proti zemnímu plynu. V tiskové zprávě zaslané ČTK to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS).
Přípravu zákona uložila MŽP na začátku března vláda. Do budoucna by měl snížit závislost Česka na fosilních palivech, mezi něž kromě plynu patří také ropa nebo uhlí. Podle plynařů je ale takové dělení nesprávné. „V žádném případě nemůžeme pouze pod pojmem snižování dovozní závislosti řadit čistý zemní plyn mezi vysoce emisní zdroje. To je cesta zpět,“ uvedl dnes předseda Rady ČPS Jan Valenta. Při výrobě stejného množství energie z uhlí a plynu, je množství emisí oxidu uhličitého u uhlí několikanásobně vyšší, podotkl svaz.
Podle ČPS se i přes velký úspěch takzvaných kotlíkových dotací mimo jiné v Česku stále nepodařilo vyřešit problém snižování nebezpečných emisí z lokálních topenišť, které v některých lokalitách reprezentují více než 30 procent celkového emisního zatížení. „Tuto situaci je možné řešit rychle, čistě a efektivně pouze větším využitím zemního plynu. Proto je jeho role v budoucím ekologickém vytápění nezastupitelná,“ uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské a místopředseda Rady ČPS Pavel Janeček. Valenta dodal, že připravovaný zákon by proto neměl být namířený proti využívání jakýchkoliv fosilních paliv, ale měl by určovat základní směrování energetiky a dalších oborů ke stavu, kdy využívání energetických zdrojů bude v co nejmenší míře způsobovat globální oteplování.
Plánovaný antifosilní zákon má podpořit postupné snižování fosilních paliv v energetickém mixu a následně dlouhodobé snižování emisí skleníkových plynů. Stát by tak měl splnit cíle Evropské unie až do roku 2050.
Pokud by byl schválen, šlo by podle ekologů o zásadní krok pro modernizaci ekonomiky, nastartování čistých technologií, vznik tisíců nových pracovních míst a zlepšení ovzduší. V platnost by zákon mohl vstoupit začátkem příštího roku. MŽP již dříve uvedlo, že Česko je závislé na fosilních palivech zhruba z 80 procent.
Tento ukazatel má klesat. Například podle nově schválené Statní energetické koncepce by měla tato závislost do roku 2030 postupně klesnout na 66 procent a do roku 2040 na 56 procent. Závaznou legislativu jako cestu ke snížení závislosti na ropě, plynu a uhlí už v minulosti zvolily Británie, Dánsko, Finsko, Francie, Švédsko, Rakousko, Irsko a nejprůmyslovější německý region Severní Porýní-Vestfálsko. Začala se připravovat také v Nizozemsku.
ČTK
