Fermi Energia, estonský startup s ambicí postavit první jadernou elektrárnu v této pobaltské zemi, má jasno o výběru dodavatele technologie. Jak dnes společnost oznámila na svém webu, ze tří zvažovaných alternativ zvolila varný reaktor BWRX-300 od americko-japonské společnosti GE Hitachi. O ten je v posledních měsících v evropských zemích doslova rvačka.
Výběr dodavatele první jaderné elektrárny v nevelkém Estonsku, které má podobný počet obyvatel jako Praha (1,35 milionu), je pozoruhodnou zprávou i z českého pohledu. Fermi Energia vybírala ze tří možností, vedle GE Hitachi byly ve hře také technologie společností NuScale a Rolls-Royce. Stejné společnosti se ucházejí také o dodávku prvního menšího modulárního reaktoru do České republiky; postavit jej chce ČEZ v areálu Elektrárny Temelín (více o něm se dočtete zde).
Má nejblíž k realizaci
Proč v Estonsku vyhrál právě reaktor od GE Hitachi? Zásadní roli zde hrál fakt, že modulární reaktor BWRX-300 má nejblíže k realizaci. A to díky podepsané zakázce na stavbu bloku v areálu kanadské jaderné elektrárny Darlington poblíž Toronta. Elektrárenská společnost Ontario Power Generation (OPG) chce získat zbývající povolení do konce roku 2024 a hned poté začít stavět. V roce 2028 by první modulární reaktor BWRX-300 měl začít vyrábět elektřinu.
„BWRX-300 je v principu varný reaktor, který používají a dobře znají mnohé evropské země včetně Finska a Švédska. Tento konkrétní model reaktoru je mnohem menší než ty, které se používají v jaderných elektrárnách našich severních sousedů, což umožňuje vyšší bezpečnost, nižší náklady a kratší dobu výstavby. Zároveň je možné se spolehnout na zkušenosti sousedů a nabídnout spotřebiteli čistou elektřinu za dostupnou a stabilní cenu,“ uvedl k výběru dodavatele Kalev Kallemets, generální ředitel společnosti Fermi Energia.
BWRX-300 je varný reaktor nové generace s instalovaným elektrickým výkonem 300 megawattů. Oproti velkým reaktorům zabere méně místa, vejde se na plochu 170 krát 280 metrů. Jeho výstavba je tak výrazně méně náročná na spotřebu betonu a dalších stavebních materiálů. Odhad nákladů na jeho pořízení se podle vyjádření Fermi Energie pohybuje kolem 1 miliardy eur (24 miliard korun). Jedna megawatthodina vyrobené elektřiny tak vychází na velmi příznivých 50 až 60 eur.
Tak jednoduché to však nebude. Investor bude nejprve potřebovat rozhodnutí estonského parlamentu o využití jaderné energie v zemi a poté najít vhodnou lokalitu. Zapotřebí bude také vypracování legislativy v oblasti jaderné energetiky. Navzdory tomu považuje šéf Fermi Energie Kallemets za reálné, že se první estonský jaderný reaktor podaří spustit do Vánoc roku 2031.
Fronta na reaktory GE Hitachi
Na technologii GE Hitachi chce vsadit také společný podnik polostátního koncernu PKN Orlen a soukromého chemického holdingu Synthos. Ten má v plánu do roku 2038 na území Polska postavit až 79 reaktorů BWRX-300, a to ve 25 různých lokalitách. Zní to sice jako sen bláznivého fanouška jaderné energetiky, avšak prezident ropné a energetické skupiny PKN Orlen Daniel Obajtek i další vlivní Poláci to myslí zcela vážně.
Kromě již zmíněných zájemců z Estonska, Polska a Kanady projevili o reaktory BWRX-300 zájem i na domácím americkém trhu. Tennessee Valley Authority (TVA) loni v srpnu začal pracovat na záměru možného umístění reaktoru BWRX-300 v lokalitě Clinch River ve státě Tennessee. Projekty ve Skandinávii založené na technologii GE Hitachi chce rozjet švédský startup Kärnfull Next.
David Tramba
