Postavíme v Polsku 79 modulárních jaderných reaktorů do roku 2038. Zní to jako vtip, ale autor výroku – prezident ropné a energetické skupiny PKN Orlen Daniel Obajtek – jej myslel zcela vážně. Navíc dodal, že již v dubnu podnik oznámí jména 25 lokalit, ve kterých bude zmíněných 79 reaktorů umístěno.
Tedy abychom byli přesní: reaktory chce „sekat jako Baťa cvičky“ společný podnik polostátního koncernu PKN Orlen a soukromého chemického holdingu Synthos s názvem Orlen Synthos Green Energy. První jadernou elektrárnu v Polsku s 300megawattovým varným reaktorem typu BWRX-300 od společnosti GE Hitachi chce spustit do provozu již v roce 2029.
Celé bychom to mohli vzít s humorem jako blouznění jednoho svérázného ředitele (více o Obajtkovi se dočtete zde), ale věci se opravdu daly do pohybu. Šest polských univerzit (konkrétně se jedná o technické univerzity v Poznani, Katovicích, Krakově, Gdaňsku, Varšavě a Vratislavi) podepsalo na počátku února se společností PKN Orlen dohodu o záměru zahájit v nadcházejícím akademickém roce nové studijní programy zaměřené na jadernou energetiku. U podpisu byl přítomen ministr školství a vědy Przemysław Czarnek.
Ministr při podpisu memoranda uvedl, že vedle jaderných specialistů bude poptávka po chemicích, elektrotechnicích, specialistech na chemické technologie, specialistech na bezpečnost a ochranu životního prostředí či specialistech na kybernetickou bezpečnost. Snadné nebude ani obsazení pozic specialistů na povolovací procesy.
Bude to drahé
Problém nebude jen v lidech, ale také v penězích. Podle loňského odhadu odborného webu nucnet.org vychází jeden blok typu BWRX-300 na 1,1 miliardy eur (26 miliard korun). Po vynásobení počtem 79 bloků vychází cifra 86,9 miliardy eur, tedy přes dva biliony korun. To už může být i pro největší firemní skupinu v zemích Visegrádské čtyřky, která nedávno pohltila plynárenskou PGNiG, příliš velké sousto.
Další problém vznikne s nadbytkem energie. Vynásobením 79 bloků a výkonu 300 MW se dostaneme k výkonu 23 700 MW, což téměř odpovídá maximální zimní spotřebě elektřiny u severních sousedů. I když lze počítat s náhradou uhelných a plynových elektráren, část prostoru již obsadily větrné a solární elektrárny – a ty budou dále přibývat. Jaderné elektrárny navíc nechce v zemi stavět jen PKN Orlen se Synthosem, ale i řada dalších zájemců.
Polsko jako ráj jaderné energetiky?
Prvním z nich je přímo polská vláda, která se v loňském říjnu dohodla se společností Westinghouse na výstavbě tří velkých reaktorů typu AP1000 do roku 2040. To už máme netto výkon 3300 MW. Nezávisle na tom se energetické společnosti PGE a ZE PAK dohodly s jihokorejskou Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) na spolupráci při zvažované výstavbě reaktorů v Patnówě.
Další zájemci pak sázejí na malé a střední reaktory. Těžební koncern KGHM Polska Miedz loni v únoru podepsal smlouvu o pořízení malých reaktorů od americké společnosti NuScale; v první fázi půjde o čtyři bloky po 77 MW. Francouzská EDF letos v lednu uzavřela dohodu s Respect Energy o přípravě projektů založených na technologii Nuward.
David Tramba
