Radikalizace pracovníků státní a veřejné správy představuje zásadní problém, který může ohrozit běžné fungování státu a jeho institucí i samospráv a dále urychlit rozpad společenské soudržnosti. S ohledem na důvody frustrace a radikalizace celé společnosti lze předpokládat, že podobné trendy panují i u pracovníků bezpečnostních složek. Tak zní jeden z výstupů Krizového informačního týmu (KRIT), který působí necelý rok na ministerstvu vnitra.
Jeho varování jsou vážná: „Zjištění KRITu, partnerů na místní úrovni a z řad organizací občanské společnosti naznačují rovněž rostoucí frustraci, příklon k antisystémovým subjektům a radikalizaci pracovníků státní a veřejné správy v důsledku uprchlické a energetické krize. Tito lidé se neradikalizují na základě záměrně zkreslených informací a příchylnosti k Ruské federaci, ale z frustrace s fungováním státu během současné krize a z dopadů, které to má na výkon jejich práce a na místní veřejnost. Pokud se příběhů a frustrací těchto pracovníků chopí dezinformační scéna, může významně mobilizovat veřejné mínění
a přispět k další radikalizaci celé společnosti, a to proto, že se bude jednat o příběhy mající oporu v realitě umocněné dojmem, že dotyční insideři ´už nemohli dále mlčet´.“
„V České republice právě probíhá politický střet o to, zda bude energetická krize interpretována jako selhání státu, nebo coby důsledek ruské ´energetické války´, jež si klade za cíl rozklad české společnosti. Lidé jsou krajně znejistělí a bojí se budoucnosti. Často nevědí, jak zaplatí účty za elektřinu a zda budou mít na základní životní potřeby. Část společnosti se radikalizuje. A volá po změně politické reprezentace. Úkolem státu proto je v krátkém čase učinit taková opatření, která odvrátí propad desítek tisíc domácností do chudoby a zklidní situaci. Pokud se mu to nepodaří, hrozí sociální otřesy, které mohou vyústit až k destrukci stávajícího politického systém,“ stojí například ve výstupech Krizového informačního týmu ministerstva vnitra.
Ekonomický deník proto požádal ministerstvo vnitra o bližší informace ke Krizovému informačnímu týmu a jeho výstupům.
Zakladatel KRITu Petr Hanousek říká, že tým je oddělením strategické komunikace resortu a je součástí chystané strategické komunikace státu.
„My máme čtyři základní pověření: předcházení společenské polarizaci, prevence vzniku a šíření dezinformací, rozvoj spolupráce a vzájemné komunikační podpory s aktéry státní, veřejné, soukromé i nevládní sféry a teď posledního půl roku zvýšení povědomí a míry porozumění politice a opatřením České republiky směrem k Ukrajině. KRIT je součástí celku, který je řízen z Úřadu vlády, kde vznikají na jednotlivých ministerstvech konkrétní oddělení a my jsme jeho součástí,“ vysvětluje Petr Hanousek.
Adresáty výstupů KRIT jsou podle Petra Hanouska například Úřad vlády, jednotlivé tiskové odbory silových ministerstev, Ústřední krizový štáb.
Co je cílem těchto výstupů?
„Jsou to narativy lines to take, které by měly sjednotit komunikaci státu a jeho vlády. Jsou to komunikační doporučení, jak se k nastalým problémům strategicky a takticky postavit. Pak nabízíme i možná řešení, například pro online sítě. Jde o sjednocující obecná doporučení, strategická komunikace má být jednotná,“ říká dále Petr Hanousek. Podotýká, že tým má dobrou zpětnou vazbu na své výstupy: „Některé analýzy a výstupy našly odezvu ve smyslu použití těch narativů. Takže zpětnou vazbu máme dobrou.“
Je to hozený vykřičník
Výstupy týmu nejsou určené pro veřejnost. Například informace o radikalizaci pracovníků státní a veřejné zprávy byly „jakýmsi otvírákem toho tématu pro zainteresované instituce“.
„My tušíme, že problém ve státní správě je, ale neznáme exaktně jeho míru. Tudíž potřebujeme nejprve mít nějakou zpětnou odezvu, abychom s ním dokázali nějakým způsobem zacházet a negovat ho. To byl smysl toho konkrétního mema o radikalizaci společnosti. Byl to takový vykřičník, hozený do státního systému,“ vysvětluje dále Petr Hanousek.
Tým sbíral informace o strategické komunikaci v zahraničí, například ve Velké Británii a v skandinávských zemích.
„Viz příklad Covid-19 a roztříštěná komunikace státu jako takového versus Belgie, která je na tom, co se týče stability vládnutí hůř než Česko, ale přesto Covid zvládli excelentně. Protože si vybrali dva odborníky, mluvící hlavy, kteří po celou dobu epidemie vyjadřovali jednotně a srozumitelně,“ vypichuje Hanousek.
K analýze o radikalizaci úředníků Hanousek podotýká: „Naším prvotním cílem je zabránit polarizaci, respektive rozkladu společnosti. Ta analýza upozorňuje na jistý problém, který teď nedokážeme kvantifikovat, ale je jasné, že existuje, protože všichni máme rodiny, přátelé, oči, uši, ale nedokážeme to empiricky změřit. Přes Ústřední krizový štáb jsme požádali vybrané instituce státu a samosprávy, aby se podívali do koutů svých institucí, jestli tam neleží nějaké vodítko, jak ten problém více nasvítit. Může jít o interní dotazníky, komunikace krizového charakterů,“ dodává Petr Hanousek.
„Z terénu přicházejí signály, že se situace zhoršuje a predikce nejsou bůhvíjaké. Ty aktuální existenční rizika se týkají i úředníků, i oni jsou ohroženou skupinou, z toho vznikají frustrace, obavy a nepomáhá tomu, že nemají dostatek informací,“ říká další z členů týmu Jaroslav Valůch.
„Tyhle signály dřív nebývaly, tak to je známka toho, že to je širší problém, než se může zdát. My ty výstupy adresujeme tam, kam je to potřeba – vládě, Ústřednímu krizovému štábu a dalším resortům. Je to o lepší komunikaci, jak jsou aplikována opatření, ale i jaká opatření jsou zvažována, z jakých důvodů byla vybrána, z jakých nebyla, co může fungovat, co nemůže fungovat. Čím méně bude ve veřejném prostoru těchto relevantních informací, objasňující konkrétní kroky, tím vzniká prostor pro spekulace a dezinformace. Je to o nastavení kanálů, aby informace proudily nejen seshora dolů, ale i zezdola nahoru. Jde zvláště o znevýhodněné regiony,“ vysvětluje Jaroslav Valůch.
Podle něj má nyní například policie nastavený kvalitní systém na sbírání informací od řadových policistů směrem k managementu i od něj pak k nim.
„Je to předběžné varování, jde o dílčí poznatky z terénu,“ říká Valůch k varování o radikalizaci úředníků a podotýká: „Chceme se pustit do průzkumů mínění, hlubších analýz. Proto jsme vypustili to varování, ten signál je jasný.“
Hrozí destrukce systému, včetně aktivit násilného charakteru
K čemu tedy Krizový informační tým ministerstva vnitra například došel?„Pracovníci státní a veřejné správy nemají možnost vykonávat kvalitně svou práci, tedy poskytovat adekvátní informace a služby těm, kteří to potřebují a v míře, která je potřebná. Pracovníci státní a veřejné správy jsou ve zvýšené míře vystavování stresujícím situacím, které nemají možnost efektivně odfiltrovávat, ventilovat ani řešit. Pracovníci státní a veřejné správy ztrácejí pocit, že jejich práce má smysl, a to vlivem toho, že pozorují zvýšené počty případů, kdy je pomoc státu zneužívána, aniž by měli možnost s tím něco dělat (předcházet, nahlašovat) či viděli, že s tím něco dělá stát.“
Z dostupných informací ministerského týmu vyplývá, že většina těchto pracovníků potenciálně rizikové informace doposud nešíří, a to jak z loajality, tak z toho důvodu, že si je vědoma, co by mohly ve veřejném
prostoru způsobit. „Na to se však nelze spoléhat donekonečna. Zvlášť když i na mnohé z nich energetická krize závažně dopadne v osobní rovině,“ stojí v analýze.
„Jedná se přitom o početnou a vlivnou skupinu. Ve službách státu pracuje více jak 450 000 lidí. Ti jsou přímými vykonavateli politiky státu (ochrana bezpečnosti a veřejného pořádku, ochrana zdraví, poskytování veřejných služeb), tedy pilířem, na kterém stojí a padá efektivita české státní a veřejné správy a bezpečnosti,“ připomíná analýza.
Jaká nabízí tým řešení?
Doporučení týmu zní: „Anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě. Včasná identifikace osob, které mohou šířit antisystémové nálady a jejich zapojení do dialogu. Aktivně a empaticky sbírat kritické podněty a důsledně se vyhýbat bagatelizujícím reakcím. Bez ohledu na popisovanou situaci je nutné ihned napříč ministerstvy a veřejnou správou významně posílit včasnou informovanost pracovníků státní a veřejné správy a bezpečnostních složek o chystaných nebo připravovaných opatřeních, umožnit jim skrze bezpečné kanály sdílet podněty z terénu a vysvětlovat příčiny stávající krize.“
„Radikalizací rozumíme změnu ideologických postojů směrem k postojům vyhraněným, které vybočují z ústavních norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům. Tyto extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí destruktivně na stávající demokratický systém,
včetně aktivit násilného charakteru,“ dodává analytický výstup Krizového informačního týmu ministerstva vnitra.
Jan Hrbáček
