Vládou navržený cenový stop pomůže velké části domácností. Platí to hlavně v případech, kdy lidé odebírají elektřinu od menších dodavatelů, nebo uzavírali novou smlouvu po letošním únoru. Pod stropem se dnes nacházejí už jen základní ceníky tří velkých dodavatelů, které však jsou od loňského října pro nové zájemce nedostupné.
Po delším váhání se vláda premiéra Petra Fialy rozhodla zasáhnout proti skokově rostoucím cenám elektřiny a plynu. V pondělí večer odhlasovala, že cena elektrické energie pro maloodběratele bude zastropována na úrovni 6050 korun za megawatthodinu včetně DPH (tj. 5000 Kč/MWh neboli 204 eur/MWh bez DPH). V případě plynu je strop 3025 korun za MWh s DPH (2500 Kč, resp. 102 eur/MWh bez DPH).
Pod touto úrovní se v případě elektrické energie nacházejí už jen základní ceníky tří největších dodavatelů elektřiny, kterými jsou ČEZ Prodej, E.ON Energie a Pražská energetika (PRE). Týká se to zhruba dvou milionů domácností. Ale i tady lze na přelomu tohoto a příštího roku očekávat novou vlnu zdražování. Může se tak stát, že tito zákazníci existenci cenového stropu uvítají.
Cena za silovou elektřinu, tarif D02, včetně DPH
dodavatel, produkt | Kč/MWh |
ČEZ Prodej – Elektřina do dobu neurčitou | 3775 |
Pražská energetika – Komfort | 3784 |
E.ON Energie – Ceník Elektřina | 3847 |
cenový strop od 1.1.2023 | 6050 |
ČEZ – Elektřina bez závazku | 7815 |
Dobrá energie – FIX 36 | 8214 |
Pražská energetika – Proud Nefix | 9081 |
innogy – Start 15 | 10380 |
Lama Energy – Flexi | 11782 |
Centropol – Fixně na 1 rok | 11990 |
Armex Energy – Elektřina Start | 15670 |
Zhruba třetina zákazníků má cenové fixace na delší období, někdy až na tři roky. „Uzavřená fixace platí. Pokud je fixovaná cena nižší, než ta zastropovaná, bude zákazník platit i nadále nižší fixovanou cenu. V případě, že by fixovaná cena byla vyšší, tak bychom zákazníkovi fakturovali cenu zastropovanou,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Cenové fixace uzavřené před letošním únorem tak mohou přinášet lidem a firmám zajímavou finanční úsporu. Naopak lidé, kterým fixace skončí, zažijí nepříjemný cenový skok, ale „zastaví se“ na vládou stanoveném limitu. Můžeme se tedy vrátit před liberalizaci trhu – všichni odběratelé budou mít stejnou cenu elektřiny i plynu.
Hodnoty uvedené v tabulce se týkají sazby D02, kterou má zhruba 60 procent všech českých domácností. Úspora bude záviset na výši spotřeby, ale také na dodavateli. Nejvíc ušetří ti, kteří měli cenu vázanou na tržní spotové ceny, případně byli u dodavatele, který zanedbal nákup energií v předstihu. V takových případech může úspora dosáhnout až 10 tisíc korun za každou spotřebovanou megawatthodinu.
Modelové příklady, kolik lze ušetřit, lze nalézt také ve vládní prezentaci o schváleném cenovém stropu. Tady se strop srovnán s odhadem cen v příštím roce za předpokladu, že by stát nijak nezasáhl. Typická úspora u běžné spotřeby je zde vyčíslena na 1690 korun měsíčně, u vysoké spotřeby (vytápění elektřinou) to bude 9285 korun měsíčně – tedy přes 110 tisíc korun ročně.
Tyto dotace, které se budou pohybovat v řádu stovek miliard korun, chce stát financovat díky vyšší dividendě státních podniků, zdanění nadměrných zisků (hlavně výrobců elektřiny a bank), ale také z výnosu z prodeje emisních povolenek.
David Tramba