Ruská ekonomika se potápí a hrozí krize, která zcela vyčerpá veškeré rezervy v ekonomice. Výsledkem tak může být bankrot, který je srovnatelný s rokem 1999.
Dmitri Barinov je velmi úspěšným asset manažer ve frankfurtské investiční společnosti Union Investment Privatfonds, který sleduje vývoj ve své vlasti z bezpečné vzdálenosti kanceláří ve Frankfurtu. Připsal si velký zásah, kdy přesvědčil své šéfy, aby nakoupili ruské státní dluhopisy. Byla to velmi nebezpečná sázka, která ale pro něj a jeho investiční společnost skončila vítězně. Ruská centrální banka totiž musela na krizi zareagovat prudkým zvyšováním úrokových sazeb, načež rubl přestat oslabovat. Barinov si připsal návratnost ve výši 25 % v dolarovém vyjádření, jednalo se o nejvyšší dluhopisový zisk vygenerovány kdekoliv na světě.
Letos může Barinov sledovat, jak ruská ekonomika uniká z trosek a potápí se ve své nejdelší recesi v posledních téměř dvou desetiletích. Sankce uvalené Spojenými státy a Evropskou unií, které mají potrestat prezidenta Vladimira Putina za vměšování do politických záležitostí Ukrajiny, jsou značnou brzdou růstu. Největší brzdou je však pokles cen ropy na 13leté minimum, což je katastrofou pro Rusko, neboť více než 50 % příjmů ekonomiky pochází z ropy a zemního plynu. „Pokud se spoléháme na ropu, pak se spoléháme na velmi volatilní surovinu,“ tvrdí Barinov, který dohlíží na aktiva ve výši 2,6 miliard dolarů.
Přetrvávající nadbytek na trhu může podle bývalého ruského ministra financí Alexeje Kudrina posunout ceny ropy i na 16 dolarů za barel. Podle něj jsou vyhlídky ruské ekonomiky velmi špatné: „V příštím roce či v rozmezí 18 měsíců bude Rusko trpět velkými ekonomickými potížemi,“ uvedl Kudrin. Negativní výhled kvůli cenám ropy má také Barinov: „Kvůli propadům cen ropy jsou veškeré sázky na investování do ruské ekonomiky pryč,“ uvedl Barinov.
Putin se s takovou nepříjemností přitom nemusel během svého úřadu potýkat. Když nastoupil k moci v roce 2000, tak se barel ropy prodával za cenu 28,44 dolarů. Během 8 let tak Putin mohl těžit z rostoucích cen této suroviny (a tedy i rozpočtových příjmů), což se projevilo na dynamicky rostoucím hrubém domácím produktu, průměrně o 7 % ročně.
Fatální chybou Putina je to, že nedokázal ruskou ekonomiku vhodně diverzifikovat, aby nebyla tolik závislá na ropě: „Ruská vláda promarnila příležitost k realizaci závažné reformy v hospodářství na příjmové strany rozpočtu,“ myslí si Marco Ruijer, který spravuje přibližně 7 miliard ve společnosti Money Manager v NN Investment Partners v Haagu. Zatímco některé korporativní dluhopisy jsou podle něj nadále atraktivní, tak mnoho investorů prodává vše, co je spojené s ropou a Rusko je toho pochopitelně součástí.
Putin je pod značným tlakem
Putin musel na tiskové konferenci 17. prosince odpovídat také na nepříjemné otázky novinářů ohledně ruské ekonomiky. Novinářka Tamara Shornikova ze státního kanálu se zeptala Putina jak důchodci a jiné skupiny mohou vyžít, když „účty neustále rostou.“ Na prezidentovi Putinovi bylo vidět, že je mu tato otázka nepříjemná, pohrdavě také řekl, že kanál této televize není příliš známý. Na otázku důchodců odpověděl tak, že vláda se snaží držet index zvýšení důchodu na úrovni inflace (12,9 % loni). „Uvidíme, jak se situace v ruské ekonomice vyvine,“ řekl Putin. „Byl bych opravdu rád, pokud by indexace v roce 2016 byla alespoň na úrovni roční míry inflace. Nemohu ale říct, zdali jsme to schopni udělat nebo ne,“ dodal.
Bývalý náměstek ministra hospodářství Michal Dmitriev připomíná, že rozpočet pro rok 2015 byl vytvořen s odhadem cen ropy na 50 dolarech.
„Země bude mít parlamentní hlasování v září, prezidentské volby zase v roce 2018, kdy se očekává, že Putin bude znovu kandidovat. Volební cyklus vyvíjí značný tlak na vládu, aby utrácela nad poměry,“ tvrdí Dmitriev, který před 5 lety předpověděl pouliční demonstrace kvůli nařčením ze zmanipulovaných voleb do zákonodárného sboru. Tyto protesty byly největší proti Putinově vládě. Podle něj je sociální nespokojenost lidí obrovská s tím, že hrozí, že Rusko přijme populistickou hospodářskou politiku v delším období. „Výdaje by zase mohly vyčerpat rezervní fondy v celkové výši 120 miliard dolarů v rozmezí roku či dvou,“ domnívá se zase bývalý ruský vládní poradce Sergej Gurjev, který se stane hlavním ekonomem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. „Po tom bude muset vláda zvýšit daně na podniky, které naruší pobídky pro investice, což povede k dalšímu odlivu kapitálu a dalšímu poklesu HDP,“ uvedl také.
Ruská ekonomika je ve vážné situaci, tvrdí ministr financí
Situace ruské ekonomiky se také řešila na ekonomické konferenci v městečku Davos, kde ruský ekonom Jegor Gajdar propagoval pro ruskou ekonomiku šokovou terapii, která postupně zaváděla kapitalismus do Ruska na začátku roku 1990. Ministr financí Anton Siluanov zase varoval, že pokud se nepodaří pomocí rozpočtových škrtů udržet deficit ve výši 3 %, pak v zemi hrozí podobný krach jako na konci 90. let, kdy došlo k zhroucení rublu a inflace se vymkla kontrole
Ač měl Siluanov velmi negativní vyhlídky, nikoho s nimi příliš nepřekvapil. Ruský HDP se v minulém roce snížil o 3,7 % a v tomto roce by mohl spadnout o další 3 %, pokud budou ceny ropy na průměrných 35 dolarech za barel. V lednu rubl klesl na nová minima a je o 60 % slabší než byla jeho hodnota vůči dolaru v polovině roku 2014.
Zahraniční firmy taktéž pociťují velké problémy ruské ekonomiky. V prosinci loňského roku na Silvestra, a poté během pravoslavných vánočních svátků, tržby v maloobchodě zaznamenaly svůj největší propad od roku 1999. Není to tak dávno, kdy ruský automobilový postupně mířil k překonání toho německého, který je největším v Evropě. Přesto prodeje automobilů klesají v Rusku již čtvrtým rokem po sobě.
Putin také oznámil, že sankce kvůli Ukrajině pomohly devastovat ruskou ekonomiku a podle něj se jedná o spiknutí, které míří proti počínání Ruska na světové scéně. Ale sankce vytvářejí jen zlomek současného marasmu ruské ekonomiky. V nedávno zprávě Citigroup jsou totiž sankce zodpovědné jen za jednu desetinu hospodářského propadu, zbytek dělá ropa a zemní plyn. Vyhlídky kvůli cenám ropy, které možná budou klesat, tak nejsou dobré.
V září také Putin zahájil letecké bombardování opozičních skupin a Islámského státu v Sýrii, což mělo podpořit syrského prezidenta Bašára al-Asada. Putin pomocí tohoto triku obešel západní hlavy státu, hlavní myšlenkou zásahu je ten, že poskytne Moskvě významnou roli při řešení situace v Sýrii a postaví Rusko znovu do tabulky hlavních světových mocností. Putinuv zásah, který je v některých případech také projednáván se Spojenými státy, oživuje spekulace, že by mohly být zmírněny taktéž sankce: „Je samozřejmé, že se chce Putin dostat z izolace,“ myslí si Gleb Pavlovský, politický analytik. „Syrská kampaň byla vymyšlena jako způsob, jak dostat ekonomiku z izolace,“ dodává.
Na konci loňského roku taktéž Spojené státy, Rusko a další velcí hráči souhlasily s tím, aby moc Damašku získaly strany prostřednictvím legitimních voleb. Ale výsledek mírového plánu pro Sýrii vzbuzoval pochybnosti, neboť vojenská ofenzíva podpořila nejen Asadův režim, zároveň také nebezpečně zhoršila vztahy s Tureckem, které je členem NATO a jedním z největších ruských obchodních partnerů. Turecko přitom pohrozilo vysláním vojáků do Sýrie. Situace ruské ekonomiky a především zahraničí politiky bude nadále velmi zajímavá.
Volný překlad ze serveru Bloomberg.
Arsen Lazarevič
