Poslední zveřejněná hodnota inflace činí téměř 13 procent, což je největší číslo od roku 1998. Ekonomové predikují, že v létě se můžeme vyšplhat až k 16 procentům. Proč má Česká republika snad vůbec nejvyšší inflaci v Evropě? A jak zabezpečit své úspory? Možnou odpověď nabízí Ekonomický deník v následujícím textu.
Podle odborníků hraje významnou roli v české inflaci velmi specifický trh s energiemi a strmý nárůst platů ve státní sféře. „Na jednu stranu jsme schopni elektřinu vyrobit poměrně levně, ale dodáváme ji na společný evropský trh, odkud ji mnohem dráže nakupujeme. Dalším důvodem takto vysoké inflace je až nebývalý nárůst platů ve státní sféře v posledních několika letech, který byl ještě podpořen zrušením super hrubé mzdy. Přidáno tak dostali takřka všichni zaměstnanci ve státní i soukromé sféře. Tento obrovský platový růst však nebyl doprovázen odpovídajícím nárůstem efektivity práce a její přidané hodnoty“, vysvětluje finanční expert Ondřej Malínský.
Globální problém
Podle odborníků zároveň docházelo celosvětově k nalévání levných peněz do ekonomik. „Spousta lidí dostávala zaplaceno, i když žádnou práci nevykonávala. Zároveň nebylo možné peníze utrácet tak, jak jsme zvyklí, což vedlo k hromadění kapitálu na účtech domácností. To vytvořilo velké tlaky na straně poptávky, která nemohla být dostatečně uspokojena nabídkou, a to opět vedlo k růstu cen zboží s omezenou dostupností“, říká Ondřej Malínský.
Světová ekonomika navíc neměla čas se zotavit z covidové krize, na kterou takřka bezprostředně navázala válka na Ukrajině. „Jako pomyslnou třešničku si přidejme silnou závislost naší ekonomiky na komoditách z Ruska a koktejl naší neobvykle vysoké inflace je na světě.“, vysvětluje Malínský.
Co s úsporami? Nedělat zbrklá rozhodnutí
Podle predikcí bude inflace vysoká ještě několik dalších měsíců. Kulminovat by měla zhruba v polovině roku na hodnotách okolo 13 – 15%, a poté začne poměrně rychle klesat.
„To vůbec nejhorší, co v tuto dobu můžeme dělat, jsou zbrklá rozhodnutí. U investic platí, že čím vyšší chceme výnos, tím vyšší riziko kvůli němu musíme podstoupit. Klienti by neměli na aktuální vývoj reagovat prodejem svých investic, naopak by měli pokračovat v nastavených plánech a strategiích. Vysoká inflace tu bude jen chvíli, tudíž nemá smysl se ji snažit za každou cenu překonat.“, radí Ondřej Malínský.
Mnohem důležitější je podle něj vlastní finanční plány cílit na dlouhodobou inflaci, která se u nás od roku 2000 pohybuje na ročním průměru 2,3 procenta.
„Pak už záleží na tom, co klient od svých investic očekává a jaké má cíle a možnosti. Pokud jde pouze o chranu hodnoty majetku, je na místě zvážit konzervativní investice. Tato strategie mi zaručí, že o své peníze nebudu přicházet a v budoucnu si za ně koupím to samé co dnes. Vhodnými produkty mohou být například stavební spoření, některé termínované vklady nebo konzervativní podílové fondy. V menší míře mohu dát něco i do nákupu drahých kovů. Nemělo by se však jednat o více než 5-10% z celkového portfolia.“, radí Ondřej Malínský.
„Pokud je člověk odvážnější a může si dovolit delší investiční horizont, určitě je na místě zvážit akciové fondy nebo investice do kryptoměn. Je třeba si ale uvědomit, že hodnota majetku v těchto strategiích může v čase výrazněji kolísat a je potřeba být připraven nepanikařit, když se trhům zrovna nebude dařit.“, vysvětluje Malínský.
K výrazným jednorázovým investicím nad rámec dřívějších plánů aktuálně nemá smysl přistupovat, ceny v zásadě reflektují dění a rizika. Globální akcie se v současnosti obchodují zhruba na úrovni léta minulého roku.
Důležitá je diverzifikace
Velkou chybou je ale sázet vše na jednu kartu. „Něco jako vysoké zhodnocení bez rizika prostě neexistuje. Prodejce drahých kovů bude tvrdit, že zlato je nejlepší uchovatel hodnoty a prodejce dluhopisů bude tvrdit to samé o dluhopisech. Prodejce kryptoměn zase nebude chápat jak to, že ještě nemáte Bitcoin, když to přeci tolik vydělává.“, radí finanční expert s tím, že základem každého dobrého finančního plánu je diverzifikace, tedy rozdělení investic.
,,Nečekejme však, že se na inflační cíl ČNB, tedy stabilní inflace ve výši dvou procent, dostaneme během pár týdnů. Důležité je také si uvědomit, že kroky, které podnikáme teď, se na inflaci projeví mnohem později. Klidně i s ročním zpožděním“, říká Malínský.
Jana Bartošová
