Celková spotřeba zemního plynu v tuzemské dopravě vzrostla za rok 2021 o 4,5 procenta na rekordních 97 milionu metrů krychlových. Důvodem je již zavedené využívání stlačeného zemního plynu (CNG), ale také výrazný nárůst spotřeby zkapalněného zemního plynu (LNG) v sektoru nákladní dopravy. Značný zájem zaznamenal rovněž zemní plyn s příměsí biosložky (BioCNG). Jeho spotřeba stoupla meziročně o 1 197 procent. V letošním roce budou v České republice zprovozněny také první vodíkové plnicí stanice a na trhu se objeví osobní vozy poháněných vodíkem.
„Potvrzuje se, že plynová mobilita má jednoznačný potenciál postupně vytvořit nákladově efektivní synergii s elektromobilitou a vodíkovou mobilitou a výrazně přispět k dekarbonizaci sektoru dopravy. Pro dosažení tohoto cíle je však nutné respektovat princip technologické neutrality, umožnit rovný přístup ke všem alternativním palivům a postupný přechod na jejich ekologičtější varianty,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.
CNG
V loňském roce jezdilo po českých silnicích 29 610 vozidel poháněných CNG. Počet autobusů poháněných CNG vzrostl na celkových 1 830. Zájem o zemní plyn v dopravě dokládá i stále rostoucí počet veřejných CNG stanic, v loňském roce jich přibylo dalších devět. Celkový počet dosáhl 228.
„Ještě větší nárůst zájmu pozorujeme v sektoru těžké nákladní dopravy, kde LNG nabízí k naftovým tahačům v současnosti jedinou dostupnou alternativu. Její výhodou jsou jak nízké emise a provozní náklady, tak dostatečný výkon a dojezd,“ sdělila Kovačovská.
LNG
Aktuálně jezdí na českých silnicích 106 nákladních vozů na zkapalněný zemní plyn a k dispozici mají tři veřejné plnicí stanice. Čtvrtá by měla být otevřena ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku a do roku 2030 je v plánu vybudovat infrastrukturu o celkovém počtu tří desítek stanic LNG.
„Právě díky rozsáhlé infrastruktuře, rozvoji technologií a dostupnosti má zemní plyn klíčovou roli při naplňování cílů snižování emisí v dopravě. V dlouhodobém horizontu navíc význam a přínos plynové mobility ještě vzroste vlivem zvýšení podílu biometanu a vodíku z obnovitelných zdrojů. Díky tomuto ozeleňování paliv se bude emisní stopa plynů v dopravě dále snižovat, případně bude dokonce negativní, ať už jde namátkou o výrobu BioCNG a BioLNG z kejdy či bioodpadu,“ nastínila Kovačovská.
BioCNG
Zemní plyn s příměsí biometanu je českým řidičům k dispozici od roku 2020. Zájem o něj neustále roste a aktuálně jej nabízejí všichni velcí hráči na trhu s plynem.
„I přes pandemickou situaci se nám v uplynulém roce podařilo zvýšit prodej CNG a BioCNG na našich plnicích stanicích o 25 procent. Aktuálně provozujeme již 11 plnicích stanic a jsme také dodavatelem zemního plynu pro další desítky CNG stanic v ČR. Mimo jiné spolupracujeme s Pražskými službami i společnostmi poskytujícími dodávkový a rozvážkový servis,“ uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský.
Provozovatel největší tuzemské sítě plnicích stanic CNG, innogy Energo, v loňském roce výrazně navýšil podíl biometanu pro své zákazníky. „Překročili jsme hranici 5 milionů metrů krychlových biometanu, což představuje téměř poloviční podíl na celoročním výtoči CNG v naší síti plniček. Podíl biosložky chceme letos opět navýšit. Reagujeme na rostoucí poptávku firemního sektoru. Stále více firem chce podnikat udržitelně a v rámci svých firemních vozových parků nakupují také CNG auta. S bioCNG pomáháme našim zákazníkům efektivně plnit jejich ekologické cíle,“ uvedl Pavel Grochál.
Vodík
Několik českých měst také zahájilo projekty na výstavbu vlastních bioplynových stanic za účelem využití získaného obnovitelného plynu pro potřeby městské hromadné dopravy.
„V příštích měsících budou zprovozněny také první české vodíkové plnicí stanice, konkrétně na pražském Barrandově a v Litvínově. S výstavbou dalších čtyř stanic se počítá v Brně, Plzni, Ostravě a v pražských Horních Počernicích. A pro tuzemský trh jsou také připraveny již první vodíkové osobní vozy,“ uzavírá Kovačovská.
O vodíkové budoucnosti dopravy si můžete podrobněji přečíst zde.
Jana Bartošová
