V průmyslových okresech, a to více v Čechách než na Moravě, se odehrál zásadní přesun podpory od hnutí ANO premiéra Andreje Babiše směrem ke koalici ODS, TOP 09 a lidovců. Během čtyř let zde volební zisk pravice narostl až o 8 procentních bodů, což jí umožnilo letos vyhrát.
Může to být náhoda, nebo také ne. Tři výrobní závody Škody Auto se nacházejí v Mladé Boleslavi, v Kvasinách u Rychnova na Kněžnou a ve Vrchlabí na Trutnovsku. Právě okresy Mladá Boleslav, Trutnov a Rychnov nad Kněžnou nalezneme mezi pěti regiony, kde hnutí ANO oproti podzimu 2017 nejvíc oslabilo. Pokles se zde pohyboval od 5,2 do 7,4 procentního bodu.
Kde hnutí ANO nejvíc oslabilo
Také další okresy, kde Babišovci výrazně oslabili, vynikají vysokým zastoupením strojírenského a elektrotechnického průmyslu. Příkladem může být Nymbursko, Pardubicko či okres Ústí nad Orlicí. Až na dvanáctém místě v pořadí nalezneme první moravský okres – Vsetín. Tady se na chvilku zastavme. Pod okres Vsetín totiž spadá Valašské Meziříčí, kde se nachází Babišova největší tuzemská chemička Deza. Přímo ve zmíněném městě volební výsledek hnutí ANO klesl z 34,3 na 27,4 procenta, zatímco pravice posílila. Roli v tom však mohla hrát i dodnes neobjasněná otrava řeky Bečvy v září minulého roku.
Masivní nárůst podpory pravostředové koalice Spolu se odehrál hlavně v okresech Praha-východ, Pardubice, Jablonec nad Nisou a Plzeň-sever. Tady si koalice oproti součtu hlasů pro ODS, TOP 09 a KDU-ČSL před čtyřmi lety polepšila o zhruba osm procentních bodů. Také v dalších průmyslových okresech v Čechách koalice Spolu výrazně zabodovala. Žebříček okresů ze západní poloviny republiky „narušuje“ pouze Vyškovsko na sedmém místě.
Kde pravice nejvíc posílila
Pokud mají okresy, ve kterých koalice Spolu výrazně uspěla, něco společného, pak je to orientace na perspektivní odvětví průmyslu (proto ta narážka na průmysl 4.0 v titulku článku). Hlavní roli zde hrají podniky, které vyrostly až po roce 1990 díky přílivu zahraničního kapitálu, nebo se díky masivním investicím výrazně zvětšily a modernizovaly – tak jako výše zmíněná Škoda Auto. Vedle výroby zahrnují tyto podniky často i aktivity v oblasti vývoje, nabízející stovky slušně placených pracovních pozic. Naopak v regionech se „staromódním“ průmyslem, tedy hlavně v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, znovu drtivě zvítězily levicové a populistické strany.
Koalice Pirátů a Starostů získala v celostátním měřítku podobné procento hlasů jako na podzim roku 2017. Zajímavostí může být posílení v Brně o 3,9 procentního bodu a v Ústí nad Labem o dva body. V Praze tato koalice získala stejný podíl hlasů jako dvě strany samostatně o čtyři roky dříve. Výrazné ztráty naopak dvojčlenná koalice utrpěla v okresech Libereckého kraje.
Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury oproti roku 2017 oslabila. Z regionálního hlediska ztratila voliče hlavně v Jihomoravském kraji, především v Brně a jeho okolí (minus 2,7 procent. bodu). Za zmínku stojí také oslabení o dva procentní body v Ostravě a Olomouci. V deseti okresech SPD lehce posílilo, nejvíc na Sokolovsku (o 1,3 procent. bodu).
Co se týká ČSSD a KSČM, tady je závěr jasný – volební debakl se odehrál ve všech 76 okresech. Zejména překvapí, jak snadno sociální demokraté přišli o své tradiční bašty – Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Také komunisté nejvíc ztratili tam, kde bývali nejsilnější, jmenovitě v Ústeckém kraji a také na Bruntálsku, Karvinsku či Vyškovsku.
David Tramba
