Zásady „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“, které byly nedávno potvrzeny v evropské strategii pro mobilitu, by se měly odrazit v opatřeních dopravní politiky pro všechny druhy dopravy, mimo jiné prostřednictvím cen uhlíku a mechanismů zpoplatnění infrastruktury, požadují železniční asociace CER, ERFA a UIRR ve společném prohlášení.
Dekarbonizace dopravy se skloňuje ve všech pádech, zejména v souvislosti s cíli Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu. Přestože se požadavek na klimaticky neutrální Evropu v roce 2050 může zdát vzdálený, intenzivní kroky ke snižování emisí z dopravy je třeba zahájit co nejdříve. Často se mluví zejména o přesunu nákladů ze silnic na železnici a o větší spolupráci dopravců v rámci intermodální dopravy.
Evropské železniční asociace nyní přišly s požadavkem na spravedlivé a transparentní intermodální podmínky a upozorňují na to, že v oblasti dekarbonizace zatím bylo dosaženo pouze malého pokroku.
Nová evropská směrnice
CER, ERFA a UIRR vyzývají Evropskou komisi, aby i letos pokračovala v komplexním a ambiciózním přístupu k internalizaci externích nákladů, pokud jde o politická jednání o revizi směrnice o Eurovinětě a dalších připravovaných legislativních návrzích.
Asociace tvrdí, že internalizace externích nákladů bude podle asociací stimulovat využívání možností udržitelné nákladní dopravy ze strany přepravců, ale také přispěje k obnově a dovybavení vozových parků za účelem dosažení nulových emisí.
Zároveň upozorňují na to, že současná politická debata o podstatném snížení mýtného pro nákladní automobily s nulovými a nízkými emisemi podle směrnice Euroviněta je v rozporu se zásadou „uživatel platí“.
„Opotřebení infrastruktury, hluk, znečištění, nehody – to vše jsou externí náklady, které způsobují i nákladní automobily s nulovými a nízkými emisemi. Snížení nebo dokonce upuštění od mýtného nad rámec zohlednění nižších emisí CO2 by mohlo dále brzdit konkurenceschopnost železnice ve srovnání se silniční nákladní dopravou a vést k obrácenému modálnímu posunu až o 50 procent v období 2030–2050,“ uvádí asociace ve společném prohlášení.
A to je dle jejich slov v rozporu s cílem evropské strategie mobility na zvýšení železniční nákladní dopravy.
České ministerstvo dopravy přitom směrnici Euroviněta uvádí jako jedno z dlouhodobých koncepčních řešení při snižování emisí z dopravy, respektive jako podporu přesunu nákladů ze silnic na železnici.
„Podstatou směrnice je zpoplatnění emisí CO2 v silniční dopravě, čímž se odstraní asymetrie v tom, že doprava v elektrické trakci, která obecně šetří energií v dopravě, nebude znevýhodněna oproti fosilním palivům (naftě a benzínu), kde dosud platba za emisní povolenky není zavedena,“ říká František Jemelka z ministerstva dopravy.
Spravedlivější podmínky
Železniční asociace říkají, že klíčovou zásadou směrnice o Eurovinětě by mělo být to, že nákladní automobily s nulovými a nízkými emisemi musí být v souladu jak se zásadou „uživatel platí“ – tedy poplatky za používání infrastruktury, tak se zásadou „znečišťovatel platí“ – v tomto případě zbývající externí náklady jiné než CO2, jako je hluk, znečištění ovzduší, dopravní zácpy, nehody, což odpovídá dvěma třetinám celkových externích nákladů. Jedině v takovém případě nehrozí, že dojde ke zpětnému přechodu na jiný způsob dopravy.
Zároveň chtějí, aby nabíjení nákladních vozidel s nulovými či nízkými emisemi bylo přinejmenším srovnatelné s nabíjením pro vlaky s elektrickým pohonem. Kromě energetické účinnosti různých druhů dopravy by nabíjení mělo brát v úvahu opotřebení infrastruktury a vnější náklady.
Kromě toho, pokud na trzích nákladní a osobní dopravy neexistují rovné podmínky, měla by být železnice odpovídajícím způsobem kompenzována, například snížením energetických daní.
Sledování cílů
Asociace zdůrazňují, že na sestavování a předkládání zpráv o pokroku při dosahování rovných regulačních podmínek by měla Komise spolupracovat s členskými státy a dalšími příslušnými orgány, jako je Evropská agentura pro životní prostředí a Eurostat.
„Monitorovací zpráva o železničním trhu by měla být použita ke sledování železničních cílů strategie EU pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. Měla by být vyvinuta referenční metrika pro hodnocení dopadu na životní prostředí a pokroku podle druhů dopravy a technologií, které by měly být v ideálním případě každoročně aktualizovány, aby byla zajištěna transparentnost, kvalita údajů a soulad s cíli. Je zapotřebí dalšího zdokonalení hlášení poplatků za přístup na železniční trať, aby se zajistilo pravidelné srovnání mezi železnicí a silnicí,“ uvádí ve společném prohlášení železniční asociace.
Stejně důležité bude zahrnout do směrnice Euroviněta srovnatelné vykazování údajů o mýtném. Pokud nebudou dosaženy rovné podmínky mezi železnicí a silnicí, mohl by tento ukazatel vést orgány k přidělování kompenzací pro železnice. Podpora by mohla být ve formě grantů pro provozovatele infrastruktury k vyrovnání snížení poplatků za přístup na trať, ale také jiných mechanismů, jako je dotování inovací nebo kompenzace nákladů souvisejících se stále se měnícími normami a požadavky.
Lucie Přinesdomová
