Zbrusu nový Informační systém majetku státu má Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových dodat olomoucká firma Tesco SW. Úřad má za dodávku systému jako celku zaplatit přes 400 milionů korun. Společnost Tesco SW je z minulosti známa mimo jiné kvůli dvěma poněkud problematickým zakázkám: Národnímu elektronickému nástroji nebo monitorovacímu systému dotací MS2014+. Za kartelovou dohodu v jedné zakázce ji pak loni potrestal antimonopolní úřad.
Minulý týden byla v Hlídači smluv zveřejněn kontrakt mezi Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a olomouckou IT firmou Tesco SW. Oba subjekty spolu podepsaly smlouva „o vytvoření, podpoře a rozvoji nového informačního systému“. Cena kontraktu má činit 421 201 605 korun.
Samotný systém má podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) stát 128 milionů korun. Zbývající částka zahrnuje jeho implementaci, systémovou integraci, poskytnutí potřebných licenčních oprávnění a poskytování souvisejících služeb. Ve smlouvě je zahrnut i provoz a podporu nového systému po dobu 4 let od nasazení do ostrého provozu.
Součástí smlouvy je dále poskytování služeb datových center a serverové infrastruktury opět na 4 roky provozu.
Zároveň jsou v ujednání zahrnuta i rámcová plnění, která nemusí být odebrána vůbec, případně v menším rozsahu (služby rozvoje, nadstavbové funkcionality a s tím související služby a školení na objednávku).
Pokuta 36 milionů
Tesco SW patří mezi IT společnosti, které své produkty dodávají léta státní správě. Pověst společnosti právě kvůli tomu není zcela „křišťálově čistá“. Loni ji potrestal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za kartelovou dohodu o veřejné zakázce na „zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerova“. Tesco SW obdrželo od úřadu pokutu ve výši přesahující 36 milionů korun.
Jako problematické se pak ukázaly i dvě dodávky systémů, a to Národní elektronický nástroj nebo monitorovací systém dotací MS2014+.
Kvůli technickým problémům v systému NEN jsem se dnes rozhodl zrušit zakázku v hodnotě 25 mil. Kč na obměnu cukru ve státních hmotných rezervách. O problémech systému jsme se dozvěděli jen 13 hodin před vypršením lhůty pro podání nabídek. Zakázku vypíšeme co nejdříve znovu.
— Pavel Švagr (@pavel_svagr) February 18, 2019
Národní elektronický nástroj (přezývaný zkratkou NEN) měl být projektem, který měl sjednotit a zprůhlednit zadávání veřejných soutěží. Do tendrů mělo být podle plánů možné velmi snadně se přihlásit. Dosud města, kraje či ministerstva svoje nabídky zveřejňují na změti soukromých webů. „Jedině se systémem NEN si jste jistí, že vaše zadání bude správně podle zákona,“ hodilo potenciálním uchazečům udičku ministerstvo pro místní rozvoj.
Zůstalo ale u velikášských proklamací. Vznikl portál, kterého vývoj a chod stál více než 400 milionů korun. IT odborníci přitom ještě loni tvrdili, že je NEN pomalý a chybový. Loni v únoru proběhl v NENU navíc incident, kvůli kterému zmizelo cca 5 000 dokumentů. Některé veřejné zakázky museli zadavatelé vypisovat znovu. I přesto je kvůli několikrát oddalovanému zákonu používání NEN od poloviny předloňského roku pro státní instituce povinné.
Problémy provázely i spuštění monitorovacího systému dotací MS2014+. „První zkušenosti se systémem MS2014+ nejsou příliš příjemné,“ lze se například dočíst na webu Informačního portálu o dotacích pro podnikatele. „Zapomeňme na eAccount, Bene-fill nebo Benefit7+, v současném dotačním období byla administrace veškerých projektů sjednocena pod křídly zcela nového systému MS2014+. Pro žadatele by se jednalo o důležitou změnu i v případě bezchybného fungování systému, MS2014+ je však zatím od ideálu velmi daleko. Uživatelé musí být neustále ve střehu a vyplnění předběžné žádosti trvá informovanému člověku v průměru jeden pracovní den,“ stojí na webu.
Evidence a hospodaření s majetkem
Co má nový Informační systém majetku státu obnášet a evidovat? „Detailní popis systému najdete právě ve zveřejněné smlouvě. Stručně řečeno, hlavním předmětem uzavřené smlouvy je vytvoření, dodání a čtyřletý provoz nového informačního systému, který plně odpovídá všem funkčním, technickým, legislativním a procesním požadavkům ÚZSVM,“ odpověděla na otázky Ekonomického deníku tisková mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Michaela Tesařová.
Nový systém by měl zajistit mimo jiné oblast evidence a hospodaření s majetkem (řádově stovky tisíc položek), podporu pro realizaci právních jednání (cca 10 000 živých právních jednání), celou ekonomickou a účetní agendu ÚZSVM nebo centrální registr administrativních budov.
„Jedná se o klíčový procesní systém ÚZSVM, který bude poprvé v historii od počátku ve vlastnictví ÚZSVM. ÚZSVM se tak zbaví smluvní i technické závislosti na jednom dodavateli, která byla založena minulými vedeními ÚZSVM a zároveň výrazně ušetří oproti zděděným smlouvám,“ podotkla Michaela Tesařová.
Jak byla zakázka vysoutěžena? Dodavatel nového systému byl Michaely Tesařové vybrán na základě transparentní otevřené nadlimitní veřejné zakázky. „Kterou ÚZSVM dosáhne výrazně výhodnějších podmínek oproti smlouvám uzavřených předchozími vedeními ÚZSVM. Postup ÚZSVM byl shledán naprosto správným jak Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ten ÚZSVM dokonce používá jako vzorový případ při vymanění se z vendor lock-in), tak i Krajským soudem v Brně,“ uvedla dále mluvčí úřadu.
Na otázku, kolik bylo soutěžících, a jaké padly cenové nabídky, úřad konkrétně Ekonomickému deníku neodpověděl. „Identifikační údaje účastníků zadávacího řízení včetně nabízených cen budou v souladu se zákonem zveřejněny na profilu zadavatele v písemné zprávě. Až bude zpráva hotová, zašleme vám ji. Uchazeči byli dva a vítězná nabídka je pro ÚZSVM výrazně výhodnější a levnější,“ zareagovala na další z otázek Ekonomického deníku Michaela Tesařová.
S Tesco SW byla kromě dodávky nového systému uzavřena i smlouva na provoz systému do spuštění nového systému. „Nicméně ani tento provizorní systém zatím spuštěn nebyl. ÚZSVM tudíž společnosti Tesco SW dosud neuhradil žádnou částku,“ upozornila Tesařová.
Na otázku, zda úřad nevnímá jako problematické některé zakázky Tesco SW ve státní správě, jako například NEN, IT zakázku pro Přerov, monitorovací systém dotací MS2014+, ad., pak Michaela Tesařová odvětila: „ÚZSVM je povinen postupovat přesně podle všech zákonů a přímo ze zákona nesmí nikoho diskriminovat. Vybraný dodavatel splnil veškerá kritéria kvalifikace, která byla požadována v rámci transparentního otevřeného zadávacího řízení a podal nejvýhodnější nabídku.“
Úřad zatím žádný systém nevlastní
Na otázku, na co potřebuje ÚZSVM informační systém za víc jak 400 milionů korun a zda nestačí stávající systém upgradovat, pak Michaela Tesařová uvedla: „ÚZSVM žádný systém v současné době nevlastní. Stávající systém je provozován jako služba, tzn. není a nikdy nebude v majetku ÚZSVM. Podle provedených analýz je mnohem výhodnější a levnější způsob, který zvolil ÚZSVM, tedy dodávku systému, který bude od počátku v jeho majetku, a jeho rozvoj a provoz bude možné po skončení smlouvy transparentně soutěžit.“
Systém sám o sobě podle Michaely Tesařové nebude stát 400 milionů korun, ale 128 milionů korun. „Zbývající částka zahrnuje mj. implementaci, systémovou integraci, poskytnutí potřebných licenčních oprávnění a poskytování souvisejících služeb, ale i provoz a podporu nového ISMS po dobu 4 let od nasazení do ostrého provozu. Součástí smlouvy je dále poskytování služeb datových center a serverové infrastruktury opět na čtyři roky provozu. Zároveň jsou zahrnuta i rámcová plnění, která nemusí být odebrána vůbec, případně v menším rozsahu (služby rozvoje, nadstavbové funkcionality a s tím související služby a školení na objednávku),“ dodala mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Politik a „ajťák“
Softwarovou společnost Tesco SW založil olomoucký podnikatel a bratr letitého politika ČSSD (poslance, hejtmana a senátora) Martina Tesaříka Josef Tesařík. O společnost se kvůli monitorovacímu systému dotací v minulosti zajímala policie. V roce 2016 se detektivové zajímali i o projekt Národního elektronického nástroje. Policii zajímalo to, jestli zakázka nebyla předražená.
Jméno společnosti se mimochodem objevilo ve spojitosti se známou kauzou Vidkun. Detektivové ÚOOZ se v roce 2015 snažili prokázat, že policejní prezident Tomáš Tuhý vynáší informace z vyšetřování zmanipulovaných IT zakázek, ve kterých byla podezřelá olomoucká společnost Tesco SW. Svoje konání opírali o indicie, že telefon, z něhož se informace dostávaly ven, patřil někomu z blízkých policejního prezidenta.
Vyšetřovatel Generální inspekce bezpečnostních sborů Milan Vaculík, který zpracovával spis označený názvem „Nevstupovat“ pak při vyšetřování prohodil odesilatele a adresáta údajného pachatele úniku z vyšetřování a nepřišla na to ani dozorující žalobkyně z olomouckého Vrchního státního zastupitelství Jarmila Ošlejšková.
Vše vyvrcholilo prohlášení exdetektiva ÚOOZ Jiřího Komárka o „brutálním úniku informací“ od policejního prezidenta. Elitní policejní složky byly v roce 2016 zreorganizovány v jednu Národní centrálu pro odhalování organizovaného zločinu.
Bývalý šéf ostravského ÚOOZ Jiří Komárek kvůli Tuhého a společnosti Tesco SW skončil před soudem. Ten ho, přestože konstatoval, že Tuhý byl nařčen bez důkazů, očistil.
Jan Hrbáček
