„Doufám, že se dozvíme pravdu. Dozvíme se, zda toto podezření je oprávněné a v takovém případě, ač podporuji korektní vztahy se všemi významnými zeměmi, je zapotřebí, aby Ruská federace za tento případný teroristický čin zaplatila například neúčastí Rosatomu v tendru na Dukovany. Pokud naopak toto podezření bude vyvráceno, pak z toho vyplývá, že šlo o zpravodajskou hru, která může mít vážné důsledky pro náš vnitřní politický život,“ prohlásil prezident České republiky Miloš Zeman v mimořádném projevu k takzvané kauze Vrbětice.
„Setkal jsem se mimo jiné s policejním prezidentem, nechal jsem si zpracovat celou řadu analýz a dnes před vás předstupuji jako člověk, který se domnívá, že má dostatek informací, aby se k celé záležitosti mohl vyjádřit s chladným rozumem a bez jakékoli hysterie,“ začal svůj projev k národu na televizi Prima prezident České republiky Miloš Zeman.
Prezident po týdnu poprvé veřejně vystoupil k vážnému podezření, že výbuchy v muničním skladu u Vrbětic ze sklonku roku 2014 mají na svědomí příslušníci diverzního komanda ruské vojenské rozvědky GRU Alexander Miškin a Anatolij Chepiga.
Zatímco Zeman mlčel, vláda nechala vyhostit osmnáct diplomatů napojených na ruské tajné služby a pak vykázala desítky dalších Rusů.
Miloš Zeman v projevu vypíchl, že neexistují důkazy, že by dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU byli ve Vrběticích. V projevu se jednou přeřekl, když špatně vyslovil jméno vesnice Vrbětice, které přejmenoval na Vrbutice. Také špatně uvedl název české kontrarozvědky, která se jmenuje Bezpečnostní informační služby, Zeman mezi slova bezpečnostní a informační vložil spojku a, která do názvu instituce nepatří.
Prezident také prohlásil, že policie patří mezi ozbrojené síly, kterých je vrchním velitelem. Není to ale pravda. Věta vzbudila udivené reakce mezi politiky i na sociálních sítích.
Když se ale podle prezidenta potvrdí akce ruské rozvědky, je podle něj třeba, aby za to Ruská federace zaplatila neúčastí Rosatomu v tendru na nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech. Rosatom už z tendru přitom vyloučil kabinet premiéra Andreje Babiše.
„Vážení spoluobčané, žádná suverénní země si nemůže dovolit, aby na jejich území dva agenti cizího státu způsobili teroristický atentát, při němž zahynuli dva čeští občané a byla způsobena miliardová škoda. Na druhé straně pracujeme se dvěma určujícími verzemi. Tou první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem a tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Beru obě dvě tyto verze vážně a přeji si, aby byly důkladně prošetřeny. Policie České republiky, ale i Nejvyšší státní zastupitelství, které tento případ dozoruje, mají moji plnou důvěru. Přeji si, jako vrchní velitel ozbrojených sil, kam Policie České republiky nepochybně patří, aby na vyšetřování byla nasazena maximální kapacita a aby, až vyšetřování skončí, občané České republiky měli plnou informovanost a nic se neutajovalo,“ konstatoval Miloš Zeman.
Prezident doufá, že se veřejnost dozví pravdu, co se ve Vrběticích v roce 2014 skutečně odehrálo. „Dozvíme se, zda toto podezření je oprávněné a v takovém případě, ač podporuji korektní vztahy se všemi významnými zeměmi, je zapotřebí, aby Ruská federace za tento případný teroristický čin zaplatila například neúčastí Rosatomu v tendru na Dukovany. Pokud naopak toto podezření bude vyvráceno, pak z toho vyplývá, že šlo o zpravodajskou hru, která může mít vážné důsledky pro náš vnitřní politický život. Počkejme tedy bez hysterie a spekulací na výsledky vyšetření a potom teprve rozhodněme,“ prohlásil prezident.
Zeman zopakoval dosavadní průběh vyšetřování vrbětické tragédie. „V roce 2014 došlo ve Vrběticích v muničním skladu ke dvěma výbuchům, které byly časově odděleny zhruba jedním měsícem. Tyto výbuchy byly vyšetřovány a závěr tehdejšího vyšetřování zněl, že byly způsobeny neodbornou manipulací při vyskladňování muničního materiálu. Tato munice měla být dodána do Bulharska. Bulharský obchodník se zbraněmi to popřel, ale usvědčují ho jednak kupní smlouva a dokonce i již vyplacená záloha za tento odběr. Proto takzvanou bulharskou stopu můžeme považovat za prokázanou,“ uvedl. Spekuluje se o tom, že zbraně měly být použity při rusko-ukrajinském ozbrojeném konfliktu.
Zeman si opět rýpnul do české kontrarozvědky. „Bezpečnostní a informační služba po šest let ve svých výročních zprávách, včetně jejich neveřejných částí, nikdy nezmiňovala kauzu Vrbětice. Teprve v posledních asi třech týdnech bylo vzneseno obvinění vůči dvěma ruským agentům, kteří působili na našem území se dvěma krycími pasy, tádžickým a moldavským, a tito agenti byli obviněni, že způsobili výbuch ve Vrběticích. Mohu konstatovat, že ve zprávě BIS se uvádí, a tuto větu jsem si podtrhl, že neexistují důkazy ani svědectví, že by tito dva agenti byli ve vrbětickém areálu. Koneckonců, když se zkoumal druhý areál těsně před jeho výbuchem, nebyl v něm nalezen žádný výbušný systém,“ zacílil prezident na tajnou službu.
Z těchto skutečností ale podle něj ovšem nevyplývá, že podezření z účasti příslušníků diverzního komanda GRU není vážné. „Jednak se musíme ptát, co tady vůbec dělali? Zadruhé to, že BIS neprokázala jejich účast, neznamená, že do vrbětického areálu nevnikli. Policejní vyšetřování pracuje s hypotézou, že je tam mohl provézt jeden z majitelů firmy Imex. Toto podezření je zapotřebí buď vyvrátit, nebo potvrdit. V každém případě, pokud by se prokázalo, že tam byli, není o čem diskutovat. Pokud by se alespoň prokázalo, že byly jakési e-maily, jimiž se dožadovali, aby do tohoto areálu mohli vstoupit, je to rovněž důvod k závažnému podezření. Co by tam proboha měli dělat! A protože každý e-mail má svoji adresu, předpokládám, že další vyšetřování ukáže, s kým si tito dva agenti dopisovali a jak dopadla jejich údajná žádost o účast ve vrbětickém areálu,“ popsal Zeman aktivity vyšetřovatelů, které by měly doložit validitu podezření.
Zbrojař vyvážel na Ukrajinu i po Vrběticích
Společnost EMKO bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva, kterou prezident republiky zmínil, dodávala zbraně na Ukrajinu i po roce 2014, kdy na východě země tamní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské armádě. V e-mailu zaslaném americkému listu The New York Times (NYT) to přiznal sám Gebrev, který původně vyzbrojování Ukrajiny popíral. V e-mailu také píše, že zbraně skladoval v muničním areálu v České republice.
Jde o sklad ve Vrběticích, který v roce 2014 dvakrát explodoval. Podle Česka panuje důvodné podezření, že výbuchy způsobili agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Kauza nyní vedla k rusko-české diplomatické roztržce a premiér Andrej Babiš kauzu Vrbětice označil za bezprecedentní teroristický útok.
Gebrev se v e-mailu listu NYT také zmínil o dvou pokusech otrávit ho v roce 2015, což je akce připisovaná jednotce GRU označované číslem 29155. Podle Gebreva se o to sice pokusili ruští vrazi, ale nepracovali zřejmě sami, nýbrž společně s jeho nepřáteli z Bulharska.
Ke své společnosti EMKO a jejím kontaktům s Ukrajinou původně mnoho informací neposkytoval a tvrdil, že veškerý vývoz zbraní na Ukrajinu zastavil na začátku bojů na východě země v roce 2014.
V pátečním dopise listu NYT však přiznal, že EMKO podepsala s „oprávněnými ukrajinskými společnostmi“ kontrakt na konci roku 2014, když už se na východě Ukrajiny bojovalo. Předtím přitom ujišťoval, že zbraně uskladněné v ČR nebyly určeny na Ukrajinu.
NYT píše, že jeden bývalý ukrajinský představitel byl ochoten sdělit tajnou vojenskou informaci pod podmínkou zachování anonymity – EMKO podle něj kontrakt podepsala v roce 2014 a měla podle dohody ukrajinské armádě dodat dělostřeleckou munici. Ve snaze zabránit příznivcům Ruska v bulharské vládě, aby tento obchod překazili, byla munice zabalena tak, jako by byla určena Thajsku. Gebrev informaci o matoucím označování zboží popřel.
NYT píše, že dosud nebylo moc jasné, proč se Rusové snažili Gebreva zničit. Český případ podle listu poskytuje nové důkazy, že důvod, proč ho Kreml pronásledoval, byly jeho obchody. Podle odborníků byla při pokusech o jeho otrávení použita stejná nervově paralytická látka novičok jako o tři roky později v anglickém Salisbury v případě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije.
Ekonomický deník o aktivitách ruské GRU podrobně informoval s odkazem na investigativní server Bellingcat zde.
Jan Hrbáček, čtk
