Kdo, proč a co kontroluje

Hana Lipovská

23.3.2021

Kdo, proč a co kontroluje — Ekonomka Hana Lipovská. Foto: Hana Lipovská

Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize.^[1] Rada ČT i její činnost je proto zákonem určená jako průsečík občanské společnosti a vůle lidu. Je volena Poslaneckou sněmovnou a jejím úkolem je zastupovat veřejnost a naplňovat zákon o České televizi. Rada ČT tedy nehájí zájmy ani České televize, ani jejich zaměstnanců, včetně generálního ředitele a managementu, ani tvůrců.

Podle zákona o České televizi do působnosti Rady ČT náleží kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize, schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize.^[2] Jak uvádí Nejvyšší kontrolní úřad^[3], jediný, kdo může kontrolovat hospodaření České televize s jejím vlastním majetkem, je Rada ČT. NKÚ může kontrolovat pouze hospodaření s televizními poplatky, a to buď z vlastního rozhodnutí, nebo pokud o to požádá Poslanecká sněmovna či některý z jejich orgánů. Sama Rada ČT o kontrolu NKÚ požádat nemůže. Pokud by Rada ČT ale kontrolu podle zákona o České televizi nevykonávala, může být Poslaneckou sněmovnou odvolána.^[4]

Je to logické – Česká televize hospodaří téměř s 5,7 miliardami korun z peněz koncesionářů (další 1,1 miliardy korun nepocházejí z televizních poplatků)^[5], což odpovídá objemu řady kapitol státního rozpočtu. Nejedná se o finanční prostředky managementu, zaměstnanců, tvůrců, ale o peníze občanů.

Možnosti kontroly a nástroje (může změnit jen zákonodárce)

Ačkoliv je působnost a odpovědnost Rady ČT v oblasti hospodaření velmi rozsáhlá, zákonodárce, zřejmě podle principu bona fides, předpokládal součinnost managementu s Radou ČT. Nevybavil totiž Radu přesně vymezenými nástroji a pravomocemi, které by jí umožnily přístup k informacím o hospodaření v okamžiku, kdy management spolupracovat nechce a uchýlí se k obstrukcím s odvoláním na doslovnou dikci zákona.

Příkladem je odmítnutí žádosti členů Rady ČT o poskytnutí závěrů zprávy interního auditu ve věci správy a evidence nemovitostí. Ty podle informací generálního ředitele odhalily nevyjasněné majetkové vztahy u některých nemovitostí v používání České televize. V souvislosti s tím Rada žádala o poskytnutí celé zprávy, aby mohla zodpovědně zkontrolovat, zda management České televize přistupuje k nemovitostem s péčí řádného hospodáře, a to ve všech aspektech, jak finančních, tak právních. Tento požadavek byl reakcí některých členů Rady ČT na nutnost rychlého odkupu pozemků, na nichž se nachází budova studia České televize v Ostravě, za cenu výrazně převyšující znalecký odhad.

O problému s pozemky se v ČT vědělo minimálně deset let, ale nebyl řešen.^[6] Generální ředitel však bez ohledu na předběžnou opatrnost odmítal se závěry zprávy Radu ČT seznámit jinak než na základě usnesení, a to ještě jen prostřednictvím Dozorčí komise.[7]

Až do začátku letošního se Rada ČT musela spoléhat výlučně na Zprávu o hospodaření České televize, Rozpočet České televize a Dlouhodobé plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje ČT. Vzniká tedy paradoxní situace, kdy zákon Radě ČT ukládá povinnost kontrolovat hospodaření, ale zároveň jí s výjimkou zřízení Dozorčí komise nedává přístup do interních účetních dokladů.

V rámci schvalování rozpočtu na rok 2021 proto Rada ČT přijala usnesení, kterým uložila Dozorčí komisi, aby požadovala po generálním řediteli České televize zasílání pravidelného měsíčního reportingu o hospodaření České televize, a současně, aby Dozorčí komise jednou měsíčně předkládala z předmětného měsíčního reportingu kontrolní závěry.^[8] Tento nástroj má už ostatně delší dobu k dispozici Rada Českého rozhlasu prostřednictvím své Dozorčí komise. Reporting Dozorčí komise by Radě měl poskytnout informace o finanční kondici České televize, v současnosti ovšem nemá Rada k dispozici delší časové řady tak, aby mohla první útržkovitá data srovnávat s minulým vývojem a zasazovat je do kontextu. Tento nástroj tak bude možné plně využívat zejména v příštích letech.

Prozatím tak má Rada možnost průběžně sledovat výdaje České televize především na základě veřejných registrů. Bohužel, smlouvy zveřejňované v Registru smluv vzhledem k míře začernění dávají více otázek než odpovědí, neumožňují sledovat vývoj cash flow v kontextu (přitom finanční prostředky České televize klesly za posledních deset let o 79 %), vývoj pohledávek a závazků a už vůbec ne účelnost využívání finančních prostředků.

Audit a střet zájmů auditora

A tak nakonec zůstává Radě k věření výrok auditora, který byl podle schvalované Výroční zprávy o hospodaření vydán „bez výhrad“.^[9] V této zprávě je uvedeno, že „Účetní závěrka za rok 2019 byla ověřena nezávislou auditorskou společností Ernst & Young Audit, s.r.o.“ A zde je problém, o kterém ČT ví, ale neinformuje Radu ČT, navzdory opakovaným výzvám, o jeho řešení. Problémem je vážná pochybnost o nezávislosti auditora.

Výraz „nezávislost“ je definován v § 14 odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech:

(2) Má se za to, že auditora nelze považovat za nezávislého na účetní jednotce, pokud

a) existuje jakýkoliv finanční nebo obchodní vztah, nebo jiný smluvní vztah, včetně poskytování neauditorských služeb, mezi ním nebo osobami tvořícími s ním síť a účetní jednotkou,

b) by při provádění povinného auditu u účetní jednotky docházelo ke kontrole vlastních služeb, nebo

c) by při provádění povinného auditu u účetní jednotky existoval vlastní zájem na výsledku povinného auditu.

Účetní závěrku České televize ověřuje počínaje „Výroční zprávou o hospodaření České televize v roce 2012“ společnost Ernst & Young Audit, s. r. o. Zprávu nezávislého auditora podepisuje každý rok osobně vedoucí partnerka EY v České republice paní Magdalena Souček.

Paní Magdalena Souček je jednatelkou společnosti Ernst & Young Audit, s. r. o., která ČT audituje, a zároveň společnosti Ernst & Young, s. r. o., která uzavřela 24. února 2020 s Českou televizí smlouvu o spolupráci při výrobě pořadu.^[10] I tato smlouva je významně začerněná, nicméně lze z ní odhadnout, že se jedná o kontrakt na výrobu pořadu slavnostního galavečera předávání cen EY Podnikatel roku. Na začátku galavečera přivítala hosty Magdalena Souček, v jeho průběhu předával „Cenu České televize – Podnikatelský přínos kultuře a umění“ generální ředitel České televize Petr Dvořák, který v porotě Ceny ČT také zasedal. Česká televize je nejen čtyři roky patronem ceny, ale také zároveň hlavním mediálním partnerem soutěže.^[11] Generální ředitel ČT Petr Dvořák v pořadu, který ve spolupráci s Ernst & Young vyráběla, řekl: „Podstatou Ceny České televize je nacházet takové odvážlivce, kteří jsou schopni a ochotni podnikat, kteří navíc svým podnikáním vydělávají peníze, a to tak, že přitom dodržují všechny zákony této země.“^[12]

Právě dodržování všech zákonů České republiky by však mělo být také povinností České televize, neboť jejím hlavní úkolem podle zákona o České televizi je „přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky“^[13]. Smlouva o výrobě pořadu s propojenou osobou s osobou auditora však zakládá významné pochybnosti o dodržení nezávislosti auditora. Během 14. jednání Rady ČT, 9. září 2020, jsem se generálního ředitele ČT na tento vztah obou společností a jeho důsledky pro nezávislost auditu ptala. Generální ředitel Petr Dvořák odpověděl:

„Děkuju za upozornění, paní radní, ale tohle je věc, kterou víme a kterou v tuto chvíli řešíme se společností E. Y., a předpokládáme, že až najdeme řešení, tak Vás s ním můžeme seznámit. Není to věc, o které bysme nevěděli.“[14]

Po šesti měsících Rada ČT o řešení informována nebyla. Nebyla informována ani o tom, že by Česká televize změnila auditora.

Hloubková kontrola s otazníky

Tím však otázka kontroly hospodaření ČT nekončí. V červnu 2020 jednomyslně patnácti hlasy všech svých členů přijala Rada ČT usnesení: „Rada doporučuje přistoupit k jednorázové hloubkové analýze nákladů a k návazným doporučením ze strany renomovaných poradenských institucí s mezinárodní zkušeností v oblasti veřejnoprávních médií.“^[15]

Jak vyplývá z veřejných dokumentů k nadlimitní veřejné zakázce „Hloubková analýza nákladů České televize za účelem racionalizace procesů a řízení hospodárnosti a efektivnosti“, Česká televize oslovila jako potenciální dodavatele, kteří se účastní předběžné tržní konzultace, společnosti tzv. „Velké čtyřky“. Mezi nimi také společnost Ernst & Young.^[16] Z předběžné tržní konzultace mimo jiné vzešlo navýšení předpokládané hodnoty zakázky na 12 250 000 Kč. Společnost EY však měla sama sebe z celé veřejné zakázky vyloučit. Což se nestalo. Rada ČT byla navíc oficiálně upozorněna stížností jedné z auditorských společností na potenciální závažná pochybení při vypisování této veřejné zakázky, na dotazy Rady ČT v této věci však generální ředitel ČT Petr Dvořák opět nechtěl odpovídat.^[17]

Důvody ospravedlňující požadavek skutečně nezávislého hloubkového, ne-li dokonce forenzního, auditu přitom existují.

Neochota poskytovat zásadní informace – nemožnost kontrolovat hospodaření

Pochybnosti o závazcích po splatnosti společnosti Médea zazněly již v lednu 2019 v publicistickém pořadu České televize „168 hodin“.^[18] Česká televize však i poté se společností Médea, a. s. uzavírala řadu smluv, na což upozornil letos v únoru věřitel a navrhovatel insolvenčního návrhu „na dlužníka pro jeho úpadek ve formě platební neschopnosti“, společnost LIPIAN Trade, a. s.^[19] Obdobné smlouvy by nepředstavovaly zásadní hospodářský problém, měla-li by Česká televize pohledávky se společností Médea, a. s. pojištěné. V opačném případě by však vznikly významné pochybnosti o výkonu péče řádného hospodáře. Na písemný dotaz i na dotazy během jednání Rady ČT generální ředitel Dvořák jednak odmítal odpovědět, jednak uváděl, že „odpovědět neumí“.^[20]

Rada České televize proto pověřila svoji dozorčí komisi, aby převzala podklady ke splátkovému kalendáři se společností Médea, a. s. a vypracovala odpovědi mimo jiné na otázku, zda je součástí splátkového kalendáře také výslovné uznání dluhu, případně další výhody pro ČT zlepšující vymahatelnost pohledávek.^[21]

Střet zájmů a prodej na obrazovce

Obdobně problematickou se jeví být kauza Leica Gallery Prague, vlastněné rodinou generálního ředitele Petra Dvořáka, který je také předsedou její správní rady.^[22] Galerie Leica se pravidelně objevuje ve vysílání zpravodajských pořadů České televize,^[23] minimálně v jednom případě byla navíc divákům vystavovaná díla nabízena k zakoupení.^[24] Obchodní smlouvu o propagaci mezi Českou televizí a Galerií Leica se přitom ve veřejných registrech nepodařilo dohledat. Rada ČT o její existenci nebyla informována ani v usnesení své Dozorčí komise z října 2019. Ta sice konstatovala, že „žádnou smlouvu ani jiné plnění ve smyslu článku 20.1., ani 20.7. Kodexu ČT s Leica Gallery Prague o.p.s. ČT neuzavřela a neuskutečnila plnění ve prospěch Leica Gallery Prague o.p.s. ani jiným způsobem“^[25], nevysvětlila však, na základě jakého právního vztahu zněla ve zpravodajském vysílání od moderátorky Barbory Peterové věta „A pokud by se Vám ty fotografie zalíbily, tak si je můžete v podstatě i koupit jako takové, a exklusivně jenom tady v Leica Galery je v prodeji i kniha.“^[26]

Leica Gallery však nemusí být jediným střetem zájmů. Na obrazovce ČT se po zvolení Petra Dvořáka generálním ředitelem opakovaně objevovali i odborníci společnosti GOPAS, a. s., kterou generální ředitel stále vlastní se spolumajitelem společnosti PPF Ladislavem Bartoníčkem.

Obstrukce managementu znemožňuje radě ČT plnění zákona, v případě nesrovnalostí je však zodpovědná

Uvedené příklady jsou výsledkem zjištění, ke kterým se aktivní člen Rady ČT může dostat výlučně na základě veřejných zdrojů. Navzdory opakovaným pokusům však členové Rady ČT narážejí na snahu managementu kontrolní činnost ztěžovat a úlohu Rady udržovat v pouze formální rovině. Pokud by taková nespolupráce s generálním ředitelem měla přetrvávat i nadále, nemohla by Rada ČT plnit svůj zákonem daný úkol.

Vztah generálního ředitele ČT a Rady ČT je značně specifický. Z podstaty věci nesmí nabýt formy „regulatory capture“, při kterém Rada jen pasivně přijímá a bezmyšlenkovitě schvaluje veškeré managementem předložené podklady. Nesmí však být ani konfliktním soupeřením, nýbrž partnerským dialogem obou orgánů. Je v zájmu České televize a české společnosti, aby Rada ČT a generální ředitel ČT společně spolupracovali.

Zcela nežádoucí patová situace, která by mohla veřejnoprávní televizi a zájmy koncesionářů výrazně poškodit, může vést v konečném důsledku buď k odvolání Rady České televize Poslaneckou sněmovnou a zvolení Rady nové, nebo odvolání generálního ředitele, případně paralelní personální změnu obou orgánů. Tato řešení jsou zcela rovnocenná, každé z nich by bylo plně legitimní a legální, neohrožovalo by ani stabilitu české společnosti, ani demokracii, ani svobodu a nezávislost veřejnoprávních médií.

Pokud by však Rada ČT na svou činnost rezignovala, nezajímala se o hospodaření, nejednala podle zákona, a mlčky, za peníze koncesionářů, přihlížela jejímu hospodářskému pádu, nepřátelé veřejnoprávní televize by zvítězili. Proti svobodě a nezávislosti České televize dnes totiž nebojují ti, kdo se ptají a aktivně vykonávají kontrolní činnost, nýbrž ti, kdo po členech Rady ČT požadují zpohodlnělé nicnedělání.

Hana Lipovská, radní České televize

[1] § 4 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi.

[2] § 8, písm. b a c zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi.

[3] https://www.nku.cz/cz/otevreny-urad/poskytovani-informaci/poskytnute-informace-dle-zak-106/kontrola-ceske-televize-id6544/

[4] § 6, odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi.

[5] https://img.ceskatelevize.cz/boss/document/1732.pdf?_ga=2.199183533.342645131.1615828310-1825460287.1591382002

[6] https://www.ceska-justice.cz/2020/11/radni-hana-lipovska-odvolanim-dozorci-komise-neni-a-ani-nemuze-byt-ohrozena-nezavislost-ct/

[7] https://www.ceskatelevize.cz/rada-ct/prenos-jednani-po-internetu/?IDEC=220%20251%2000056/0019 1:36:30-1:50:00

[8] http://www.ceskatelevize.cz/pub/radact_zpravy/700.pdf?1608202073

[9] https://img.ceskatelevize.cz/boss/document/1673.pdf?v=1&_ga=2.236798339.342645131.1615828310-1825460287.1591382002

[10] https://smlouvy.gov.cz/smlouva/soubor/15360076/VYR220-00018.pdf?backlink=if4u1

[11] https://www.podnikatelroku.cz/o-soutezi/porota-a-poradni-sbor