Včera schválil Evropský parlament znění nové směrnice o pitné vodě, která je výsledkem dohody s členskými státy. Nová pravidla by měla zajistit kvalitní vodu z kohoutku dostupnou v celé Unii. Zavazuje státy vybízet k poskytování vody zdarma nebo za nízký poplatek zákazníkům v restauracích, jídelnách a stravovacích službách.
Iniciativa „Right2Water“, pod kterou se v rámci EU podepsalo 1,8 milionů lidí se stala vůbec první úspěšnou evropskou občanskou iniciativou. Vyústila totiž ve Směrnici o pitné vodě, kterou včera schválil Evropský parlament.
Členské státy jsou podle pravidel nově schválené směrnice povinny zajistit bezplatné poskytování vody ve veřejných budovách a rovněž vybízet k poskytování vody zdarma nebo za nízký poplatek zákazníkům v restauracích, jídelnách a stravovacích službách. Dále by měly zavést opatření, která usnadní přístup k vodě pro zranitelné skupiny, jako jsou uprchlíci, kočovná společenství, osoby bez domova a menšinové kultury, například Romové.
Zlepšení kvality kohoutkové vody
Evropská komise má do začátku roku 2022 sestavit seznam látek či sloučenin, které u veřejnosti nebo odborníků vzbuzují obavy v oblasti zdraví. Ten bude zahrnovat léčivé přípravky, endokrinní disruptory a mikroplasty. Komise také vypracuje evropské seznamy, které budou určovat, jaké látky do styku s pitnou vodou přijít mohou.
„Chceme-li motivovat lidi k tomu, aby dávali přednost vodě z kohoutku před balenou vodou, je zapotřebí zlepšit její kvalitu a zavést přísnější limity pro některé kontaminující látky, např. olovo,“ uvádí se v tiskové zprávě ke schválení směrnice.
„Dvacet let poté, co vstoupila v platnost první směrnice o pitné vodě, je na čase aktualizovat a zpřísnit prahovou hodnotu pro některé kontaminující látky, jako je olovo. Pro Evropský parlament bylo nanejvýš důležité, aby nová směrnice učinila pitnou vodu ještě bezpečnější a zohledňovala nové znečišťující látky. Vítám proto ustanovení směrnice týkající se mikroplastů a endokrinních disruptorů, jako je bisfenol A“, uvedl zpravodaj Christophe Hansen (EPP, LU).
Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové není polovina vodních útvarů v EU není v dobrém stavu. „Cíle, které jsme si sami stanovili, neplníme dostatečně rychle. Třetina zemí EU přitom trpí nedostatkem vody, na kvalitě a nedostatku vody se podepisuje i postupující klimatická změna. Přístup ke kvalitní pitné vodě může pomoci v boji s odbouráváním plastů. I to jsou důvody, proč rezoluci podpořím,“ říká místopředsedkyně EP Dita Charanzová.
Zhoršování kvality vody se v EU v posledních letech zpomalilo, je ale třeba opatření zrychlit zejména na straně členských států. Komise by jim přitom měla být nápomocna: „Abychom do roku 2027 skutečně viděli výsledky, k nimž jsme se zavázali v Rámcové směrnici o vodách, je třeba zrychlit. Na vině pomalého zlepšování kvality vody je nedostatečné prosazování cílů a také široké využívání výjimek uvedených v této směrnici. Například dobrý chemický stav byl zatím dosažen jen u 38 % povrchových vodních zdrojů. Sucha pak vedou k vysychání vodních toků a vyšší koncentraci znečišťujících látek, intenzivní dešťové srážky mají naopak za následek větší odtoky odpadních vod z měst a ze zemědělství. I na to bychom se měli více soustředit,“ říká Dita Charanzová.
Všechny členské státy by měly začít Rámcovou směrnici o vodách co nejdříve dodržovat v plném rozsahu, nejpozději však do roku 2027. Komise by pak podle Dity Charanzové měla situaci průběžně monitorovat a reagovat na flagrantní případy neplnění povinnosti kvůli systematickému porušování právních předpisů týkajících se vody. „Komisi by měla zjednodušit a zlepšit systémy pro monitorování kvality vody. Na členských státech mj. bude, aby zajistily nezbytné finanční prostředky mj. na podporu inovativních metod ochrany a využití vody,“ uzavírá Dita Charanzová.
Další postup
Směrnice vstupuje v platnost 12 dní po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Členské státy provedou změny nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dvou let od nabytí účinnosti.
Nižší spotřeba balené vody by podle Evropské komise mohla ušetřit domácnostem v EU přes 600 milionů eur ročně. Zlepšením důvěry lidí v kohoutkovou vodu se sníží plastový odpad z balené vody, a tím i odpad v mořích. Plastové láhve patří mezi nejčastější jednorázové plastové předměty nalezené na plážích.
-red-