Preventivní zákazy cestování a uzávěry států v EU v rámci zdravotních opatření vlád proti Covid-19 dále snižují masovou migraci do Evropy. Přistěhovalci nejsou mobilní a nedokážou dosáhnout zemí, kde žádají o azyl. Zdravotní opatření v EU nejsou krátkodobá. V evropských společnostech se rozvíjí nová normalizace a právní systém s dlouhodobými dopady na společný evropský azylový systém. Ztížena je návratová politika, není čím letět.
Evropský úřad pro podporu azylové politiky (EASO) ve své pravidelné měsíční analýze přistěhovalectví a uprchlictví i ve speciálním vydání dokumentu Opatření za nouzového stavu Covid-19 v systému azylu a přijímání. Uvádí, že preventivní zákazy cestování a uzávěry států v EU v rámci zdravotních opatření vlád proti Covid-19 dále snižují masovou migraci do Evropy. Přistěhovalci nejsou mobilní a nedokážou dosáhnout zemí, kde žádají o azyl. V důsledku toho klesla imigrace až o třetinu.
Pravidelné měsíční hlášení EASO i dokument jsou zde.
Podle EASO jsou uzávěry zemí, zákazy cestování a další preventivní zdravotní opatření důvodem pokračujícího snižování mobility žadatelů o azyl obecně i počtu míst, kterých jsou schopni dosáhnout v Evropské unii a přidružených státech, aby zde podali žádost o azyl. Počet žadatelů o azyl se snížil o třetinu a o 21 % se snížil počet případů ilegálního překročení hranic.
Opatření v Covid-19 nejsou přechodná, jde o novou normu
Podle měsíčního hlášení EASO jsou nyní tato opatření méně striktní, než byla ve druhém čtvrtletí roku, kdy se některé azylové úřady dokonce přechodně uzavřely. Od té doby EU a azylové a přijímací úřady přijaly nově fungující procesy, aby mohly zůstat otevřené a přijímat žádosti o azyl a současně aby chránily zdraví žadatelů o azyl i zaměstnanců v azylových a přijímacích službách,“ uvádí se v měsíční analýze.
„Nové nástroje a procesy využívané v azylovém a přijímacím systému jako odpověď na zdravotní ohrožení už nepředstavují jen krátkodobé řešení pro státy EU+ ke zmírnění Covid-19, nýbrž rozvíjejí ,nový normál´ v evropských společnostech a právních systémech s dlouhodobými dopady na provádění společného evropského azylového systému (CEAS),“ upřesňuje pak v klíčových nálezech speciální dokument EASO o dopadu nouzového stavu na uprchlictví a přistěhovalectví.
Během rozšíření pandemie Covid-19 vyhlásily státy EU nouzové stavy a zavedly výjimečná opatření s dopadem na azylové systémy. V polovině dubna začaly státy opatření uvolňovat a postupně obnovované činnosti přizpůsobovat zaváděné prevenci proti vypuknutí další vlny Covid-19. V některých zemích opatření zkoumají soudy, připomíná situaci speciální dokument.
Návraty přerušeny. Česko cizince vypovědělo
Jak dále upozorňuje dokument o dopadech nouzových stavů na migraci, zcela přerušeny byly dobrovolné i vynucené návraty přistěhovalců do domovských zemí. „Cestovní omezení a zákaz mimoevropských letů přerušily dobrovolné i vynucené návratové procedury. EU+ země kvůli legálnímu vakuu zavedly přechodná opatření, například možnost ,tolerovat´ nebo ,legalizovat´ pobyt nebo prodloužit dobrovolný pobyt či zrušit sankce,“ uvádí dokument. V Belgii byli lidé ze třetích zemí odrazováni od vycestování kvůli zavřeným hranicím a zrušeným letům. Nakonec se jim dostalo doporučení odletět do země původu z jiné země Schengenského prostoru.
„V Česku museli lidé ze třetích zemí, kterým vypršelo povolení k pobytu po 12. březnu, opustit území nejpozději do 16. července. Výjezdní příkaz nebyl po tuto dobu cizincům vydáván. Aby byl zajištěn průjezd jinými zeměmi EU, dávala policie do cestovního dokumentu zvláštní razítko. Toto razítko certifikuje tolerování pobytu cizince v České republice za účelem informování ostatních členských států EU v případě tranzitu přes jejich území. Razítko přesto automaticky neopravňuje ke vstupu na území těchto zemí,“ věnuje celý odstavec České republice dokument EASO o nouzových stavech.
Kromě izolací za účelem sociálního distancingu a sanitárních opatření v přijímacích centrech vyzdvihuje dokument rovněž rychle se rozvíjející digitalizaci azylových a přijímacích procesů. Elektronické nástroje umožňující kontrolovat stav žádosti mají například Česko a Řecko, notifikaci rozhodnutí má například Finsko, stojí v dokumentu. Elektronické podání žádosti o azyl s přílohami umožňují například Francie a Řecko a například Belgie už jinou možnost nenabízí. Osobní kontakt v pohovorových místnostech se odehrává v maskách a přes plexisko. Holandsko, Řecko a Finsko zavedly videohovory, shrnuje některá opatření dvaceti stranový dokument.
Od začátku roku jen 337 830 žádostí o azyl
Celkově bylo letos od začátku roku do září podáno v zemích EU 337 830 žádostí o azyl, což je o 30 % méně než za stejné období roku 2019. Současně bylo detekováno 72 500 ilegálních překročení vnějších hranic EU, což představuje snížení o 21 %, uvádí se v poslední statistice EASO.
„V září bylo v zemích EU+ podáno 48 000 žádostí o azyl, což je sice o 7 % více než v srpnu, ale počty měsíčních žádostí o azyl zůstávají na dvou třetinách úrovně před Covidem-19 letos v lednu a v únoru. Nejvíce žádostí o azyl podávali Syřani, Afghánci, Kolumbijci, Venezuelané a Pákistánci,“ stojí v poslední měsíční analýze. Rovněž se zvýšil počet Bělorusů hledajících azyl v EU.
Přesto podle čísel agentury EASO zůstává v zemích EU stále nevyřízených 415 186 případů žádostí o azyl v první instanci. Naopak je stále vyšší podíl opakovaně podávaných žádostí, který činí 11 %. Míra uznání poprvé podaných žádostí je 28 %, což je v intencích začátku roku.
Irena Válová
Text je převzat z portálu Česká justice, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.
