Starostové obcí si v minulých týdnech opakovaně stěžovali na nedostatek klíčových informací o nakažených a epidemiologické situaci ve svých obcích. To by se nyní mělo změnit na základě memoranda o spolupráci, které včera podepsal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Starostové obcí s rozšířenou působnosti tak začnou jednou týdně dostávat základní epidemiologická data, po zaběhnutí systému si je budou moci sami již prakticky v reálném čase stáhnout ze zabezpečeného portálu. Ministr se s Luklem zároveň dohodl na širší spolupráci při přípravě vyhlášek či jiných norem.
Je to absurdní a ostudné, prohlásil na konci července předseda Svazu města a obcí a starosta Kyjova František Lukl, když popisoval, jak starostům chybí přístup k datům o počtu nakažených nemocí covid-19 na území svých obcí a informace si musí zjišťovat z médií či prostřednictvím žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím na krajské hygienické stanici. Tehdy důrazně požádal ministerstvo zdravotnictví o jejich předávání starostům obcí s rozšířenou působností, kteří je potřebují k nastavení místních bezpečnostních opatření a režimu ve veřejných institucích nebo prostředcích hromadné dopravy.
Jeho žádost nyní přinesla konkrétní ovoce v podobě Memoranda o spolupráci, které včera Lukl podepsal s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). „Jsme za tuto dohodu rádi. Jakýkoli nedostatek dat jednak vyvolává určité pochybnosti, ale starostové jsou především vedoucími místních krizových štábů, které mohou reagovat nejrychleji a nejefektivněji v dotčeném místě. Právě podpisem memoranda začnou dostávat i všechny potřebné informace,“ prohlásil Lukl.
Nejen počty nakažených
Informace budou starostové obcí s rozšířenou působnosti (v ČR jich je zhruba 200) získávat zatím jednou týdně z centrálního Informačního systému infekčních nemocí (ISIN), který spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), upřesnil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Výhledově, až se systém zaběhne, budou však mít k datům přístup na denním základě prostřednictvím zabezpečeného portálu, prakticky v reálném čase. Už teď ÚZIS spolupracuje na podobné principu s krajskými samosprávami.
Připravená datová sada zahrnuje zatím základní epidemiologické parametry na geografické úrovni dané obce s rozšířenou působností a také příslušného okresu, což umožní starostům vyhodnotit „svá“ data v širším kontextu. Konkrétně se jedná o počty nově diagnostikovaných a hospitalizovaných pacientů se zaměřením na zranitelné skupiny obyvatel ve věkových kategoriích 65+ a 75 let nebo počet provedených testů, kdo je indikoval a proč. Podle Duška rozhodně nepůjde o informace o konkrétních nakažených. „O to jsme ani nikdy nežádali,“ doplnil Lukl.
Postupně budou přibývat i další údaje, například o počtu nakažených zdravotníků, přičemž data bude možné získat i zpětně. „Současná epidemiologická zátěž zatím není z tohoto pohledu, s výjimkou několika případů, nijak zásadní. Proto je dobře, že budeme takto připraveni na podzim, kdy se čísla jistě zvýší,“ dodal Dušek, který by rád do budoucna připravil také obecné souhrny dat ze všech obcí, aby se mohly v jednotlivých parametrech vzájemně porovnávat.
Starostové by měli v příštích několik dnech dostat do svých datových schránek dopis s potřebnou metodikou a popisem, jak získaná data interpretovat. Posléze získají přístupová hesla na zabezpečený portál, odkud si již budou sami potřebné údaje stahovat. Administrativní zátěž bude tedy podle Duška minimální, zároveň budou moci starostové kdykoli zasílat své připomínky a návrhy, jak systém ještě zlepšit či doplnit.
„Základní princip je jasný, chceme být transparentní,“ prohlásil ministr. Podle Duška není žádné omezení pro to, která data se budou předávat a která nikoli. „Jen je musíme mít k dispozici,“ dodal ředitel ÚZIS.
Nejde jen o covid
Kromě předávání epidemiologických dat se ministerstvo se Svazem dohodlo na další spolupráci. Vytvořený systém totiž umožní do budoucna vzájemnou výměnu dat v podstatě v jakékoli oblasti, která negativně dopadá na lidské zdraví, jako je například světelné znečištění, hluk či prach. Počítá se také s hlubší spoluprací na vytváření různých norem či vyhlášek.
„Měla by to být oboustranně výhodná spolupráce. Starostové mají nejlepší informace z místa, resort zdravotnictví má odbornost a informace s tím související. Pokud bychom například měli vytvořit mustr pro vyhlášky omezující hluk, musíme dát obě tyto složky dohromady,“ dodal František Lukl na závěr.
-sed-
