Česká exportní banka hodlá zjistit do jaké míry je vymahatelná a jakou hodnotu má její zesplatněná pohledávka v projektu hnědouhelné elektrárny Adularya, v němž byly zapojena firma Vítkovice Power Engeneering, který si na něm vylámala zuby. Její pohledávka je vyčíslená na více než 473 tisíc euro. Nyní vedení banky hledá znalce, který by provedl due dilligence a odhad reálnosti vymožení pohledávky. Hodnota zakázky je milionová.
Více než 12-ti miliardovou pohledávku v projektu výstavby hnědouhelné elektrárny Yunus Emre společnosti Adularya Enerji Elektrik v Turecku se snaží už několik let vymoci Česká exportní banka (ČEB), která půjčila konsorciu českých firem na výstavbu elektrárny zhruba 11,6 miliardy korun. Půjčku v roce 2008 pojistila další státní instituce Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) zhruba na 16 miliard korun.
Nyní hledá vedení ČEB firmu, která vyhotoví písemný znalecký posudek na stanovení tržní hodnoty zesplatněné pohledávky včetně jejího zajištění. „Pohledávku tvoří jistina dluhu ve výši EUR 433.062.828,15, příslušenství ve výši EUR 40.644.186,27 a transakční náklady ve výši EUR 188.651,87,“ uvádí se v zadávací dokumentaci. Hodnota veřejné zakázky není v zadávací dokumentaci stanovena, ale vzhledem k tomu, že je vypsána jako nadlimitní, bude se pohybovat na 3,5 miliony korun.
Výběrového řízení se podle zadávací dokumentace může zúčastnit firma, která prokáže, že v posledních 10 letech oceňovala alespoň dva energetické celky určené pro spalování fosilního paliva o výkonu minimálně 200 MW (megawatt) a oceňovala nejméně dva podniky nebo bankovní pohledávky s nominální hodnotou minimálně 500 milionů Kč bez DPH. Rozhodujícím ukazatelem však nebude cena, která má váhu pro hodnocení nabídek 40 %, ale zkušenosti realizačního týmu (60 %). „Součástí předmětu plnění této veřejné zakázky je také alespoň základní technická due diligence na místě, na kterém se předmět zajištění z posuzované pohledávky fakticky nachází a právní posouzení otázky vymahatelnosti pohledávky, stejně jako zhodnocení ekonomických, technických a právních aspektů oceňované pohledávky,“ uvádí se dále v zadávací dokumentaci. Znalecký posudek by měl být vypracován do čtyř měsíců od uzavření smlouvy, zpráva Due Dilligence do tří.
Nedobytnou pohledávku řešili ministři i premiér Babiš
Problémy s nedobytností pohledávky, o jejíž vyřešení se snažili ministři průmyslu i premiér Andrej Babiš už způsobily změnu pravidel pro poskytování úvěrů a jejich pojišťování. Exportní banka navíc příště nemá poskytovat tak velké úvěry, namísto toho by se měla podílet na syndikovaných úvěrech (úvěry poskytované skupinou bank) se zapojením komerčních subjektů. Tím má dojít k zabránění mnohamiliardových černých děr, jakou se stala právě Adularya.
Projekt stáhl do krachu také hlavního dodavatele projektu Vítkovice Power Engeneering podnikatele Jana Světlíka, kromě této firmy se na výstavbě v Turecku podílely desítky firem z ČR. Změny také nastaly v Turecku – jedna z největších firem Naksan po pokusu o puč v roce 2016 a následných opatřeních prezidenta Recepa Tayipa Erdogana se firma ocitla v tureckém státním fondu TMFS. Jeho vedení se již třikrát pokusilo projekt prodat, ale dosud se nepřihlásil žádný zájemce. V prosinci 2019 byl třetí pokus, po kterém si zástupci ČEB i EGAP stěžovali, že turecká strana s nimi nekomunikovala vyhlášení tohoto třetího kola.
Podrobně jsme o historii problémového projektu psali například v listopadu 2016
Miliardový průšvih v Turecku nemá jasné řešení. Zapojí se vláda?
Tématu jsme se věnovali také v textech Vítkovice vymýšlejí, jak vyřešit „turecký problém“. Chtějí na něj založit novou firmu a Řešení problému v Turecku? Česko možná založí firmu, která získá tamní elektrárnu o problémech Vítkovice Power Engeneering jsme pak psali v textech Manažeři VPE mají zakázky, nemají však na jejich financování. Situace okolo firmy je složitá a Vítkovice Power Engineering začínají prodávat majetek. Souhlasí s tím insolvenční správce
Jiří Reichl
