Ještě ke konci loňského roku zmítal 601. skupinou speciálních sil skandál s nezákonným sledování s celníky. Její nedávný velitel – plukovník David Franta – měl kvůli vyšetřování „zaražen“ postup do mezinárodní mise. Z armádních kruhů nyní prosákla informace, že Franta by měl v dohledné době oficiálně nastoupit na českou ambasádu v polské Varšavě jako vojenský přidělenec. Zahraniční mise byla původně naplánována i pro jeho nadřízeného, šéfa Ředitelství speciálních sil – generála Pavla Koláře. Ten měl zamířit do Washingtonu v USA, ale Kolář zůstává stále „doma“.
Po dramatických turbulencích kvůli dvěma velkým aférám ve vysokých kruzích v české armádě se pomalu usazuje prach. Kvůli nim měli někteří vysocí důstojníci zaražen postup na diplomatické mise. Jeden z nich, kterého se dotkl především skandál s nezákonným sledováním s Celní správou, o kterém Ekonomický deník minulý rok podrobně informoval, však brzy oficiálně nastoupí na misi v sousedním Polsku.
Do loňského května velitel prostějovské 601. skupiny speciálních sil – plukovník David Franta – by měl podle několika zdrojů Ekonomického deníku oficiálně nastoupit jako vojenský přidělenec na české ambasádě ve Varšavě. Webové stránky ministerstva zahraničních věcí sice stále zmiňují jako vojenského a leteckého přidělence ve Varšavě plukovníka Jiřího Pudila, to se má ale podle zdrojů Ekonomického deníku brzy změnit. „V podstatě už Franta přidělencem je, jde už jen o diplomatické náležitosti. Plukovník Pudil by měl být v takzvané dispozici,“ tvrdí zdroje Ekonomického deníku.
Generální štáb toto zjištění Ekonomického deníku nevyvrátil, na podrobnosti je ale skoupý. „Potvrzujeme, že plukovník David Franta je příslušníkem Ozbrojených sil České republiky. Obecně personální změny a jmenování do funkcí vojáků z povolání nezveřejňujeme před jejich realizací,“ odpověděla na otázku Ekonomického deníku k Davidu Frantovi Magda Dvořáková z Generálního štábu.
Podle ní už je aféra s nezákonným sledování s Celní správou definitivně uzavřena, přestože Ekonomický deník přináší stále nové a nové informace o nezákonnostech při sledování vojáků s celníky. „Generální inspekce bezpečnostních sborů stížnost posoudila a státní zástupce věc uzavřel,“ podotkla Dvořáková.
Na rozdíl do Davida Franty zůstává „doma“ jeho nadřízený – velitel Ředitelství speciálních sil generál Pavel Kolář. Také on měl vloni zamířit na misi. Měl se stát vojenským přidělencem v americkém Washingtonu. Také jemu přestup na misi zbrzdila aféra s nezákonným sledování 601. skupiny speciálních sil s celníky. Později mu ale přitížilo i vyšetřování záhadného úmrtí afghánského vojáka.
V době, kdy končil na postu vojenského a leteckého přidělence v USA generál Jan Bureš, nakonec místo Koláře do Washingtonu zamířil podplukovník Jaroslav Francl. „Později měla být generálu Kolářovi nabídnuta funkce vojenského a leteckého přidělence v ukrajinském Kyjevě, ale opět to z bůhví jakých důvodů neklaplo,“ sdělil Ekonomickému deníku další ze zdrojů.
Ekonomický deník zatím nedisponuje dalšími informacemi, zda Pavel Kolář zůstává na postu velitele Ředitelství speciálních sil, nebo brzy zamíří také na nějakou vojensko-diplomatickou misi jako David Franta. „Potvrzujeme, že brigádní generál Pavel Kolář je příslušníkem Ozbrojených sil České republiky. Obecně personální změny a jmenování do funkcí vojáků z povolání nezveřejňujeme před jejich realizací,“ zareagovala na otázku Ekonomického deníku k Pavlu Kolářovi Magda Dvořáková z Generálního štábu české armády.
Průšvih s celníky a v „Afghoši“
Jak už jsme předeslali, plány s diplomatickými přesuny, zhatily dvě aféry. První s nezákonným sledováním 601. skupiny speciálních sil s Celní správou, a druhá, související s vyšetřováním záhadného úmrtí afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který v říjnu 2018 zastřelil na základně Šindánd v provincii Herát českého armádního psovoda Tomáše Procházku.
První problém se týká zjištění, že Celní správa od jara roku 2017 sledovala skupinu lidí, podezřelých z prodeje padělaných cigaret, ale zneužila k němu nezákonně vojáky z Prostějova. Kvůli sledování celníků byly povoleny odposlechy i sledování podezřelých. Jenže v jednom případě byli předloni v červnu ke sledování zneužiti vojáci z prostějovské 601. skupiny speciálních sil, což je v zásadním rozporu s trestním řádem. Sledování může provádět pouze takzvaný policejní orgán. Ekonomický deník na nezákonné sledování upozornil předloni, těsně před Vánoci. Od té doby se snaží zainteresované instituce prokazatelné zneužití zákona bagatelizovat. Případ nakonec odložila Generální inspekce bezpečnostních sborů a podle sdělení Generálního štábu nakonec i státní zástupce.
Pochybnosti o zákonnosti celé operace, která byla zmíněným způsobem „přikryta“, ale přetrvávají. Ekonomický deník při pátrání například získal dopis bývalého náměstka Celní správy Roberta Šlachty, ale i další dokumenty, které nezákonnost sledování jednoznačně dokládají.
Dokument o odložení případu GIBS si pak můžete přečíst zde.
Druhým faktorem, který pravděpodobně ovlivnil diplomatickou misi generála Pavla Koláře, je pak vyšetřováním záhadného úmrtí afghánského vojáka z konce roku 2018. Ačkoliv Kolář v Afghánistánu vůbec nebyl, a podle všeho po smrti Afghánce Vahidulláha Chána postupoval dle intencí vojenských interních směrnic, Vojenská policie Koláře, a ještě další tři kolegy z armády, obvinila kvůli údajnému neoznámení vážného incidentu.
Stíhání ale zrušil státní zástupce, jak Ekonomický deník informoval na sklonku roku. Zrušení stíhání ale neznamená definitivní konec vyšetřování, na kterém mají eminentní zájem USA, jejichž vojáci Vahidulláha Chána po zastřelení českého psovoda Procházky také vyslýchali. Zatím totiž není jasné, kteří vojáci, zda čeští, američtí, nebo afghánští, mohou za fatální zranění, kterým nakonec Chán podlehl.
„Rozhodnutí státního zástupce se týká čtyř vojáků, z nichž žádný není účastníkem zahraniční mise. Státní zástupce zrušené rozhodnutí o zahájení trestního stíhání označil za zcela nedostatečné, nacházející se již za hranou přezkoumatelnosti, neboť dokonce neobsahuje ani náležitosti stanovené trestním řádem,“ potvrdil Ekonomickému deníku v listopadu advokát důstojníků Radek Ondruš.
V rozhodnutí podle něj absentuje „odůvodnění právní kvalifikace a vyhodnocení provedených důkazů, není zde uvedeno v čem je čin spatřován, jaká povinnost byla porušena a jak měli obvinění postupovat. Vymezení skutku bylo nejasné, nekonkrétní a neumožňovalo ani v základním formátu zjistit, co je vlastně obviněným kladeno za vinu.“ „Což podle státního zástupce popřelo principy spravedlivého procesu, když popis skutku byl zmatečný, nesprávný a nedostatečný. Důkazní situace byla neúplná a nedostatečně provedená, kdy napadené rozhodnutí bylo přinejmenším předčasné,“ pokračoval Ondruš.
Z čeho konkrétně tedy byli zmiňovaní důstojníci obviněni? „Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o zahájení trestního stíhání bylo zrušeno, a s ohledem na závěry státního zástupce, které vedly k jeho zrušení, je původní popis skutku nyní irelevantní, neboť byl, jak státní zástupce uvedl, zcela zmatečný, nesprávný a nedostatečný. Obvinění údajně neoznámili trestný čin, který není známo, jak se měl stát, kdo a kdy jej spáchal. Nebylo ani známo, jakou povinnost měli obvinění porušit. Policejní orgán se nezabýval tím, kdo a v jaké podobě se měl o údajném skutku dozvědět jako první a od koho, jak tento primární příjemce dané informace postupoval a kdo všechno se o této informaci dozvěděl,“ vysvětlil konstrukci obvinění advokát.
Poněkud nestandardním krokem Vojenské policie je fakt, že se vůbec samotným afghánským vojákem a mimořádnou událostí, v níž figuroval, v popisovaném trestním spise nezabývala. „Trestní spis ve věci obviněných vojáků takové informace neobsahoval a pokud ano, pak v utajované části, která nebyla obhajobě zpřístupněna. V současnosti jsou tyto informace součástí dnes již samostatného trestního spisu do něhož nemá obhajoba přístup. Stejně tak není známa přesná časová osa mimořádné události, která se měla na základně Šíndánd stát,“ potvrdil informace Ekonomického deníku Radek Ondruš.
Rekonstrukce incidentu, po němž Chán zemřel, je tedy i nadále předmětem trestního řízení. Není tudíž vyloučeno, že čtyři vysocí činitelé armády budou kvůli incidentu v Afghánistánu znovu obviněni.
Vlastní trestní řízení, probíhající nyní ve dvou rovinách, pod dozorem různých státních zástupců ze dvou různých stupňů státního zastupitelství, provázejí od počátku další, zcela nestandardní okolnosti. Ekonomický deník se už pozastavoval nad samotnou razancí zásahu vojenské policie, jak proti později nezákonně obviněným důstojníkům, i proti dosud neobviněným vojákům, kdy se zatýkání a následné domovní prohlídky týkaly bagatelního přečinu se zanedbatelnou trestní sazbou, srovnatelného s obyčejným výtržnictvím, pro který byli důstojníci později obviněni. „Proti postupu vojenské policie se všichni vojáci, kterých se její zákrok týkal, domáhají ochrany u Ústavního soudu,“ uvedl Radek Ondruš.
„Razance zásahu, jakož i samotná příprava, která mu předcházela neodpovídá závažnosti toho, proč následně padla obvinění nehledě již k tomu, že vojenská policie zasahovala měsíce poté, co o podezření prokazatelně věděla. Nechápu, co po tolika měsících vojenská policie čekala že najde?“ podivuje se Ondruš. „Pokud by se jednalo o skutečné pachatele popisované konspirace, měli dostatek času důkazy zničit. Již z vyjádření vojenské policie k podaným ústavním stížnostem vyplývá celá řada podstatných rozporů mezi tím, co dle vojenské policie mělo jejím zásahům předcházet s tím, co uvádějí dotčené nezúčastněné osoby. V tomto směru připravujeme pro Ústavní soud obsáhlejší vyjádření doložené konkrétními důkazy,“ uvedl Ondruš.
Jan Hrbáček
