Fúze a akvizice ve farmaceutickém průmyslu budou podle analytiků v roce 2020 pokračovat zhruba ve stejném tempu jako letos, objem transakcí se ale pravděpodobně sníží. Poslední rok druhé dekády také přinese masivní rozvoj terapií založených na buněčném výzkumu.
V nadcházejícím roce se zřejmě žádná rekordní fúze či akvizice ve farmaceutickém byznysu očekávat nedá. Rozhodně ne taková, která by snesla srovnání s nákupem biotechnologické společnosti Celgene americkou skupinou Bristol-Myers Squibb za 74 miliard dolarů (skoro 1,7 bilionu korun). Podle analytiků lze spíše očekávat, že farmaceutičtí giganti budou mít v roce 2020 zájem o menší sousta.
Akvizice také budou zřejmě směřovat k nákupům konkrétních částí jiných farmaceutických společností nebo dokonce jen práv na konkrétní léky. Příkladem takového obchodu je nedávný převod práv léku na psoriázu Otezla, jež od společnosti Celgene koupil její konkurent Amgen. Obchod dosáhl objemu 13,4 miliardy dolarů (306 miliard korun).
Velcí na nákupu malých
Zkraje příštího roku budou zřejmě dotaženy dvě menší akvizice, které byly oznámeny teprve před pár týdny. Jde o plán francouzské skupiny Sanofi začlenit do své skupiny kalifornskou biotechnologickou společnost Synthorx, za niž hodlají Francouzi zaplatit 2,5 miliardy dolarů (přes 57 miliard korun). Podobný objem peněz (2,7 miliardy dolarů) pak hodlá zaplatit americký Merck za americkou biofarmaceutickou společnost ArQule.
Na „drobné“ nákupy se také už jistě vydá švýcarský Novartis, jenž dá necelých deset miliard dolarů (skoro 230 miliard korun) za další americkou biofarmaceutickou firmu Medicines Company, nebo britská GlaxoSmithKline, jež za více než pět miliard dolarů (asi 116 miliard korun) pohltí americkou společnost Tesaro, která se zaměřuje na vývoj léků proti rakovině. Za zmínku stojí ještě akvizice Loxo Oncology společností Eli Lilly (8 miliard dolarů), nebo společnosti Array, kterou za více než jedenáct miliard dolarů koupí americký gigant Pfizer.
Uvedené akvizice jsou zatím jen ty, u kterých existuje téměř stoprocentní pravděpodobnost, že proběhnou (zhatit by je mohlo jen veto antimonopolních úřadů). Podle analytiků portálu Yahoo! Finance bude však trend menších akvizic pokračovat po zbytek příštího roku. Stojí za tím několik faktorů, přičemž tím nejvýznamnějším je zpomalení růstu velkých farmaceutických skupin. Právě soustředění se na akvizice menších, avšak dravých, (bio)farmaceutických společností jim může vrátit dynamiku. Dalším faktorem jsou už zmíněné úřady, jež mají bdít nad udržením soutěžního prostředí.
Mezi firmami, které by se v nadcházejícím roce mohly stát předmětem zájmu velkých farmaceutických společností, řadí analytici Yahoo! Finance například Alexion Pharmaceuticals, Amarin, BioMarin Pharmaceutical, Bluebird bio, Clovis Oncology nebo Incyte.
Nadějná genová terapie
Rok 2020 má přinést také masivní rozvoj genové terapie. Podle někdejšího komisaře amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Scotta Gottlieba by se jen na americkém trhu mohlo objevovat ročně deset až dvacet nových přípravků, které jsou právě na genové terapii založené. Tento vývoj by mohl pokračovat až do roku 2025.
Portál FiercePharma.com uvedl, že v různých fázích vývoje se u různých biofarmaceutických firem momentálně nachází kolem osmi stovek přípravků na genové terapii založených. FDA se díky tomu dokonce rozhodl rozšířit řady svých „recenzentů“ o padesát lidí, kteří by se posuzováním nových léků, u nichž by došlo k předložení žádosti o povolení k uvedení na trh, zabývali.
Gottliebova předpověď by tedy vůbec nemusela být nadsazená, možná právě naopak. V příštím roce se dá očekávat první větší vlna takových žádostí. Mezi nimi by mohly figurovat genoterapeutické léky proti hemofilii, Duchennově muskulární dystrofii nebo proti několika druhům rakoviny. V této souvislosti se nejčastěji hovoří o společnostech Biomarin, Sarepta Therapeutics, Bristol-Myers Squibb nebo Gilead.
Spojení peněz a know-how
Na druhé straně se ale genová terapie zatím jeví jako nadějná cesta k léčbě dosud nevyléčitelných chorob. „Farmaceutické společnosti budou čelit velké výzvě, jak genovou terapii efektivně začlenit do svého produktového portfolia,“ uvedl pro portál FiercePharma.com Michael Choy, ředitel poradenské společnosti Boston Consulting Group. „Genová terapie nezapadá do tradičního paradigmatu farmaceutických firem. Vyžaduje odlišný přístup. Výrobci léků se ji sice snaží do svého modelu nějak zahrnout, ale z dlouhodobého hlediska budou muset provést velké změny,“ dodal.
Proto se očekávání upínají k již zmíněným fúzím a akvizicím velkých farmaceutických společností a malých či středních biofarmaceutických firem. Ty první mají peníze, druhé mají know-how. Je zde tedy naděje, že spojení sil povede k žádoucím výsledkům.
Petr Musil
Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.
