Pondělní výprodeje na čínských burzách pokračovaly i v úterý. Burza v Šanghaji ztratila 7,6%. Evropa i Spojené státy v úterý rostly. Čínská oficiální místa reagují.
Po černém pondělí přišlo v Číně černé úterý. Hlavní index na šanghajské burze ztratil během dnešního dne 7,6 % a prolomil psychologickou hranici 3 tisíc bodů. Jde o největší jednodenní propad od roku 1996. Dalo by se tedy říci, že čínské akcie spláchla 20letá povodeň.
Evropské trhy však asijskému tsunami odolaly. Ba dokonce mnohde vymazaly pondělní ztráty. Jeden z hlavních evropských indexů DAX získal oproti pondělku 5 %. Londýnský FTSE 100 posílil o něco mírněji, když získal něco přes 3 %. Pražský PX 50 vzrostl o 4,5 %, přičemž nejšťastnějšími investory se stali ti, kteří stihli včera nakoupit akcie Fortuny. Ty dnes posílily o více než 15 %.
Pozitivní sentiment se z Evropy rozšířil i do Spojených států. Tamní Dow Jones během dne získal téměř 2 %, technologický Nasdaq dokonce 2,5 % a S&P také o 2 %. Nakonec včak obchodní den v USA skončil mírným propadem do červených čísel. Přesto se zatím zdá, že pondělní průvan na světových trzích by se nemusel opakovat a výprodeje prozatím týkají jen Číny a Japonska (Nikkei -3,96 %).
Čínská centrální banka na pondělní největší jednodenní propad na finančních trzích od roku 1996 reagovala dalším uvolněním monetární politiky. Již popáté od listopadu 2014 snížila základní úrokové sazby na aktuálních 4,6 % v případě jednoleté sazby, a na 1,75 % v případě čtvrtletní sazby. Zároveň snížila o 50 bazických bodů sazbu povinných minimálních rezerv.
Zdá se tedy, že Čína tak dala definitivně přednost tradičním nástrojům hospodářské politiky, neboť vládní intervence na podporu finančních trhů skončily. „Vláda přestala používat nekonvenční intervence na akciovém trhu a rozhodla se využívat více tržně konformní metody, jak podpořit trhy i reálnou ekonomiku,“ řekl Lu Ting, hlavní ekonom společnosti Huatai Securities. „Peking vyslal několik pozitivních signálů, které by měly pomoci globálním finančním trhům. Uvolnění monetární politiky je nástroj, který je mezinárodními kapitálovými trhy více akceptovatelný,“ dodal.
Urychlení čínské monetární expanze podtrhuje cíl čínského premiéra Li Kche-čchianga, kterým je 7% růst čínské ekonomiky za celý letošní rok. „Ekonomické základy se změnily,“ říká Li na vládních webových stránkách, a dodává, že „neexistuje důvod pro to, aby jüan kontinuálně oslaboval,“ a že „Čína je schopná udržet směnný kurz na stabilní a smysluplné úrovni.“
Čínská ekonomika nicméně stále čelí tlakům na zpomalení. Čínská centrální banka současně s uvolněním své politiky vydala prohlášení, v němž se mimo jiné říká: „Stabilizace růstu, nastavení jeho struktury, prosazení reforem a zvýšení životní úrovně jsou velkou výzvou. Monetární politiku je třeba využívat flexibilněji.“
Jak na tyto skutečnosti zareagují čínské burzy, uvidíme záhy. Pokud si však lidé na vedoucích místech v Číně uvědomují, že nelze donekonečna ekonomický rozvoj stavět jen na levné pracovní síle, je to jedině dobře.
-usi-
