Na připravované lince pražského metra D budou moci jezdit automatizované vlaky bez strojvůdce. Zajišťuje to návrh vyhlášky, kterou dnes schválilo ministerstvo dopravy. Oznámila to mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Hlavní město chce právě na nové lince používat vlaky bez strojvůdce. V současnosti se na části připravovaného metra uskutečňuje geologický průzkum, do konce roku chce Praha požádat o stavební povolení.
Vyhláška navazuje na už schválenou změnu zákona o drahách, ve které je možnost metra bez strojvedoucího zahrnuta. Vyhláška se konkrétně věnuje stavebnímu a technickému řádu drah a podle ministerstva dopravy umožňuje plně automatizované metro, a to zejména pro připravovanou linku D v Praze.
Návrh se mimo jiné věnuje například bezpečnosti cestujících při automatickém provozu. Ta je v něm řešena speciálním oddělením nástupiště od kolejiště nástupištní stěnou s automaticky otevíranými dveřmi, které budou fungovat zároveň s dveřmi metra. „Praha tak bude moct použít podobné systémy, které fungují u metra bez strojvůdce v Paříži, Norimberku, Barceloně nebo Budapešti,“ podotkla Rezková.
Vyhláška by měla také zajistit, aby veškerá elektrický zařízení v metru, osvětlení či podmínky pro napájecí a napěťové soustavy byly v souladu se stávajícími technickými normami.
Návrh nyní směřuje do meziresortního připomínkového řízení, pak na Legislativní radu vlády a po zapracování připomínek a schválení ho dostane k podpisu ministr dopravy.
Praha prostřednictvím dopravního podniku (DPP) zahájila letos v červnu na Pankráci geologický průzkum nutný pro výstavbu. Průzkum se na Pankráci děje na čtyřech místech. Ve dvou lokalitách má skončit v létě příštího roku a ve dvou bude pokračovat do léta roku 2021. Šachty, štoly a další podzemní prostory budou využity pro metro.
Provoz bez strojvedoucího podle náměstka primátora Adama Scheinherra (Praha Sobě) zajišťuje lepší bezpečnost či větší pravidelnost a nenese nové personální nároky. V budoucnu by mohly soupravy bez strojvedoucích jezdit také na trasách A a C.
V první fázi vznikne trasa mezi Pankrácí, Novými Dvory a pokračovat bude do Depa Písnice. V budoucnu má vzniknout úsek z Pankráce na náměstí Míru. Investorem stavby je DPP, jehož vlastníkem je hlavní město Praha.
První byla Paříž
„Metro přijede, zastaví ve stanici, otevře dveře, cestující vystoupí, jiní nastoupí, metro zavře dveře a odjede. Každodenní zkušenost v desítkách měst po celém světě se může lišit snad jen v jedné věci – jestli je v čele vlaku kabina se strojvedoucím, nebo jestli jezdí metro samo. Automatizované metro dnes již není žádná zvláštnost, přesto je to stále ještě docela nová záležitost. První linka klasického metra bez strojvedoucích začala vozit cestující před dvaceti lety. Byla to pařížská linka 14 otevřená 15. října 1998,“ lze se dočíst na serveru České televize.
Zpochybnit lze takřka každé tvrzení a v případě konstatování, že pařížská linka 14 byla první automatická trasa metra na světě, to není nijak zvlášť těžké. Stačí pohlédnout kousek na jih k letišti Orly, trochu dál do Toulouse nebo naopak na sever Francie do Lille, kde se vlaky bez strojvedoucího prohánějí mnohem déle. Má to ale jeden háček – jde o tzv. lehké metro, které má v mnoha ohledech blíže k tramvaji než ke klasické podzemní dráze. Lillské metro, dráha Orlyval nebo automatizované dráhy, které vznikly v 80. a 90. letech v Japonsku, Koreji či Severní Americe, spadají právě to této kategorie.
Naproti tomu linka 14 je jednoznačně plnohodnotné „těžké“ metro se všemi jeho výhodami a nevýhodami v čele s vysokým počtem cestujících.
Zatímco předchozí francouzské automatizované dráhy byly vybudovány jako systém s označením VAL vyvinutý ve spolupráci univerzity v Lille a společnosti Matra, pod Paříží stavěl první automatickou trať Siemens spolu s francouzskou společností Systra. Projekt měl název Méteor (což byl akronym pro Métro Est-Ouest Rapide, tj. Rychlostní metro východ-západ) a jeho tvůrci se museli vypořádat s tím, že linka 14 měla převážet řádově více cestujících než lehké kolejové systémy typu VAL.
Některé prvky jsou podobné – v prvé řadě kola s pneumatikami. Ale zatímco o VALu lze s trochou škodolibosti říct, že je to spíše automatický autobus, protože i jeho jízdní dráha má blíže k silnici než ke kolejím, jízdní dráha Méteoru je přece jenom podobnější kolejím.
Rychleji a dál
Kdo někdy cestoval pařížským metrem, bude jistě souhlasit, že v některých ohledech se jízda jím podobá spíše tramvaji: Stanice jsou blízko od sebe, vlaky jezdí pomalu. Poměrům třeba pražského metra se v Paříži blíží spíše rychlodráha RER. Ale automatické metro je na tom také lépe. Zatímco na klasických linkách se jezdí průměrně dvacetikilometrovou rychlostí (maximálně 70 km/h), na lince 14 je průměr dvojnásobný a maximum 80 km/h.
Linka 14 našla následníky i v mnoha jiných městech. Pro české cestující je nejblíže Norimberk, kde jezdí automatické metro na linkách U2 a U3 (v Norimberku to funguje i beze stěn), nebo Budapešť. Tam jezdí vlaky bez strojvedoucích na lince M4 od roku 2014, norimberský provoz je o šest let starší.
Vlaky bez strojvedoucích jezdily také v Praze. Ale jen krátce a kromě strojvedoucích v nich nebyli ani cestující. V roce 2007 testoval dopravní podnik ve stanici Dejvická (tehdy konečná linky A) obraty soupravy bez strojvedoucího. S cestujícími strojvedoucí vždy jezdili, přestože na linkách C a A to dnes již takřka není nutné. Obě tratě umožňují automatické vedení vlaku, strojvedoucí má tedy převážně roli kontrolora a zodpovídá za odbavení cestujících ve stanicích.
Skutečně automatický provoz bez strojvedoucích by měl být až na trase D. Kvůli její stavbě byla navržena změna drážního zákona, aby se budoucí „déčko“ nepohybovalo v jeho šedé zóně.
-čtk, ede-
