Senátoři u Ústavního soudu napadnou zákon, který od ledna 2020 snižuje odměny obecním a krajským zastupitelům, kteří svou práci pro obec nebo kraj vykonávají na plný úvazek a jsou současně poslanci nebo senátory. Pod podání Ústavnímu soudu se k dnešku podepsalo už třicet senátorů. Snížení odměny o více než polovinu prosadila skupina poslanců za ANO, ČSSD a Piráty v čele s poslankyní a karlovarskou hejtmankou Janou Mračkovou Vildumetzovou.
„Tento zákon je v příkrém rozporu s principem legitimního očekávání, protože dopadá do právě probíhajících volebních období,“ zdůvodnil senátor Vladislav Vilímec (ODS), proč mezi ostatními senátory sbírá podporu pro jeho zrušení. Podle zjištění České justice není podání Ústavnímu soudu dosud hotové. Pracuje na něm tým advokátů okolo Mojmíra Přívary z advokátní kanceláře JP Legal. „Podpisovou listinu už podepsalo třicet senátorů z většiny senátorských klubů. Na Ústavní soud se chceme obrátit ještě v listopadu. Věříme, že Ústavní soud, s ohledem na dopady do právě probíhajících volebních období, shledá vážné důvody zabývat se naším návrhem co nejdříve,“ upřesnil Vilímec. Podle informací České justice by se tak mohlo stát možná už v příštím týdnu.
Vůdčí ideou zákona je, aby zastupitel trvale uvolněný pro svou práci pro obec nebo kraj, nepobíral od obce ani kraje plnou odměnu, pokud je současně poslancem nebo senátorem. Totéž platí, je-li členem vlády.
Zákon navrhlo devět poslanců za hnutí ANO v čele s poslankyní a karlovarskou hejtmankou Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO). Ta však kvůli svému těhotenství koncem roku v hejtmanské funkci skončí. K nim se přidali sociální demokrat Antonín Staněk a Pirát Jakub Michálek. Sněmovna zákon prosadila i přes nesouhlas Senátu, když v září přehlasovala jeho květnové veto. Snížení odměn odůvodnili poslanci potřebou úspor v obecních a krajských rozpočtech. Opatření podle nich zabrání i přílišné kumulaci funkcí, pokud k ní na obecní nebo krajské úrovni dochází právě kvůli odměnám.
Podle senátora Vilímce však zákon zasahuje do fungování samosprávy. „Článek 8 Ústavy zaručuje územním samosprávným celkům právo na samosprávu,“ namítá Vilímec. Podle senátora jde o bezprecedentní zásah do systému odměňování uvolněných zastupitelů (uvolněných ze svých zaměstnání pro výkon funkcí v zastupitelstvech obcí a krajů na plný úvazek – pozn. red.). Pokud zákony poslancům i senátorům umožňují zastávat v obcích i krajích volené funkce, nelze jim v tom podle Vilímce bránit snížením odměny, kterou za to od obcí či krajů pobírají. „Snížení odměny vybraným uvolněným členům zastupitelstev není navíc doprovázeno ani žádnou změnou v jejich odpovědnosti,“ upozorňuje Vilímec. Ke snížení odměn dojde od počátku roku 2020 bez jakýchkoli přechodných ustanovení.
Senátoři, kteří se chystají tento zákon napadnout u Ústavního soudu, ho považují za nepřijatelný zásah státu do územní samosprávy, bez ohledu kolika osob se týká. Argumentují Listinou základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky. Toto pravidlo se podle senátorů vztahuje i na uvolněné obecní a krajské zastupitele.
Podle odborníka na správní právo, advokáta Stanislava Kadečky, je v tuto chvíli obtížné úspěch senátorů u Ústavního soudu jakkoli odhadovat. Text jejich podání totiž ještě není znám. „Žádná prejudikatura aplikovatelná na tento případ, pokud vím, neexistuje. Hodně proto bude záležet na samotné argumentaci senátorů, na tom, jak své podání Ústavnímu soudu odůvodní,“ uvedl pro Českou justici Kadečka. Námitce porušení principu legitimního očekávání však Kadečka dává šanci. „To je velmi křehký pojem. Mezi státem a územní samosprávou existuje konsensus, že státní moc do územní samosprávy prostřednictvím zákonů nezasahuje, a pokud ano, jde vždy o přiměřenost, s jakou tak činí. A odhaduji, že právě o ni tu půjde,“ rozvinul Kadečka svou úvahu.
Podle něj by měly mít obce i kraje právo samy rozhodovat, jak vysoké odměny svým funkcionářům zaplatí. „Základem samosprávy je i ekonomická autonomie. Aby stát v polovině volebního období řekl, že obce nebo kraje mohou svým vybraným funkcionářům nadále platit jen 0,4 jejich původní odměny, to mi přijde absurdní,“ řekl Kadečka.
Členy obecních i krajských zastupitelstev stejně jako poslance i senátory podle něj zvolili jejich voliči, kteří by je přece, pokud by nechtěli, aby jejich zástupci zastávali více funkcí současně, nevolili. „Zvolili je právě proto, že k nim mají důvěru a že chtějí, aby jejich zájmy reprezentovali jak na obci nebo kraji, tak na celostátní úrovni,“ uzavřel Kadečka. Zcela jinou situací by podle něj bylo, kdyby kandidáti svým voličům před volbami slíbili, že se v případě zvolení do jiné funkce vzdají té současné, a po volbách to nesplnili.
Zákon snižující odměny uvolněným členům obecních a krajských zastupitelstev, včetně zastupitelstva hlavního města Prahy, byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 18. října pod č. 263/2019. Účinnosti nabude 1. ledna 2020. Od toho dne se o více než polovinu (konkrétně o 0,6 – pozn. red.) sníží odměna členům obecních a krajských zastupitelstev, kteří pro obce nebo kraje pracují na plný úvazek a současně zasedají v parlamentu. Poslanecký nebo senátorský plat i všechny související náhrady jim zákon ponechá v plné výši. Snížení odměn dopadne i na ty uvolněné zastupitele, co jsou členy vlády.
Tomáš Nahodil
Text je převzat z portálu Česká justice, který je součástí vydavatelství Media Network, vydavatele Ekonomického deníku
