Malé povědomí o nástrojích eGovernmentu, který má současná vláda jako jednu z programových priorit, má zlepšit komunikační kampaň. Ministerstvo vnitra hledá agenturu, která mu vymyslí komunikační strategii pro kampaně na podporu rozvoje eGovernmentu. Cílem je navýšení počtu uživatelů nástrojů elektronické komunikace se státem o 20 % a stejné navýšení znalosti pojmu eGovernment u uživatelů. Na projekt je vnitro ochotno vyčlenit 24 milionů korun bez DPH, za kreativu a výrobu spotů je ochotno zaplatit 9,83 milionů. Zbytek má jít do nákupu mediálního prostoru v letech 2020 a 2021.
Malý počet shlédnutí videí, téměř nulová odezva na sociálních sítích a obecně nízká znalost nástrojů eGovernmentu trápí ministerstvo vnitra. Vedení resortu nyní rozhodlo o tom, že dá téměř 24 milionů korun bez DPH na propagační kampaň, která má tento stav zvrátit.
„Komunikace projektu má směřovat také k odstranění zábran občanů ve využívání elektronických nástrojů eGovernmentu. Cílem je učinit eGovernment více srozumitelný a zvyšovat spokojenosti uživatelů při využívání digitalizovaných služeb veřejné správy,“ uvádí se v zadávací dokumentaci projektu s tím, že musí být zdůrazněna dobrovolnost využívání těchto nástrojů.
Projekt má být rozdělen do tří fází, první z nich je nyní vypsána a vedení ministerstva vnitra počítá s tím, že za ni zaplatí až 9,83 milionů korun. Očekává vytvoření komunikační strategie, kreativního konceptu, realizace kampaní a plánování mediálního nasazení kampaní na podporu rozvoje eGovernmentu v období 2020-2021. Předpokládaná hodnota všech 3 částí veřejné zakázky je 23.940.352,07 Kč bez DPH, přičemž předpokládaná hodnota této části veřejné zakázky činí 9.830.020,02 Kč,“ uvádí se v zadávací dokumentaci. V dalších částí kampaně půjde o nákup mediálního prostoru pro léta 2020 a2021. Tyto části veřejné zakázky dosud nebyly vypsány. Termín pro podání nabídek je do 18. 11. do 9:00 a to pouze elektronicky. Vyplývá to z informací uveřejněných v Národním elektronickém nástroji na profilu ministerstva vnitra.
Agentura musí pro potřeby kampaně postavit alespoň pětičlenný tým a prokázat, že má zkušenosti s velkými kampaněmi v objemu alespoň tři miliony korun bez nákupu mediálního prostoru. Požadovaný obrat je v posledních třech letech alespoň v jednom roce 3 miliony korun.
Podle představ ministerstva vnitra jsou cílovou skupinou kampaně současní i potenciální uživatelé služeb eGovernmentu. „Kampaň by měla oslovit aktivní uživatele internetu a také ty, kteří běžně využívají služeb elektronického bankovnictví nebo mají elektronický podpis.
Úvodní kampaň, která bude zahájena na jaře 2020 a jejímž cílem bude budování povědomí o eGovernmentu jako celku a jeho nástrojích, by měla komunikovat zejména Portál občana, datové schránky a eObčanku,“ uvádí se v další části zadávací dokumentace.
Zájemci by měli měli v modelové kampani konkretizovat obecnou komunikační strategii, kterou byste zvolili pro podmínky a rozpočet roku 2020. „Součástí modelové kampaně by měly být alespoň dva klíčové vizuály pro kampaň na rok 2020 dle vámi zvolených mediatypů, které budou obsahovat povinné prvky, definované manuálem corporate indentity a prvky povinné publicity dle Přílohy č. 7 zadávací dokumentace. Jako doplněk k hlavním PR aktivitám, které bude organizovat tiskové oddělení MVČR, připravte návrh podpůrné PR strategie pro posílení mediální části kampaně a zvýšení jejího zásahu,“ zní zadání pro agentury.
eGovernment na sociálních sítích nikoho nezajímá
Vedení ministerstva vnitra také trápí, že dosavadní kampaně na nástroje eGovernmentu nepřinesly žádné výsledky. U datových schránek, které fungují 10 let, je na youtube kanálu zhruba 9 tisíc shlédnutí. „Sledovanost se u poloviny z nich pohybuje pouze v řádu stovek, u druhé poloviny v řádech několika málo tisíců zhlédnutí (dne 30. 4. 2019 mělo nejčastěji zhlédnuté video „Jak získat a instalovat elektronický podpis“ cca 9,1 tis. zhlédnutí), což je za téměř 9 let jejich publikace na YouTube ne zcela uspokojivý výsledek a lze tak dokumentovat nejen nízký zájem cílové skupiny veřejnost, ale patrně taktéž nízkou atraktivitu videí ve spojení s obecně nízkým povědomím o jejich existenci. Cílem videí z kanálu „datoveschranky“ bylo zábavnou formou popsat možnosti a úkony spojené se zřízením a používáním datové schránky při komunikaci s veřejnou správou. Nicméně, s ohledem na počet „liků“ i s ohledem na počet zhlédnutí nelze mít za to, že nešlo o výrazněji úspěšný projekt. Videa mají v době přípravy této analýzy celkem pouze 23 „liků“ a jen jeden komentář, laděný bohužel v negativním duchu,“ uvádí se v zadávací dokumentaci. Dalšími kanály, kde můžeme nalézt videa, která se týkají služeb eGovernmentu, jsou kanály „Ministerstvo Vnitra ČR“ a např. kanál „CZNIC“. I v těchto případech platí, že sledovanost videí je i zde velmi nízká a to v řádech desítek, stovek a maximálně několika tisíc, což nelze považovat za úspěšné informování široké veřejnosti.
Stávající stav lze podle vnitra přisuzovat také nedostatku kvalitních a garantovaných informací ze strany státu vůči občanům a dále nedostatečnou propagací elektronické veřejné správy jako takové.
Podle nedávných údajů ministerstva, které ke kulatému výročí provozu datových schránek, uspořádalo tiskovou konferenci, stát dosud do provozu tohoto systému investoval zhruba 3,5 miliardy korun, ušetřil tak jen na poštovném na 14 miliard korun. Uživatelé datových schránek odeslali 698.457.603 datových zpráv, což je ekvivalent 1,736 mld. listů papíru, na jejichž výrobu je potřeba tisíce stromů, které vyprodukují 152 milionů litrů kyslíku. To odpovídá denní spotřebě kyslíku 1,085 milionů obyvatel ČR
Jiří Reichl
