V Charitě Česká republika se během sedmi týdnů sešlo 36 261 podpisů na záchranu domácí zdravotní péče. Dnes tyto podpisy zástupci petičního výboru předali do rukou petičního výboru Poslanecké sněmovny.
Největší poskytovatel domácí zdravotní péče v Česku – Charita – zveřejnil petici Doma je doma 3. července poté, co se – spolu s ostatními partnery z oboru – nedohodl se zdravotními pojišťovnami na podobě financování pro příští rok. Od loňského srpna přitom stávkovou pohotovostí sester upozorňujeme na hluboké podfinancování segmentu. Zdravotní pojišťovny Charitě proplácejí pouze 60 % nákladů na provedené výkony.
Petice, která má za cíl přimět politiky, aby se kritickým stavem domácí zdravotní péče začali vážně zabývat a aby zajistili její dostatečné a udržitelné fungování, získala už k 23. srpnu podporu více než trojnásobku občanů, než je pro její předání potřeba. Podpořila ji i řada významných osobností: vedle arcibiskupa Jana Graubnera nebo odborového předáka Josefa Středuly například místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, senátoři Šárka Jelínková a Herbert Pavera, bývalá ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová, ale i herci Filip Tomsa a Jiří Mádl nebo herečky Veronika Khek Kubařová, Dana Batulková, Vanda Hybnerová, Zlata Adamovská – a také Alena Mihulová, představitelka hlavní postavy ve filmu Domácí péče.
Sbírání podpisů však dneškem nekončí. „Jsme dojatí, kolik lidí se postavilo za práci zdravotních sestřiček, které zajišťují nemocným lidem domácí péči. Všem, kteří nás podpořili, velmi děkujeme. Posílají nám i své příběhy o tom, jak jim osobně sestry pomohly. Jsou to velké profesionálky, kterých si velmi vážíme. A trápí nás, že jejich práce je tak nedoceněná. Pevně věřím, že tato podpora ze strany lidí pohne i politiky a že se Poslanecká sněmovna zasadí o nápravu financování domácí zdravotní péče,“ uvedl ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo. I proto pokračujeme ve sběru podpisů pod peticí, což oficiálně ukončíme 30. září. Chceme ukázat, jak je toto téma společensky důležité a jak moc jsou naše služby a naši zaměstnanci potřební.
„Za spravedlivější úhrady už bojujeme rok a půl. Nejdřív jsme od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha i od pojišťoven slyšeli spoustu slibů, jenomže u nich také zůstalo. A když jsme letos v takzvaném dohodovacím řízení nepřistoupili na nevýhodné podmínky pro příští rok, začal nám ministr přes média dokonce vyhrožovat exemplárním potrestáním. Charita stála před třiceti lety u zrodu domácí zdravotní péče, má nastavený vnitřní systém kvality služeb, který se zdravotní pojišťovny snaží napodobit. A máme si nechat líbit, že zdravotní pojišťovny v době konjunktury proplácejí jen 60 % naší práce?,“ doplňuje koordinátorka zdravotních služeb Ludmila Kučerová, která za Charitu vede vyjednávání.
K petici vznikly speciální webové stránky na adrese charita.cz/domajedoma, kde je k dispozici jak text petice, tak formulář petičního archu ke stažení.
„Podáním petice petičnímu výboru na konci srpna chceme docílit projednání petice na zářijovém zasedání výboru Poslanecké sněmovny a následně dosáhnout veřejného slyšení v Poslanecké sněmovně, a to co nejdříve, aby rozhodnutí poslanců mohlo ovlivnit už vydání připravované úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, která je opět nespravedlivá. Souběžně vyzýváme všechny poslance a poslankyně, aby se zasadili za záchranu domácí zdravotní péče,“ říká Ludmila Kučerová, koordinátorka zdravotních služeb Charity Česká republika.
„Ministr zdravotnictví se chová, jako by si naší rok trvající stávkové pohotovosti zatím nevšiml. Alespoň tak vypadá první návrh úhradové vyhlášky pro příští rok, který jako by z oka vypadl tomu loňskému. Ten je pro nás tak nevýhodný, že dodnes litujeme, že jsme loni s pojišťovnami dohodu uzavřeli,“ dodává Kučerová.
Proč poskytovatelé péče nedohodli s pojišťovnami a co je třeba udělat?
Způsob úhrady domácí zdravotní péče pro rok 2020, který navrhly zdravotní pojišťovny, nám negarantuje dodržení ústavně-právních principů, které ve svých nálezech formuloval Ústavní soud – a to pokrytí nezbytných nákladů. Nedává nám ani možnost dopředu si spočítat, kolik nám za provedené zdravotní výkony zdravotní pojišťovny zaplatí. Odmítnutím našich požadavků zdravotní pojišťovny v čele s VZP říkají, že stát si nemůže dovolit služby, jež lidem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění garantuje a které po nás vyžaduje.
Podmínkou ozdravení stavu domácí zdravotní péče je zrušení nespravedlivých regulačních mechanismů, které nyní umožňují zdravotním pojišťovnám zpětně neuhradit část již poskytnuté ošetřovatelské péče, přestože jsme ji ze zákona poskytnout museli. V důsledku nízkých plateb za zdravotní výkony a nespravedlivou regulací by při zachování tohoto postupu domácí zdravotní péče zanedlouho zanikla. Sestry by z trvale podfinancovaného oboru odešly za lepším výdělkem – a pacientům by pak nebylo umožněno stonat v důvěrně známém domácím prostředí, což je pro ně nejkomfortnější.
Nechceme dopustit, aby tento obor, který má i do budoucna obrovský potenciál, zanikl a lidé museli opět stonat v nemocnicích, žít v ústavech a umírat za plentou. Každý má totiž právo čerpat bezplatně zdravotní péči, i když se rozhodne stonat nebo zemřít doma. Stát je povinen vytvořit podmínky, které to umožňují, v tom ale dlouhodobě selhává. Domácí zdravotní péče přitom činí necelé jedno procento z celkových výdajů na zdravotnictví.
Nyní je tedy řada na státu, aby zajistil zvýšení dosavadních úhrad o 40 %, což zaručí, že my, poskytovatelé péče, neponeseme náklady na poskytování domácí zdravotní péče za zdravotní pojišťovny, a aby do budoucna vyčlenil dostatečné finanční prostředky na úhradu hrazené domácí péče.
-red-
